Uhlíková stopa velkých společností

Od počátku průmyslové revoluce v 18. století provozuje svět stále více technologií, které emitují skleníkové plyny. Ve 20. století se ekonomiky posunuly od mechanických technologií k digitálním technologiím, které pronikají téměř do všech odvětví a aspektů života. I to však způsobilo další nárůst emisí skleníkových plynů. Tyto plyny nebezpečně mění zemskou atmosféru, globální teploty vzrostly v průměru o více než 1 °C a hladina moří stoupla o 21-24 cm. Přestože stále není úplně jasné, zda za globální klimatické změny může člověk nebo ne, je dobré znát data a fakta o lidském příspěvku. V tomto článku se podrobně podíváme na zdroj a rozsah emisí velkých technologických společností. Podíváme se také na různá odvětví a jejich dopad, stejně jako na úsilí, které technologické společnosti na snížení svých emisí vynakládají.

Celkové globální emise oxidu uhličitého obecně rostou od poloviny 19. století, a zejména v posledním desetiletí. Rok 2020 byl pozoruhodnou výjimkou. Celosvětová pandemie způsobila, že mnoho průmyslových odvětví produkujících oxid uhličitý bylo na delší dobu uzavřeno, což způsobilo pokles celkových emisí. V roce 2021 se emise vrátily na předchozí úroveň a hodnota za rok 2022 byla podobná.

Digitální technologie

Různé formy digitálních technologií používáme ve všech aspektech našeho každodenního života. Jsou v chytrých hodinkách, pouličním osvětlení, senzorech vozidel a téměř ve všem ostatním. Digitální technologie jsou v současnosti zodpovědné za 3,5 % všech emisí skleníkových plynů. Emise se často dělí do dvou kategorií: přímé ("rozsah 1") a nepřímé ("rozsah 2"). U digitálních technologií pocházejí přímé emise z procesů, jako je výroba, logistika, nákup a údržba kanceláří. Zde jsou emise přímo způsobeny továrnami, vozidly nebo věcmi, např. vytápění budov. Nepřímé emise pocházejí ze spotřeby energie u konečného uživatele, přičemž spotřeba energie u digitálních technologií roste každý rok o přibližně 6 %. Můžeme sem počítat např. nabíjení zařízení, energii, kterou potřebuje mobilní věž nebo Wi-Fi router, apod. Nejsložitější na sledování jsou emise tzv. "rozsahu 3" protože ty jsou výsledkem všech emisí v dodavatelském řetězci souvisejícím s danou společností, včetně služebních cest zaměstnanců a spotřeby koncových uživatelů. Sledování a hlášení emisí technologických společností je třeba brát s rezervou – nemusí dávat úplný obrázek.

 Porovnání emisí rozsahu 1, 2 a 3 vůdčích technologických společností, 2021, měřeno v tunách CO₂ ekvivalentu (tCO₂)

Datová centra

S odhadovanou roční spotřebou 240–340 TWh (rok 2022) je globální spotřeba energie datových center srovnatelná s energetickými potřebami mnoha zemí. Celkem tedy spotřebovávají cca 1,3 % světové elektřiny. V současnosti naprostá většina elektrické energie pochází z fosilních paliv. Například koncentrace datových center v Severní Virginii, přezdívaná Data Center Alley, zpracovává 70 % světového internetového provozu. Je závislá na místních zdrojích energie dodavatele Dominion Energy, takže z velké části běží na fosilní paliva. Lepší technologie datových center vede k větší efektivitě jejich spotřeby energie. (Statistiky ovšem ještě nezachycují nástup umělé inteligence a s ním spojenou vyšší spotřebu.)

Digitální technologie

Digitální technologie spotřebovávají více energie na jejich pouhé použití, než kolik jí bylo potřeba k výrobě, což vypovídá o měřítku, v jakém se používají. Výroba je obvykle krátkodobý proces, nad kterým mají společnosti velkou kontrolu a jsou motivovány šetřit peníze. Toto zboží ale vydrží roky a vyžaduje energii nejen pro vlastní napájení, ale také pro připojení k webu a ukládání a načítání dat v cloudu. (Mluvíme o průměru všech digitálních technologií. U mobilních telefonů například více než 90 % emisí pochází z jejich výroby a likvidace, protože jde o účinná zařízení, která nevyžadují hodně energie k provozu. Na druhou stranu produkty jako televizory a notebooky vyžadují ke svému provozu mnohem více energie a v důsledku toho spotřebují více energie než jejich výroba.)

