Teorie původu náboženství

„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, co nás přesahuje či dokonce řídí? Je nějaká všeobjímající vesmírná inteligence, kterou nazýváme Bůh? Nikdo to neví, ale existuje několik teorií, které se snaží vysvětlit, jak a proč se náboženství vyvinulo.

Proč a jak si lidé vytvořili náboženské systémy a víry? Jedna z nejstarších teorií praví, že náboženství vzniklo jako odpověď na touhu člověka porozumět okolnímu světu a jeho tajemstvím. Primitivní společnosti hledaly vysvětlení přírodních jevů, jako jsou blesky, záplavy nebo sluneční svit, a přisuzovaly je nadpřirozeným silám nebo bohům.

Další teorie naznačují, že náboženství mohlo sloužit jako sociální nástroj pro sjednocení komunity a vytvoření etického rámce. Sdílené víry a rituály pomáhaly budovat vztahy důvěry mezi lidmi, což přispívalo k jejich přežití. Antropologové také zdůrazňují úlohu náboženství při zvládání lidských emocí, zejména strachu ze smrti, a hledání smyslu života.

Náboženství se stalo univerzálním jevem napříč kulturami, neboť zřejmě napomáhalo přežití lidí, ale také snadnější manipulaci ze strany vládců.

Mezi nejvýznamnější teorie původu náboženství patří:

Psychologická teorie: Ta tvrdí, že náboženství je produktem lidské psychiky. Sigmund Freud byl jedním z prvních, kdo učil, že náboženství slouží lidskému druhu jako útěk od strachu a úzkosti. Podle něj lidé věří v božství, aby přemohli svou bezmoc nad přírodou a osudovými událostmi. Víra v bohy a posmrtný život může poskytnout útěchu a smysl života.

Sociální teorie: Podle Émile Durkheima, významného francouzského sociologa, náboženství vzniká jako sociální fenomén a  slouží k udržování soudržnosti ve společnosti. Ritualizované praktiky a sdílení víry posilují společenské vazby a identitu skupiny.

Historická teorie: Tato teorie se zaměřuje na historický kontext vzniku náboženství. Starověké kultury, jako byly sumerská, egyptská a indická, měly polyteistická náboženství založená na božstvech přírody a zemědělství. Vznik zemědělství a ustálených osad vedl k potřebě rituálů a víry ve vyšší moc, která by zajišťovala závlahu, úrodu a stabilitu.

Kognitivní teorie: Zaměřuje se na to, jak lidská mysl interpretuje svět. Pro pochopení vzniku náboženství jsou důležité poznatky o tom, jak lidé vytvářejí koncepty božstev a nadpřirozených bytostí jako reakci na překvapující nebo nevysvětlitelné události. Lidé mají tendenci hledat vzory a vysvětlení, což přirozeně při nedostatku úrovně poznání vede k víře v nadpřirozené prvky.

Původ náboženství je zcela určitě komplexní a zahrnuje všechny výše uvedené teoretické perspektivy, které se snaží objasnit, proč si lidé vytvářejí víru. Jeho vývoj je bezpochyby úzce spojen s psychologickými, sociálními, historickými a kulturními faktory. Přestože náboženství přináší lidem smysl a vysvětlení života, útěchu a soudržnost, může být také zdrojem konfliktů. Pochopení jeho původu nám umožní lépe pochopit, jak náboženství formuje naše myšlení a jednání.

Přístupy k vysvětlení náboženství

Podle Josepha Campbella, který se proslavil svou analýzou mýtů v širším kontextu lidské kultury, je náboženství úzce spojeno s mýty a symbolikou. Campbell tvrdí, že mýty odrážejí kolektivní nevědomí lidstva a vyjadřují universální pravdy o životě, smrti a transcendentnu. Ve své knize „Moc mytologie“ argumentuje, že náboženství vzniká jako způsob, jak se lidé vyrovnávají s tajemstvím existence. V mnoha kulturách se božstva a mytologické příběhy vyvíjejí jako odpovědi na základní lidské otázky, na které neexistují snadné odpovědi.

