Jsou ateisté chytřejší než věřící?

Učenci si již více než tisíciletí všímají zvláštního vztahu: ateisté mají tendenci být inteligentnější než náboženští lidé. Není jasné proč. Autoři nové studie dostali nápad: „Náboženství je instinkt“, říkají, „a lidé, kteří mohou vystoupit nad instinkty, jsou inteligentnější než ti, kteří se na ně spoléhají“. Ale je tomu opravdu tak?

„Inteligenci - ve smyslu racionálního řešení problémů - lze chápat tak, že zahrnuje překonání pouhých instinktů a charakterizuje člověka intelektuálně zvědavého, a tedy otevřeného neinstinktivním možnostem,“ řekl hlavní autor studie Edward Dutton, vědecký pracovník v Ulster Institute for Social Research ve Spojeném království.

Závěry z analýz mnoha studií

V klasickém Řecku a Římě bylo široce známo, že „blázni” inklinují být nábožensky založení, zatímco „moudří” byli často skeptici, píše ve studii Dutton a jeho spoluautor, Dimitri Van der Linden, asistent profesora psychologie na Erasmus univerzity Rotterdam v Nizozemsku. Klasikové nebyli jediní, kdo si této korelace všimli. Vědci provedli metaanalýzu 63 různých studií na témata související s náboženstvím a zjistili, že náboženští lidé mají tendenci být méně inteligentní než lidé bez náboženství. Asociace byla silnější mezi vysokoškolskými studenty a starší veřejností než mezi teenagery a mladšími. Podle metaanalýzy, publikované v roce 2013 v časopisu Přehled Osobnost a sociální psychologie (the journal Personality and Social Psychology Review), byla asociace také silnější pro náboženské přesvědčení než pro náboženské chování.

Proč však tato souvislost existuje?

Dutton se rozhodl najít odpověď. Myslel, že lidé bez vyznání byli racionálnější než jejich náboženští bratři, a tak lépe rozuměli tomu, že neexistuje žádné nadpřirozeno. „Ale nedávno jsem začal přemýšlet, jestli na to nejdu vlastně špatně,“ řekl Dutton. „Našel jsem důkaz, že inteligence je pozitivně spojena s určitými druhy zaujatosti.“

Například studie z roku 2012 publikovaná v časopise Journal of Personality and Social Psychology ukázala, že vysokoškolští studenti často odpovídají na logické otázky špatně, ale neuvědomují si to. Tento takzvaný „zkreslený slepý bod“ se projeví, když lidé nedokážou odhalit zkreslení v zadání, nebo nedostatky v rámci svého vlastního myšlení. „Je zajímavé, že byl větší výskyt „slepého bodu“ spojený s vyšší kognitivní schopností,“ napsali výzkumníci do závěrů studie z roku 2012.

Příklad otázky: „Pálka a míč stojí celkem 1,10 dolarů. Pálka stojí o 1 dolar víc než míč. Kolik stojí míč?“ Problém není intuitivní (odpověď není 10 centů), ale spíše vyžaduje, aby studenti potlačili nebo přehodnotili první řešení, které jim vytane na mysli. Pokud to udělají, mohou najít správnou odpověď: Míč stojí 5 centů a pálka 1,05 dolaru. „Jestliže si inteligentní lidé méně uvědomují své vlastní zkreslení, znamená to, že v některých ohledech jsou méně racionální“, řekl Dutton. Proč je tedy inteligence spojena častěji s ateismem? Spolu se svým kolegou vidí odpověď v tom, že náboženství je instinkt, a ateismus vyžaduje inteligenci k překonání instinktu.

Základní instinkt

Teorie „náboženství je instinkt“ je upravenou verzí myšlenky nastíněné Satoshi Kanazawou, evolučním psychologem na London School of Economics, který ale nebyl zapojen do nové studie. „Kanazawova teorie se nazývá Savanna-IQ Interakční hypotéza a pokouší se vysvětlit rozdíly v chování a postojích mezi inteligentními a méně inteligentními lidmi“, řekl Nathan Cofnas, který studuje doktorát filozofie na University of Oxford ve Spojeném království a specializuje se na filozofii vědy. Ani on však nebyl do nové studie zapojen.

Hypotéza je založena na dvou předpokladech. Za prvé, že jsme psychologicky přizpůsobeni k řešení opakujících se problémů, kterým čelili naši předkové (lovci-sběrači) v africké savaně. Za druhé, obecná inteligence (tedy to, co se měří testy IQ) se vyvinula tak, aby nám pomohla vypořádat se s nepřesnými problémy, pro které jsme neměli žádné psychologické adaptace. „Předpokladem je, že „inteligentní lidé by měli být lepší než neinteligentní lidé při řešení „evolučních novostí“, situací a subjektů, které v prostředí předků neexistovaly,“ řekl Cofnas. Dutton a Van der Linden tuto teorii modifikovali ve smyslu, že evoluční novinka je něco, co je v protikladu k vyvinutým instinktům.

Filozofické pojetí

„Přístup je zajímavý, ale mohl by mít pevnější postavení, kdyby vědci vysvětlili, co přesně znamená „náboženský instinkt". Dutton a Van der Linden usuzují, že má-li náboženství instinktivní základ, byli inteligentní lidé schopni lépe ho překonat a přijmout ateismus,“ řekl Cofnas. „Ale bez znalosti přesné povahy náboženského instinktu nemůžeme vyloučit možnost, že ateismus, nebo alespoň některé formy ateismu, používají stejný instinkt!“

Komunismus i veganství jsou druhy náboženství

Autor Christopher Hitchens se například domnívá, že komunismus byl náboženstvím; rovněž hnutí, jako je veganství, apeluje na mnoho stejných podnětů - a možná i na „instinkty“ - které užívají i tradiční náboženství. Náboženská a nenáboženská hnutí se spoléhají na víru, ztotožňují se s komunitou věřících a fanatiků. „Myslím, že je zavádějící používat termín „náboženství“ jako opovržlivé označení pro to, co se vám nelíbí,“ uvedl Cofnas.

Náboženství a stres

Výzkumníci také zkoumali souvislost mezi instinktem a stresem a zdůrazňovali, že lidé mají tendenci více užívat instinkt během stresujících momentů. Například se obracejí k náboženství při zážitku blízké smrti. Výzkumníci argumentují, že inteligence pomáhá lidem v době stresu povznést se nad tyto instinkty. „Je-li náboženství skutečně rozvinutou doménou - instinktem - pak se v době stresu zvyšuje sklon jednat instinktivně - a existují pro to jasné důkazy,“ řekl Dutton. „To také znamená, že inteligence nám umožňuje pozastavit se a vyhodnotit situaci a zvážit možné důsledky našich činů.“ Lidé, kteří jsou schopni povznést se nad své instinkty, jsou podle Duttona pravděpodobně schopni lépe řešit problémy. „Řekněme, že na vás někdo zaútočí. Instinkt vám velí silně ho udeřit,“ řekl Dutton časopisu Live Science. „Inteligentnější člověk si ale může napřed promyslet, co udělá, a podle situace problém vyřešit lépe.“

Zdroj: https://www.livescience.com/59361-why-are-atheists-generally-more-intelligent.html?utm_source=llm-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20171110-llm. Studie byla publikována 16. května v časopise Evolutionary Psychological Science.