Digitální technologie spotřebovávají každým rokem přibližně o 6 % energie více než v roce předešlém. Produkce elektronických odpadů roste ročně o 8 %.

Elektronické odpady

Se zvyšující se závislostí společnosti na digitálních technologiích roste i celková spotřeba energie těchto technologií. Společnosti navíc vyvíjejí technologické produkty s obchodním modelem tzv. plánovaného zastarávání. Než je produkt uveden na trh, společnosti už pracují na novém modelu s vylepšenými funkcemi, což zaručuje, že uživatelé budou v budoucnu hledat upgrady. To přispívá k rostoucímu množství produkovaného elektronického odpadu. Jen v roce 2019 bylo vyprodukováno 53,6 milionů metrických tun elektronického odpadu – toto číslo se podle odhadů zvýší o 30 % do roku 2030. Elektronický odpad může být toxický a není biologicky rozložitelný. Toxické látky se mohou časem vyluhovat do půdy, vody a vzduchu a způsobit nevratné škody. Elektronický odpad se navíc často spaluje, čímž se do atmosféry uvolňují toxické látky.

Uhlíková stopa ICT sektoru roste exponenciálně

Jako ICT (informační a komunikační technologie) se označují všechny technologie používané pro shromažďování, ukládání, přenos, vyhledávání a zpracování informací. Odhaduje se, že v r. 2025 budou spotřebovávat globálně 20 % světové elektřiny. Předpokládá se, že globální průmysl ICT bude do roku 2040 zodpovědný za 14 % všech globálních emisí skleníkových plynů. To je zhruba ekvivalentní celkovým emisím způsobeným druhým největším světovým producentem v současnosti, USA.

Telekomunikační korporace udržují spotřebu energie v posledním desetiletí relativně konstantní, přestože jejich datový provoz v průběhu času neustále roste. Je to pravděpodobně díky obrovským skokům v technologii, které umožňují mnohem vyšší energetickou účinnost, než se v minulosti předpokládalo, že bude možné.

Nejlepší a nejhorší v technickém průmyslu

Největší hráči v technologickém průmyslu dosahují nerovnoměrného pokroku ve snižování emisí. V této části se blíže podíváme na klimaticky orientovanou výkonnost některých největších hráčů v oboru a na faktory, které jejich výsledky ovlivnily.

Celkové emise skleníkových plynů, porovnání vybraných technologických společností a některých středně velkých zemí, 2022,  v tunách ekvivalentu CO₂

Techničtí obři emitují více než mnoho středně velkých národů

Když se blíže podíváme na údaje o celkových emisích některých gigantů v technologickém průmyslu – počítáme-li emise z rozsahu 1, 2 a 3 – čísla jsou poměrně šokující a předčí celkové hodnoty emisí mnoha zemí v roce 2022. Někteří technologičtí giganti dělají pokroky. Amazon byl například v roce 2022 zodpovědný za méně emisí skleníkových plynů než v roce 2021, o ekvivalent přibližně 0,3 milionu metrických tun oxidu uhličitého. Přestože Amazon udělal kroky směrem k udržitelnosti, například v roce 2022 poháněl 90 % svých operací obnovitelnými energiemi, jeho celkové emise stále převyšují celkové emise většiny zemí světa kromě asi dvaceti.

 Emise rozsahu 1 skleníkových plynů největších technologických společností, 2022, v milionech tun ekvivalentu CO₂ (MtCO₂e)

Amazon a Samsung měly nejvyšší provozní emise v roce 2021

Když se podíváme na samotné emise rozsahu 1, Amazon a Samsung byly největšími producenty uhlíku v roce 2022, přičemž mnoho dalších podobně velkých společností vypouštělo mnohem méně. Pro představu: přímé emise Amazonu odpovídaly produkci 2,9 milionu vozů. Amazon se však zavázal ke strategii dosažení nulových čistých emisí do roku 2050. Navzdory tomu nedosáhl příliš mnoho ve srovnání s jinými společnostmi Big Tech, jako jsou Meta a Alphabet, které již měly emise rozsahu 1 nižší než desetinu megatuny oxidu uhličitého. Ve skutečnosti byly emise Amazonu v rozsahu 1 v roce 2022 vyšší než v roce 2021.