Náboženství je prostoupeno symbolikou, která umožňuje lidem přístup k duchovnímu poznání. Mýty pomáhají vytvářet smysluplný rámec pro chápání světa. Například příběhy o stvoření, heroických činech a božských bytostech se objevují napříč různými kulturami a ukazují na společnou touhu porozumět místu člověka v kosmu.

Náboženství umožňuje lidským komunitám utvářet kolektivní identitu. Sdílené mýty a rituály posilují sociální vazby, umožňují lidem sdílet smysl pro příslušnost a morální hodnoty. Tento aspekt náboženství byl klíčový pro přežití a soudržnost v mnoha pravěkých a historických komunitách.

Historický kontext a vývoj

Archeologické nálezy ukazují, že už v prehistorických dobách lidé vykonávali rituály a věřili v nadpřirozené síly. Například uctívání předků, zvířat, hor a přírodních jevů jsou rané pokusy o vysvětlení světa kolem sebe.

Náboženství také dovolilo lidem překonávat strach ze smrti. Křesťanství, islám i filosofie buddhismu, přinesly nové pojetí o posmrtném životě a transcendentnu, které se stalo základem pro nové morální a etické systémy. Schopnost náboženství formovat etické normy a poskytnout útěchu v těžkých časech je jedním z aspektů, které jej stále udržují při životě.

Vědci hledají Boha v lidském mozku

Vědci zabývající se výzkumem lidského mozku se dlouhou dobu domnívali, že člověk má v hlavě místo, kde se obrazně řečeno ukrývá Bůh. Představovali si určitou oblast mozku, která je zodpovědná za duchovní projevy, ale experti z univerzity v Missouri přišli s objevem, podle kterého je spiritualita komplexním fenoménem s mnoha aspekty, na němž se podílí více mozkových center.

Nová studie vychází z předchozích poznatků, podle nichž duchovní prožitky souvisejí se sníženou funkcí pravé strany mozkového temenního laloku. Výzkumníci z Missouri tyto závěry potvrdili. K tomu navíc popsali souvislost mezi dalšími druhy duchovního prožívání s děním v čelním laloku.

„Našli jsme neurofyzikální základnu duchovna, není to však jedno specifické izolované místo v mozku,“ uvedl profesor Brick Johnstone z týmu missourských vědců. „Spiritualita je mnohem dynamičtější koncept, který využívá mnoho částí mozku.“

Potlačené ego v pravé polovině mozku

Johnstone  podrobil zkoumání 20 lidí s traumatickými poraněními mozku v oblasti pravé části temenního laloku, několik centimetrů nad pravým uchem. Zjišťoval, jak tito pacienti vnímají duchovní rozměry života, jakou blízkost cítí k vyšší moci a zda se cítí být součástí božího plánu. Pravá strana mozku je totiž spojená s orientací na vlastní já, zatímco levá strana je zaměřená se vztahy s okolím.

Účastníci výzkumu s výraznějším poškozením pravého temenního laloku vykazovali zvýšenou tendenci obracet se k vyšší moci. „Výzkumy v oblasti neuropsychologie vždy naznačovaly, že defekty na pravé straně mozku mívají u lidí za následek snížení nutnosti zabývat se sebou samými a vlastním já,“ prohlásil Johnstone. Toto zjištění je podle něj v souladu s mnoha náboženskými systémy, jež za vrcholnou ctnost považují sebeobětování ve prospěch druhých.

Ačkoliv se testu podrobili lidé se zraněním mozku, předchozí výzkumy s buddhistickými mnichy a františkánskými řádovými sestrami ukázaly, že i zdraví lidé jsou schopni uměle potlačit funkce pravé části mozku za účelem meditace a spojení s božskými silami.

