Obnovitelné zdroje

Vodní elektrárna ve Štěchovicích zahájila provoz v létě 1944 jako druhý dokončený stupeň Vltavské kaskády. O tři roky později ji doplnila přečerpávací elektrárna s horní nádrží na kopci Homole. Obě jsou důležitými součástmi české energetické soustavy, hlavně díky schopnosti dodat elektřinu během několika desítek vteřin od povelu dispečera. Provozovatel ČEZ je proto udržuje ve špičkové kondici. Přesvědčit se o tom bude moci i veřejnost. Na soboty 21. a 28. září připravila elektrárna speciální prohlídky pro veřejnost, podmínkou je registrace na www.cez.cz/stechovice. Lidé se při nich dostanou i na místa, kam to při běžných exkurzích není možné.

Vyšší průtoky v českých a moravských řekách, více slunečných dnů s lepším osvitem a také větrnější počasí. Dobré podmínky pro výrobu v obnovitelných zdrojích se v prvním pololetí 2024 promítly do 4,7% růstu produkce těchto elektráren ČEZ v České republice. Výroba meziročně vzrostla z 1,3 TWh na téměř 1,4 TWh. Naposledy za pololetí vyrobil ČEZ více energie z vody, slunce a větru v roce 2013. Energetici jdou vstříc přízni počasí také kvalitní údržbou elektráren i využíváním předpovědí počasí, vodním elektrárnám se daří i díky vyšší efektivitě modernizovaných soustrojí.

Nejdéle sloužící přečerpávací elektrárna v ČR umí najet na plný výkon za tři minuty. Po dobu čtyř hodin pak zvládne dodávat do energetické sítě výkon cca 50 MW. Dne 26. července 2024 se vrátila do provozu po tříměsíční výměně řídicího systému, elektrických ochran a celkové údržbě. Energetici mj. provedli servis i v 582metrovém přivaděči k horní nádrži na Homoli.

Málokdo ví, že ve Štěchovicích u Prahy není jen akumulační vodní elektrárna, ale i přečerpávací. Ta nyní dostává nový řídicí systém. Přečerpávací elektrárna umí v případě potřeby začít dodávat do sítě výkon cca 50 MW za pouhé 3 minuty. Při celkové údržbě energetici pracují i v jindy nepřístupném 582 metrovém přivaděči k turbíně, v potrubí, které spojuje horní nádrž na vrchu Homoli s řekou Vltavou.

Zahájením ruské agrese na Ukrajině v roce 2022 se změnilo mnohé. Jednu z největších změn ale představoval postoj občanů Evropské unie k Rusku jakožto důvěryhodnému dodavateli energetických komodit. Rusko totiž dodávalo do Evropy nejen plyn, u kterého je závislost EU nejviditelnější, ale také uhlí a ropu. Evropa tím byla postavena před morální dilema – odebírat ruské komodity a nepřímo tak podporovat ruské tažení na Ukrajině, nebo čelit vážné hrozbě v podobě omezování dodávek plynu a elektřiny spojeného s propadem tuzemské ekonomiky? Evropská unie se nakonec rozhodla pro maximální omezení dovozu energetických komodit z Ruska, a současně urychlení výstavby obnovitelných zdrojů, čímž měla posílit nezávislost unie v oblasti energetiky. Určitou měrou k tomu přispívá i Česká republika, ve které se po řadě let začaly opět stavět obnovitelné zdroje a plánovat velké fotovoltaické parky.  

Spolehlivější, bezpečnější, ekologičtější, efektivnější, úspornější a připravené na další desetiletí provozu. To všechno splňují soustrojí vodních elektráren ČEZ, které v uplynulých 15 letech prošly programem modernizace a ekologizace. Výsledkem velké obnovy za téměř 4,5 miliardy korun je 39 soustrojí na 22 vodních elektrárnách, která dnes fungují lépe a hospodárněji, než když před desítkami let zahajovaly provoz. Vodní elektrárny ČEZ dodaly loni do sítě více než 2,3 TWh bezemisní elektřiny, a pokryly tak spotřebu více než 650 tisíc domácností.