Techničtí obři si uvědomují svůj dopad a zavazují se zlepšit

Hlavní hráči v technologickém průmyslu dělají různé pokroky směrem k dosažení cílů v oblasti klimatu a udržitelnosti. Uhlíková neutralita se týká společností, které kompenzují své uhlíkové emise nákupem obnovitelné energie nebo uhlíkových kompenzací, zatímco čistá nula odkazuje na úplné zbavení se všech emisí. Hovoříme-li o uhlíkové neutralitě, může existovat určitá nejednoznačnost, protože mnohdy není jasné, jedná-li se o emise provozní (rozsah 1 a 2) nebo napříč celým hodnotovým řetězcem (včetně emisí rozsahu 3). Google, Microsoft, Apple a Netflix jsou uhlíkově neutrální, pokud jde o provozní emise od roku 2007, 2012, 2020 a 2022, ale jsou ještě daleko od úplné uhlíkové neutrality.

Navzdory závazku Net-Zero se emise Amazonu zvyšují

Uhlíková stopa Amazonu, 2019 - 2022, emise rozsahu 1,2 a 3 měřené v milionech tun CO₂ ekvivalentu (MtCO₂e). Uhlíková intenzita je měřena v gramech CO₂ ekvivalentu (gCO₂e)

Uhlíkové emise na zaměstnance u velkých technologických společností, měřeno v tunách CO₂ ekvivalentu (tCO₂e)

Výrobci polovodičů vypouštějí nejvíce CO₂ na zaměstnance

V absolutních číslech byl Samsung největším emitentem ekvivalentu oxidu uhličitého. Pokud se však podíváte na čísla přepočtená na jednoho zaměstnance, TSMC, SK Hynix a Equinix měly vyšší čísla. Některé důvody pro to mohou být, že výroba polovodičů obecně vytváří mnoho skleníkových plynů v závislosti na typu použité energie. Klíčové komponenty pro výrobu polovodičů také vyžadují kromě křemíku kovy vzácných zemin, jako je arsenid galia a germanium – z nichž všechny vytvářejí velké množství emisí při těžbě a rafinaci. Equinixův příběh je podobný. Datová centra produkují velké množství emisí, z velké části na základě jejich spotřeby energie, a Equinix je monstrum v prostoru datových center.

Snižování emisí

Mezi lety 2017 a 2021 redukovaly Toshiba a Accenture své CO₂ emise každá o cca  64 %. To byl velký pokles, Toshiba snížila emise o 1.9 milionu tun CO₂ ekvivalentu, Fujitsu o 4.2 MtCO₂e. Nedá se to říci zdaleka o všech společnostech, zejména ne o čínských a indických.

Největší změny v celkových emisích CO₂ u vybraných technologických společností, 2017 - 2021

Indičtí technologičtí giganti emise za 4 roky téměř zdvojnásobili

Infrastruktura v Indii je závislá na "špinavých" energetických zdrojích bez možnosti alternativ. (Není správné to šmahem odsuzovat. Indie se rozvíjí. Je potřeba si upřímně přiznat, že to, co pomohlo západním zemím vybudovat jejich současné bohatství, byly také "špinavé" energetické zdroje.)

