Rubriky

Učenci si již více než tisíciletí všímají zvláštního vztahu: ateisté mají tendenci být inteligentnější než náboženští lidé. Není jasné proč. Autoři nové studie dostali nápad: „Náboženství je instinkt“, říkají, „a lidé, kteří mohou vystoupit nad instinkty, jsou inteligentnější než ti, kteří se na ně spoléhají“. Ale je tomu opravdu tak?

Pokusy opakovaně ukazují, že hraní si s vrstevníky („kočkování”) podporuje zdravý psychický vývoj mláďat. Pokud jste v dětství své rodiče dováděli k nepříčetnosti neustálým hlasitým zápasením, vězte, že jste posilovali svoji odolnost vůči depresi a jiným psychickým potížím. Jak to ale funguje? Tým Jeffreyho Burgdorfa z illinoiské Severozápadní univerzity se rozhodl najít pro blahodárné účinky hry vědecké zdůvodnění.

Pro montáž tokamaku a doprovodných zařízení (až do zapálení prvního plazmatu předpokládaného v roce 2025) zvolila Organizace ITER smluvní přístup. Pro finální etapu se počítá s devíti hlavními smlouvami na montáž a instalaci. Smlouvy kladou důraz zejména na zvládnutí řízení rizik.

Možná jste zaregistrovali plakáty s kobaltově modrým papouškem - vzácným arou Learovým -, které zvou do Rákosova pavilonu v pražské zoologické zahradě, slavnostně otevřeného 28. září 2019. Příležitost k tomu poskytlo sté výročí založení zoologické zahrady v Praze. V roce 1919 zahájila nově zvolená komise Ministerstva školství a národní osvěty přípravy k jejímu vybudování. Teprve 28. září 1931 pak zakladatel a první ředitel ZOO Praha prof. Jiří Janda přivítal první návštěvníky z řad veřejnosti. A protože byl prof. Janda zanícený milovník ptáků, od samého počátku tu nechyběla řada voliér pro opeřence. Jak ale běžel čas, ptačí voliéry postupně dosloužily. Když se v roce 2012 najednou objevil člověk s velkorysou nabídkou podpořit stavbu nového objektu pro papoušky, jen odborníci věděli, že onen téměř neznámý mecenáš stál například u zrodu tradice dnes tak oblíbené výstavy exotického ptactva v Botanické zahradě PřF UK Na Slupi. Darem, za který vyrostl Rákosův pavilon, si Standa na konci života udělal velkou radost.

Jídlo, které jíme, má samozřejmě klíčový vliv na naše zdraví. Začneme nový rok s předsevzetím živit se zdravě a podíváme se na potraviny, které mají největší význam pro strukturu a funkci našeho mozku a mohou naše mozkové schopnosti krátkodobě i dlouhodobě podpořit.

Jedním z nejvýznamnějších objevů lidstva je používání nuly. Historie nuly patří k prastarým příběhům. Její kořeny se táhnou k počátkům matematiky, do časů předcházejících vzniku první civilizace, do dob dávno předtím, než lidé uměli číst a psát. Ale zatímco pro nás je dnes nula něčím přirozeným, v dávné minulosti ji některé kultury vnímaly jako cosi cizího a obávaného natolik, že se raději rozhodly žít bez ní. Pro moderního člověka je obtížné si představit svět bez nuly, ačkoliv její základní vlastnost spočívá v tom, že ji v běžném životě vlastně užívat nepotřebujeme. Nikdo si přece nechodí nakoupit nulu zboží. Na to, aby člověk vyjádřil, že něco nemá, nepotřebuje speciální číslo. Nezdálo se ani nutné mít pojem vyjadřující, že něco neexistuje. A to je také důvod, proč se lidé tak dlouho obešli bez nuly: prostě nebyla zapotřebí.