Proč voda hasí oheň?
Čínští vědci Qiang Chen a Tie Jun Cui z Jihovýchodní univerzity v Nanjingu vytvořili černou díru, která beze zbytku pohlcuje světlo a přitom se vejde do kapsy.
Termojaderné palivo hmotnosti poštovní známky je spoutáno 23 tisíci tunami oceli a omotáno 150 tisíci kilometry supravodivých drátů – to bude tokamak ITER! Zdá se vám těch tun a kilometrů příliš? Vše lidské že je těmto číslům na hony vzdáleno? Pokusím se čtenáře přesvědčit o opaku. ITER se svými tunami a kilometry je vlastně jeden velký živý organismus!
Je CO2 přítel nebo nepřítel? Umíte si vyrobit CO2 doma v kuchyni? Víte, které plyny způsobují skleníkový efekt? Co bude po zapálení explodovat bouřlivěji – balonek naplnění vodíkem nebo kyslíkem? Myslíte, že je možné snížit výskyt uhlíku na Zemi?
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská pražského ČVUT vyhlásila 19. března laureáty literární a fotografické soutěže Výzva krizím. Ze stovky literárních a fotografických prací, jimiž ji obeslali středoškoláci z celé republiky, porota v čele s děkanem Miroslavem Čechem vybrala nejprve dvě desítky finalistů a nakonec i vítěze. Ten svůj zájem o energetický obor projevil i svým rozhodnutím jadernou fakultu ČVUT vystudovat.
V rámci Mezinárodního roku astronomie 2009, který lidstvu připomněl 400 let od prvního použití hvězdářského dalekohledu, vyhlásil Český organizační výbor Mezinárodního roku astronomie ve spolupráci se Sdružením hvězdáren a planetárií a Hvězdárnou a planetáriem Johanna Palisy literární soutěž pro autory všech věkových kategorií. Záměrem organizátorů soutěže bylo umožnit zprostředkovat dalším generacím vzpomínku, zážitek, zkušenost dokumentující obrovský pokrok v poznání vesmíru především v uplynulých desetiletích. Paleta námětů v kategorii poezie i prózy byla velmi široká – nebylo nutné se omezovat pouze na astronomické příběhy. Jak vyhlašovatelé soutěži v propozicích uvedli „vesmír není jenom noční nebe a kosmická tělesa, patří do něj také člověk a slasti i strasti jeho života“.
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...
Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.