 Změna v emisích top indických technologických společností, 2017 - 2021, emise CO₂ v tunách

Nejvyšší emise CO₂ u vybraných technologických společností, 2021, měřeno v celkovém množství emisí CO₂ v milionech tun CO₂

Srovnání emisí CO₂ technologických gigantů

Jen málo technologických gigantů dosáhlo v letech 2017 až 2021 tak velkého snížení emisí oxidu uhličitého jako Hitachi, a to jak v proporcionálním, tak absolutním vyjádření. V roce 2017 vypustila 120 milionů tun oxidu uhličitého a do roku 2021 toto číslo snížila téměř na polovinu. Jeho emise však byly stále enormní, s více než dvojnásobkem oproti dalšímu největšímu emitentovi mezi zkoumanými společnostmi Sharp. U obou nadnárodních společností pocházela naprostá většina jejich emisí z rozsahu 3 – zejména emisí ze spotřebitelského použití po nákupu. Všechny ostatní společnosti v tomto seznamu hráčů s vysokými emisemi uhlíku vykázaly buď marginální pokrok, nebo regresi.

Spotřební elektronika

Spotřební elektronika je dnes všude, od kapesních zařízení po chytré spotřebiče. V mikroměřítku se to může zdát bezvýznamné, ale její kumulativní emise – jak na výrobu, tak na použití – se sčítají. Spotřební elektronika je všudypřítomná a bude ještě víc s rostoucím užíváním IoT - internetu věcí, sítě zařízení propojených s internetem. Předpokládá se, že jejich globální spotřeba energie však bude klesat díky lepším technologiím a úsporným opatřením. 

Která konzumní zařízení spotřebovávají nejvíc elektřiny?

Očekává se, že do roku 2025 budou spotřebitelská zařízení užívat 2,8 % celosvětové spotřeby elektřiny, což je více než celková předpokládaná spotřeba Wi-Fi s pevným přístupem (0,3 %), ale méně než v datových centrech (4,5 %). Spotřebě energie spotřebitelských zařízení dnes i v prognóze pro rok 2025 dominuje zpracování a displeje. Televizory a jejich periferní zařízení tvoří přibližně 65 % z celku a počítače a jejich periferie přibližně 25 %.

Předpovězené podíly elektrospotřebičů podle typu, 2025

Stand-by režim

Mnoho domácích elektronických zařízení, jako jsou televizory, počítače, ledničky a pračky, není nikdy zcela vypnuto – místo toho jsou ponechány v pohotovostním režimu v průměru asi 75 % času. V pohotovostním režimu vyžadují od 0,1 do 30 wattů energie a pro mnoho zařízení to platí, i když byla zdánlivě zcela vypnuta. Celkově ve stand-by režimu spotřebují až 10 % světové elektřiny! Pokud by se spotřeba energie těchto zařízení v pohotovostním režimu snížila na 1 watt, snížilo by to roční emise oxidu uhličitého téměř o 2 megatuny, což by znamenalo obrovskou úsporu. Kromě toho mohou uživatelé pomoci věci jednoduše tím, že budou svědomitější: může pomoci používání zařízení, jako jsou chytré napájecí lišty, a jednoduché odpojování zařízení, když se nepoužívají.

Elektronický odpad

Kromě toho, že elektronický odpad vytváří značnou uhlíkovou stopu, vystavuje také více než 30 milionů lidí zvýšeným úrovním toxického odpadu ve 32 městech po celém světě, v nichž jsou rozsáhlá centra pro recyklaci elektronického odpadu. Elektronický odpad také mění koncentraci nebezpečných kovů ve vzduchu, vodě a půdě na místech jejich likvidace a recyklace a v jejich okolí. I když havní řídicí orgány, jako je WHO a EU, stanovují přípustné standardy, mnoho z těchto míst hlásí vyšší koncentrace, než je doporučeno. Určit přesný důvod drastického nárůstu elektronického odpadu je náročné – pravděpodobně se však jedná o kombinaci mnohem rozšířenějšího používání elektronických zařízení v kombinaci se zpovykanými spotřebiteli, kteří vyhazují elektroniku častěji než v předchozích desetiletích.

Mnozí výrobci praktikují plánované zastarávání, což znamená, že zařízení je užíváno jen několik málo let a pak se musí nahradit. Praxe, že vždy je potřeba mít to nejnovější, nejskvělejší, vede k tomu, že elektronický odpad se hromadí stále rychleji. Předpověď pro rok 2030 je, že elektronický odpad bude zodpovědný za 852 megatun CO₂. Jediným způsobem, jak se s tímto problémem vypořádat, je vzdělávání spotřebitelů o dopadu, jaký toto chování může mít. University of California, Irvine, zpracovala studii z níž vyplynulo, že zvýšení životnosti zařízení o 50 až 100 %, znovupoužití a recyklace, by snížilo roční emise z elektroodpadu o  28 milionů metrických tun.

