Bez zařazení

Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace. Asi znáte pobaltskou zemi Litvu, ale možná nevíte, že litevský sektor fotoniky dodává femtosekundové lasery do 96 ze 100 nejlepších světových univerzit, včetně Cambridge University a Massachusetts Institute of Technology (MIT). Ve světě laserů není třeba Litvu představovat. Navzdory své skromné velikosti je země globálním hráčem ve vědeckých i průmyslových laserových technologiích, vyváží laserová řešení do více než 80 zemí a spolupracuje s NASA i CERN. Litevské lasery jsou také instalovány ve výzkumném centru ELI – Extreme Light Infrastructure v Česku. Se stále rostoucí globální poptávkou po laserových aplikacích bude působivé tempo růstu, které litevský laserový sektor předvádí, pokračovat.

Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách. Tato technologie by mohla být použita na plánované čínské základně na Měsíci. Průlomová technologie, která využívá poměrně základní vybavení a minimální množství energie, by mohla být jednoho dne použita na navrhované čínské základně na Měsíci, která má být dokončena do deseti let.

Špičkové technologie mají za sebou rušný rok. Zde je 10 nejlepších technologických příběhů roku 2024, jak je vyhodnotila Live Science. S růstem umělé inteligence (AI) a pokrokem v robotice a kvantových počítačích neměly technologie nikdy takový význam pro utváření našich životů jako v roce 2024. Od zlotřilé umělé inteligence až po roje dronů, které vyvolávají zprávy o UFO.

Vodík je pravděpodobně zdrojem budoucnosti, zdrojem čisté energie, která může pohánět vozidla, pohánět průmyslové procesy a vyrábět elektřinu. Pouhá 2 % zásob vodíku zjištěných ve studii (což odpovídá 112 miliardám tun plynu), by dodala veškerý vodík, který potřebujeme k dosažení čisté uhlíkové nuly po dobu několika set let.

Od sítě dalekohledů, která pokrývá většinu zeměkoule, přes urychlovač částic, jímž byste se procházeli 24 hodin, až po psychologickou studii, která zahrnuje 67 zemí – podívejte se na dosud největší vědecké experimenty na naší planetě.

Od počátku průmyslové revoluce v 18. století provozuje svět stále více technologií, které emitují skleníkové plyny. Ve 20. století se ekonomiky posunuly od mechanických technologií k digitálním technologiím, které pronikají téměř do všech odvětví a aspektů života. I to však způsobilo další nárůst emisí skleníkových plynů. Tyto plyny nebezpečně mění zemskou atmosféru, globální teploty vzrostly v průměru o více než 1 °C a hladina moří stoupla o 21-24 cm. Přestože stále není úplně jasné, zda za globální klimatické změny může člověk nebo ne, je dobré znát data a fakta o lidském příspěvku. V tomto článku se podrobně podíváme na zdroj a rozsah emisí velkých technologických společností. Podíváme se také na různá odvětví a jejich dopad, stejně jako na úsilí, které technologické společnosti na snížení svých emisí vynakládají.