Johnstone také porovnával, jak často se lidé věnují praktikování svých náboženských rituálů, návštěvám kostelů a podobně. Tyto praktické projevy víry podle jeho zjištění mnohem více souvisejí s funkcí čelního laloku. „Duchovní svět člověka je tak pravděpodobně spojen s různými částmi mozku,“ uzavřel profesor.

Spiritualita a náboženství

Náboženství je soubor formalizovaných chování (např. modlitby, meditace, rituály atd.) a přesvědčení (např. dodržování souboru vyznání nezbytných pro spasení atd.). Naproti tomu spiritualita je definována jako emocionální spojení, které jednotlivci zažívají s čímkoli, co považují za božské. Vědci se zaměřili na podobné neuropsychologické procesy, které poskytují základ duchovních zážitků hlášených všemi zkoumanými jednotlivci, když se spojí s čímkoli, co považují za posvátné nebo božské. Může to být jedno božstvo pro abrahámské tradice (tj. Hospodin, Alláh, Jehova), více božstev pro polyteistické tradice (např. Višnu, Brahman atd.), vesmír/prázdnota pro mystické tradice (např. buddhismus) nebo příroda/vesmír pro ateisty. Vědci z University of Missouri věří, že identifikovali neuropsychologický proces, který pomáhá vysvětlit, jak k tomuto pocitu duchovního spojení dochází. „Jednoduše tvrdíme, že duchovní zážitky jsou založeny na neuropsychologickém procesu ‚nesobeckosti‘. Psychologické výzkumy a neuropsychologické případové studie (tj. týkající se osob s poraněním mozku) jasně ukazují, že určité části našeho mozku souvisejí s definováním a zaměřením na ‚já‘. Čím méně se jednotlivci zaměřují na já, tím jsou schopnější soustředit se na věci mimo já, což je základní definice transcendence,“ vysvětluje Brick Johnstone.

Nesobeckost

Stručně řečeno, pravý parietální lalok (RPL) mozku je spojen se „sebeorientací“. Pokud se podíváte na svůj obrázek, RPL se stane aktivním. Pokud si poraníte pravý temenní lalok, máte „poruchy sebe sama“, jako je ignorování levé strany prostoru (v extrémních případech jednotlivci popírají, že jejich levá paže/noha je jejich). Sečteno a podtrženo --- pokud si zraníte RPL, budete se méně soustředit na sebe, nebo se vyjádříte jiným způsobem, stanete se více „nesobeckými“.

Každý z nás někdy v životě zažil snížené zaměření na sebe (nebo zvýšenou nesobeckost). Stalo se vám například, že jste se někdy ztratili při čtení knihy, sledování filmu nebo poslechu hudby a poté jste měli potřebu se zorientovat? Stalo se vám někdy, že jste se ztratili (tj. méně se soustředili na sebe), když jste sledovali své dítě při hře? Stalo se vám někdy, že jste se ztratili zcela pohlceni svým protějškem, když jste se poprvé zamilovali,? Nebo jste se někdy ztratili v modlitbě nebo meditaci, během níž jste cítili spojení s Bohem nebo vesmírem, cítili jste se v jednotě se vším? Pokud ano, je velká šance, že jste minimalizovali zaměření na své „já“. Bylo prokázáno, že buddhističtí mniši a františkánské jeptišky minimalizují fungování RPL během meditace a modlitby. To ukazuje na to, že Bůh opravdu sídlí v našem mozku…

Zdroje:

Boyer, P. (2001). Religion Explained: The Evolutionary Origins of Religious Thought.

Eliade, M. (1987). The Sacred and the Profane: The Nature of Religion.

Freud, S. (1927). *The Future

Campbell, Joseph. The Power of Myth. New York: Anchor Books, 1991.

Spiritual Transcendence | Psychology Today

Vědci našli Boha v různých částech lidského mozku - Novinky