Uhlíková stopa e-mailů. Odhad emisí CO₂ u různých typů e-mailů, měřeno v gramech CO₂

Posílání e-mailů

E-maily spotřebovávají energii. Energii potřebují zařízení posílající a přijímající, datová síť, huby a datacentra, která ukládají, transferují, procesují a analyzují zprávy. E-maily s přílohou a emaily pro mnoho příjemců jsou náročnější! Posílat e-maily z počítače znamená větší uhlíkovou stopu, než z mobilu.

Sociální sítě

Sociální sítě se staly neodmyslitelnou součástí každodenního života napříč zeměkoulí. Pojďme se podívat na uhlíkovou stopu nejpopulárnějších z nich.

Emise uhlíku hlavních sociálních médií, 2021, měřeno v gramech CO₂ ekvivalentu za minutu používání

Internetoví uživatelé dnes tráví průměrně 151 minut denně na sociálních sítích. Pokud by jedinec trávil tento čas pouze na TikToku, za celý rok to bude znamenat 145 kg emisí CO₂ - ekvivalent jízdy benzínovým autem 600 km. Je zajímavé, že přestože YouTube, Facebook a Twitch jsou videoplatformy, mají znatelně nižší emise na 1 minutu provozu než TikTok - o více než 70 % menší. (Ovšem videa na nich jsou typicky delší, takže kumulativní emise budou vyšší.)

Streamování hudby může být lepší než tradiční media

Většina sociálních médií vybízí k intensivním aktivitám, jako je sledování videí a chatování v reálném čase. Ovšem je zajímavé, že streamovací služby např. na Spotify nebo Apple Music mají menší uhlíkovou stopu než tradiční hudební nosiče jako jsou CD nebo gramodesky. Bez započítání zařízení použitého k reprodukci má streamování 3 hodin hudby stejnou uhlíkovou stopu jako výroba jednoho CD, 40 hodin má stejnou stopu jako výroba vinylové desky a 50 hodin odpovídá magnetofonové kazetě.

Porovnání celkových CO₂ emisí hudebních produktů, měřeno v gramech CO₂ ekvivalentu. (1 hodina streamování, výroba CD, výroba vinylové desky, výroba kazety.)

Procházení časovými osami Instagramu je spojeno se značnými ekologickými dopady

Instagram je nejpopulárnější sociální platformou nejen u jednotlivců, ale i u businessu. Procházení časových řad je na Instagramu energeticky nejnáročnější, dvakrát více než live hosting. Nejlepší, co s tím mohla Meta udělat je, že převedla Instagram na servery napájené z obnovitelných zdrojů.

Uhlíkový dopad specifických Instagramových funkcionalit, 2020, měřeno v gramech CO₂ ekvivalentu za minutu

Vyhledávací nástroje a umělá inteligence

Nárůst emisí s nástupem AI je signifikantní. Průmysl umělé inteligence zažívá růst popularity. Zejména se jedná o NLP (natural language processing), modely zpracování přirozeného jazyka, technologie na pomezí lingvistiky, informatiky, akustiky a dalších. Rozvíjení modelů na napodobení lidské řeči, souborů dat pro trénování AI, to vše vedek exponenciálnímu růstu spotřeby energie. Např. v závislosti na složení energetického mixu se výsledek emisí z provozu GPT-4 pohybuje mezi 1 035 - 14 994 Mt CO₂ . Je to 30 krát více, než měl jeho předchůdce. (Rozmezí odhadů je tak široké proto, že nevíme, jaké energetické zdroje byly pro trénování ChatGPT-4 používány. V nejhorším scénáři uvažujeme kalifornskou síť, v nejlepším scénáři východokanadskou síť.)

