Rubriky

Víte, že všichni termiti na světě váží dohromady tolik, kolik všichni lidé PLUS všichni mravenci dohromady? A že vyprodukují tolik skleníkových plynů, že by bez termitů klesla globální teplota o pěkných pár stupňů? A víte, že sebevražedné atentátníky nevynalezli jen lidé, ale že se termiti při napadení obětují pro společenství a jednoduše vybouchnou? O fascinujícím světě termitů vypráví doc. Jan Šobotník ve filmu koprodukovaném Českou zemědělskou univerzitou „Svět podle termitů“, který 19. 10. vyhrál letošní Velkou cenu LSFF 2017 (Life Sciences Film Festival) spojenou s finanční odměnou 3 000 eur. Trajler k filmu najdete např. zde: https://www.facebook.com/svetpodletermitu/, celý film uvidíte v Hradci Králové na LesFest 2017 začátkem prosince.

Dne 22. června 2017 zaznamenala The US Maritime Administration zdánlivě podivný incident. Kapitán lodě v blízkosti ruského přístavu Novorosijsk zjistil, že jeho GPS mu ukazuje, že se nachází na letišti Gelenžik vzdáleném 32 km. Když se ujistil, že navigační přístroje ukazují správně, kontaktoval kapitány jiných lodí a ukázalo se, že podobné problémy mělo minimálně dalších dvacet lodí.  Navigační experti se domnívají, že se jedná o první  dokumentované použití falešného určení polohy s pomocí GPS (GPS spoofing), což je kyber útok, před kterým již dříve experti varovali, ale který se dosud nikdy neuskutečnil. Zprávy o problémech satelitní navigace v Černém moři naznačují, že by zde někdo (Rusové?) mohl zkoušet nový systém narušující správnou funkci GPS. Mohly by to být první náznaky vzniku nové elektronické zbraně, kterou by mohl využít kdokoliv, od státu až po malé kriminálníky. (A není to žádné sci-fi. Androidí aplikace Fake GPS location již dnes zařídí, že váš telefon ohlašuje vaše místo tam, kde si to zrovna přejete... Aneb jak pravil  Woody Allen: „To, že jste paranoik, ještě neznamená, že po vás nejdou.“)

Pečlivě se podívejte na letní obrázek centrální části staveniště tokamaku ITER v jihofrancouzském Cadarache. Jak nám postupuje stavba nejdražší pozemské vědecké hračky, která se, doufejme, změní na předchůdce nejslibnějšího zdroje energie pro budoucnost? Co všechno už je hotovo:

Beton patří k nejpoužívanějším stavebním materiálům. Jeho předchůdcem, používaným už ve starověkém Římě, byla malta využívající jako pojivo sopečný přírodní „cement“. O její kvalitě svědčí mnohé starověké stavby, které se dochovaly v oblasti Středomoří dodnes. Beton v dnešní podobě však vznikl až po vynálezu portlandského cementu na počátku 19. století, u nás byl použit poprvé v roce 1912. Co je to tzv. předpjatý beton? Udělejme si pokus.

V Třebíči, Dobročicích a Lošticích dostatečně nezasakuje dešťová voda na veřejných prostranstvích, ve Starém Městě potřebují řešit odpadní vody a Černošice zase zlobí přívalové srážky. Celkem devět obcí se rozhodlo přihlásit zadání do soutěže Pro vodu a čekají na návrhy kreativců, jak se s potížemi vypořádat. Ti mohou nápady registrovat do 31. ledna 2018 na webu www.soutezprovodu.cz a získat finanční odměnu. Sedmý ročník pořádá Nadace Partnerství pod záštitou ministra životního prostředí za podpory Státního fondu životního prostředí ČR a společnosti Nestlé.

Přemýšleli jste někdy o tom, zda i rostliny spolu komunikují? Na letošním Festivalu filmů LSFF (Live Sciences Film Festival) pořádaném Českou zemědělskou univerzitou získal Cenu Fakulty lesnické a dřevařské film Inteligentní stromy režisérů Julie Dordel a Guida Tölkea. Porota ocenila film za mimořádně inspirativní interpretaci nejnovějších vědeckých výzkumů v oblasti komunikace rostlin, která může přinést zásadní změny do vztahů mezi lesem a těmi, kdo o něj pečují. Ve filmu „Inteligentní stromy“ zaznívají slova, která většinou v souvislosti se dřevem neslýcháme: přátelství, rodina, matka, city. Poslední výzkumy totiž ukazují, že rčení „necitelný jako kus dřeva“ je holý nesmysl: stromy toho totiž cítí víc, než si dokážeme představit… Trailer k filmu najdete na https://www.youtube.com/watch?v=T0_mCN51PmA, celý snímek můžete shlédnout na filmovém festivalu LesFest v Hradci Králové začátkem prosince.