Sopka Eyjafjöll ukázala zuby v okamžiku, kdy právě končila první dekáda jedenadvacátého století. Ale to byl teprve začátek – její starší a větší sestra Katla splnila předpovědi a vybuchla jen o dva roky později. Málokdo byl ochoten věřit, že nastane sopečné léto, a už vůbec nikdo nevěřil, že tohle sopečné léto bude trvat celých pět let. Teploty v Evropě sotva přesáhly patnáct stupňů Celsia a majitelé solárních elektráren splakali nad výdělky.
V posledních dnech zaplavily internet a především přírodovědně zaměřené weby fascinující animace sluneční činnosti. To samozřejmě není náhoda a existují hned dvě významné příčiny. Tou první je nárůst sluneční aktivity po netradičně dlouhém období klidu, který doprovází i nápadné sluneční skvrny a výraznější protuberance – oblaka plazmatu nad povrchem Slunce. Druhým důvodem je činnost nové družice SDO (Solar Dynamic Observatory), jež se na výzkum sluneční aktivity specializuje. Výsledkem obojího jsou pak ony úchvatné animace vývoje slunečních protuberancí, na které jste mohli narazit třeba na YouTube.
Právě před 110 lety, 4. srpna 1900, zemřel v La Varenne-Saint Hilaire na břehu francouzské řeky Marny muž, který stál na počátku éry spalovacích motorů. Jmenoval se Jean Joseph Étienne Lenoir, narodil se 12. ledna 1822 v belgickém městečku Mussy la Ville, ale od svých 16 let žil ve Francii.
Mezi islandské vulkány patří Eyjafjallajökull, Hvannadalshnúkur, Grímsvötn, Katla a Snaefelsjökull… Ve světě se pro ně užívá označení sopka, sopka, sopka, Katla a sopka. Přestože její jméno dokáže málokdo správně vyslovit, stala se Eyjafjallajökull jednoznačně nejznámějším vulkánem roku 2010. Přitom neudělala nic jiného, než akci pro všechny sopky charakteristickou. Vybuchla.
Logaritmické pravítko bývalo – spolu s rýsovacím prknem – nezbytnou rekvizitou pro inženýra ve starším filmu. „Ale co to vlastně je – nebo spíš, co to bylo?“ ptá se mladší generace. „Výpočetní technika analogová,“ odpovídají starší. A dodávají: „Protože převáděla zpracovávané číslo na analogickou fyzikální veličinu, totiž délku, a nepracovala s ním symbolicky, jako tvoje digitální kalkulačka“.
Motto: Přírodní vědy mohou bavit každého!
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...
Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