Hledání neuronové architektury využívá vyčerpávající přístup k optimalizaci modelů zpracování přirozeného jazyka (NLP). Tento proces vyžaduje obrovské množství výpočetního výkonu – ve skutečnosti tak velké, že emise vytvořené pomocí hledání neuronové architektury jsou mnohem vyšší než roční emise průměrného člověka. Navzdory těmto vysokým nárokům na výpočetní výkon nabízí vyhledávání neuronové architektury pouze okrajové zvýšení přesnosti vyhledávání. To se však může časem zlepšit, přičemž dojde k vylepšením jak v algoritmech, tak v hardwaru.

Popularita ChatGPT způsobuje raketový vzestup

Vynoření ChatGPT z relativní neznámosti na konci roku 2022 vedlo k podstatnému nárůstu používání a potenciálně značným nákladům na životní prostředí. Popularita platformy s sebou může nést strmý nárůst emisí v důsledku zvýšené poptávky a následné spotřeby energie. Každodenní používání je jedním z klíčových faktorů emisí ChatGPT, ale není jediné. Školení těchto modelů je nejpodstatnější. Například se odhaduje, že školení GPT-3 spotřebovalo 1 287 000 kWh. Odhaduje se, že GPT-4 si vyžádal ohromujících 52 812 500 kWh. Nárůst ukazuje, jak se emise zvyšují s pokrokem technologie AI.

Uhlíkový dopad základních dotazů u různých vyhledávačů, 2020, měřeno v gramech CO₂ ekvivalentu za minutu

Vyhledávače si nejsou rovny

Každý vyhledávač je poháněn jinou infrastrukturou, a to znamená, že jejich emise se výrazně liší. V průměru představuje online vyhledávání zhruba ekvivalent ujetí 1 metru v autě. Když vezmete v úvahu, že samotný Google dostane každou sekundu kolem 99 000 požadavků na vyhledávání, tedy přes 8,5 miliardy požadavků za den, dostanete dohromady nepochopitelně velké číslo. DuckDuckGo a Qwant mají nejvyšší uhlíkový dopad na jedno vyhledávání. Tyto dva vyhledávače upřednostňují soukromí uživatelů a vyžadují více paměti a zdrojů na vyhledávání než jejich konkurenti. Na druhou stranu, Lilo, Ecosia a StartPage mají všechny velmi nízké nároky na paměť a zdroje pro provádění vyhledávání, což jim poskytuje čistou nízkou uhlíkovou stopu.

Používání vyhledávání v mobilních aplikacích může vaši uhlíkovou stopu snížit

Studie Greenspector zjistila, že většina vyhledávačů je mnohem energeticky účinnějších prostřednictvím svých mobilních aplikací, než v prohlížeči. To je pravděpodobně způsobeno povahou mobilních aplikací, které jsou navrženy pro jeden konkrétní operační systém než jako univerzální varianta. Studie také zjistila, že uživatelé mohou snížit svou uhlíkovou stopu při vyhledávání použitím automatického doplňování (14% pokles uhlíkových emisí), použitím tmavého tématu (pro 3% snížení) a deaktivací zpravodajských kanálů.

Emise z bitcoinů nadále stoupají

Odvětví kryptoměn s bitcoinem v čele je i nadále velkým přispěvatelem ke globálním emisím skleníkových plynů. Zatímco emise bitcoinů zůstaly v roce 2022 konzistentní, odhaduje se, že v roce 2023 dosáhly historického maxima.

Roční a kumulativní emise CO₂ z Bitcoinů, měřeno v tunách CO₂ ekvivalentu

Emise z elektronických obchodů - za překvapivě vysoký podíl jsou zodpovědné obaly!

Na první pohled se zdá, že doprava a logistika jsou nejpravděpodobnější příčinou většiny emisí z elektronického obchodování. To však zdaleka neplatí, protože uhlíková stopa obalů zásilek představuje téměř polovinu všech emisí v tomto odvětví. Jedním z klíčových faktorů je výroba obalů z plastových fólií. Podle odhadů analytiků je až 90 % těchto plastů vyrobeno z fosilních paliv. A vzhledem k tomu, že online nakupování je každým rokem stále běžnější, tento trend se pravděpodobně nezpomalí – pokud ovšem vlády nenařídí ekologičtější balení.

Doručování ve stejný den se stává novou normou

Globální trh "doručování ve stejný den" předpokládá zdvojnásobení z 7,93 miliard USD v r. 2023 na 15,8 mld USD v r. 2027. To znamená zvýšení emisí o 15 %. Zásilka ve stejný den má obrovský dopad na emise, protože nutí doručovatele, aby zvolili rychlejší, špatně optimalizované trasy. Kromě toho tento kulturní posun také zvyšuje frekvenci nesprávných dodávek a vracených položek, což způsobuje více zmařených cest a v důsledku toho více emisí při jejich opětovném doručení.

Více dodávkových vozidel zvýší dopravní zácpy

Očekává se, že v důsledku zvýšeného spoléhání spotřebitelů na online nakupování a rychlého obratu bude počet dodávkových vozidel na silnicích nadále narůstat, aby uspokojil poptávku. Kromě toho, že to povede k výraznému nárůstu emisí uhlíku, to pravděpodobně povede ke zvýšení dopravy, čímž se prodlouží doba dojíždění lidí ve městech až o 21 %, jak odhaduje Světové ekonomické fórum. Mnoho z těchto dodávkových vozů funguje v přeplněných oblastech vnitřního města – a v důsledku toho pokaždé, když zastavují a doručují, pravděpodobně způsobí další zácpy.

Cesta ke snížení emisí

Globální spotřeba fosilních paliv pravděpodobně vzroste. Studie společnosti McKinsey z roku 2022 předpovídá, že než spotřeba fosilních paliv – ropy, uhlí a zemního plynu – začne klesat a bude časem nahrazena čistšími zdroji energie, jejich spotřeba ve skutečnosti pravděpodobně v příštích několika letech poroste. McKinsey také předpověděl, že díky technologii, která umožňuje efektivnější využívání elektřiny, bude spotřeba energie do roku 2050 pouze o 14 % vyšší než v roce 2019.

Cíle Pařížské dohody jsou stále mimo dosah

V Pařížské dohodě se členské státy zavázaly omezit globální nárůst teploty na 1,5 °C oproti předindustriálním průměrům. V současné době je průměrný atmosférický nárůst 1,2 ^oC oproti předindustriálním průměrům. Současná trajektorie emisí není tam, kde by měla být, aby mohlo být cíle dosaženo. Na základě současného vývoje světa se globální průměrná teplota s největší pravděpodobností zvýší o 1,7 až 2,4 ^oC do roku 2100, s méně pravděpodobným scénářem, že by se teploty zvýšily ještě více.

Velké technologické společnosti byly v roce 2022 v čele nákupu čisté energie

Množství čisté energie nakupované každý rok stoupá a exponenciálně roste. Více než polovina dohod o čisté energii uzavřených v roce 2022 byla podepsána velkými technologickými giganty Amazon, Meta, Google a Microsoft. Jedná se o významný krok vpřed, protože to signalizuje jejich záměr vyčistit své emise v nadcházejících letech.

Největší korporátní investoři do "čisté energie", 2022, měřeno v odebraných gigawattech (GW)  ze slunce a z větru.

Průmysl dekarbonizace rychle roste

Začínáme být svědky masivních – a rostoucích – investic do technologií, které umožňují rozsáhlé odklony od zdrojů energie s vysokými emisemi, jako jsou fosilní paliva. Očekává se, že společnosti vyrábějící technologie pro odstranění nebo snížení uhlíkových emisí dosáhnou do roku 2027 kombinované tržní hodnoty 1,4 bilionu dolarů (podle průzkumu trhu Pitchbook), přičemž v příštích čtyřech letech porostou očekávaným 8,8 % ročně.

Výhled do budoucna

Pokud jde o emise, posledních několik desetiletí bylo rušných. Ve druhé polovině 20. století rostl technologický průmysl i jeho emise z větší části závratným tempem, přičemž jen málo společností projevilo větší snahu emise udržet pod kontrolou. Zejména v posledních dvou desetiletích však stále více technologických společností vykazuje velký pokrok – a obecněji signalizuje záměr dosahovat cílů stanovených Pařížskou dohodou. Nebo se jim aspoň trochu přibližovat.

Zdroj: 45+ Stats about Big Tech's Carbon Footprint (websiteplanet.com)