Svět podle termitů

Víte, že všichni termiti na světě váží dohromady tolik, kolik všichni lidé PLUS všichni mravenci dohromady? A že vyprodukují tolik skleníkových plynů, že by bez termitů klesla globální teplota o pěkných pár stupňů? A víte, že sebevražedné atentátníky nevynalezli jen lidé, ale že se termiti při napadení obětují pro společenství a jednoduše vybouchnou? O fascinujícím světě termitů vypráví doc. Jan Šobotník ve filmu koprodukovaném Českou zemědělskou univerzitou „Svět podle termitů“, který 19. 10. vyhrál letošní Velkou cenu LSFF 2017 (Life Sciences Film Festival) spojenou s finanční odměnou 3 000 eur. Trajler k filmu najdete např. zde: https://www.facebook.com/svetpodletermitu/, celý film uvidíte v Hradci Králové na LesFest 2017 začátkem prosince.

Doc. Mgr. Jan Šobotník, PhD., (nar. 1974, vystudoval fakultu lesnickou a dřevařskou ČZU, katedru Ochrany lesa a entomologie) je mezinárodně uznávaným odborníkem na stavbu a funkci hmyzího těla. Během jeho expedic za termity do Francouzské Guyany a Kamerunu vznikl v koprodukci České televize a České zemědělské univerzity v Praze film „Svět podle termitů“ režiséra Jana Hoška, který ukazuje obě polohy vědecké práce v tropickém pralese – nezbytnou výbavou vědců je stejně tak mikroskop jako mačeta. Ve filmu „Svět podle termitů“ se dozvíte, jak funguje kastovní systém uvnitř termitiště, jak se počítá hustota výskytu termitů na daném území, a zjistíte, že termiti byli možná prvními zemědělci na planetě. Porota ocenila filmové zachycení příběhu, který tyto živočichy popisuje jako fascinující předmět vědeckého zkoumání a jako zdroj obrovské inspirace.

Termiti se hemží v teplejších končinách celého světa

Jde o evolučně prastarou skupinu, jejímiž přímými příbuznými jsou švábi. Nepleťte si termity s mravenci, protože ti mají zase blíže ke včelám. Jestli jste si mysleli, že jsou mravenci kdovíjací frajeři, proti termitům jsou celkem břídilové. Složitá termití společenství totiž na světě existují o miliony let déle a jejich evoluční strategie je o to propracovanější. Proti obrněným tělům mravenců mají termiti jednu nevýhodu: jejich tělíčka jsou měkká a proti predátorům většinou nemají šanci. Proto se jejich život odehrává v skrytu systému nadzemních nebo podzemních chodbiček.

Výkonní recyklátoři

Jejich potravou je rostlinná hmota ve všech fázích rozkladu. Termití společenstvo nemá problém zlikvidovat celý padlý strom či celý dřevěný dům. Nestrávené látky se v termitích výkalech vracejí do půdy, odkud je vstřebávají stromy a rostliny. A protože je termitů tolik, fungují v tropických pralesech jako enormně efektivní recyklační jednotka, bez které by se celý systém neobešel.

Film Svět podle termitů

Ve filmu uvidíme obě polohy výzkumné práce: ať je to prosekávání se mačetou pralesem při kladení termitích návnad, nebo laboratorní zachycení smrtonosného útoku termita Neocapritermes taracua kamerou schopnou snímkovat rychlostí 140 000 fps – mimochodem, není znám žádný jiný živočich, který by se dokázal takhle rychle pohybovat. Ovšem termiti nejsou zajímaví jen tím, jak rychle dovedou máchnout kusadly. Film dokumentuje termity, kteří se při napadení obětují pro společenství a jednoduše vybouchnou. Dozvíte se, jak funguje kastovní systém uvnitř termitiště, jak se počítá hustota výskytu termitů na daném území (prostě sedíte a počítáte… jeden tisíc, druhý tisíc, třetí tisíc…) a zjistíte, že prvními zemědělci na planetě byli… hádejte.

Díky laskavosti ČZU přebíráme rozhovor s Janem Šobotníkem:

Jak vznikl nápad natočit o termitech dokumentární film a jakou roli při jeho koprodukci hrála Česká zemědělská univerzita?

Jan Šobotník: Nápad vzešel z iniciativy režiséra Jana Hoška. Já jsem souhlasil a Fakulta lesnická a dřevařská ČZU náš plán podpořila poskytnutím finančních prostředků potřebných na rozšíření týmu o kameramana (a posléze i producenta) Mariána Poláka a režiséra Hoška. Jinými slovy, my jsme pracovali na našich tématech a v situaci, kdy jsme měli splněný plán práce (např. za cenu pouhého půl dne odpočinku během třítýdenní nepřetržité práce), tak jsme všichni asistovali pánům za kamerou při natáčení toho nejlepšího ve Francouzské Guyaně a v Kamerunu.

Ve filmu říkáte, že česká tradice „čundrování“ se projevuje také tím, že čeští vědci si pobyt v terénu užívají víc než zahraniční. Vážně jsou čeští vědci drsnější než ostatní?

Rozhodně bych to nechtěl generalizovat, koneckonců znám řadu zahraničních vědců, kteří podnikají expedice, které jsou pro mne dost za hranicí představitelnosti. Oni to s námi nakonec všichni vždycky zvládli, ale obvykle trpí víc než my, protože pro ně není samozřejmé mít s sebou dobrý stan (ne vždy nutný…), boty, ešus, nůž, lžíci, plechový hrnek, čelovku, toaletní papír atp., zkrátka běžné věci, bez kterých rozumný člověk na čundr neodchází.

Termiti jsou příbuzní švábů, a, jak film přesvědčivě dokládá, jsou pro přírodu stejně tak významní. Existují nějaké nápady nebo koncepty, jak jejich vlastností využít či „ochočit“ si je pro praktické potřeby, např. v zemědělství?

Ano i ne. Spousta peněz se investuje do projektů biofermentačních reaktorů, které by pracovaly s rostlinnou hmotou a termitími enzymy, tedy ať už těmi vlastními či produkovanými symbiotickými mikroorganismy. Ale úplně největší objem prostředků samozřejmě jde na ochranu vlastnictví před zničujícími schopnostmi některých termitů…

Termity máte evidentně rád. Ochutnal jste někdy praženého termita, nebo byste měl pocit jako kanibal?

Zatím se mi to nepovedlo. Konzumují se především okřídlení dospělci, kteří se ovšem zpravidla objevují na konci období dešťů, což je sezóna, kdy je lepší se tropům vyhnout. Naprostou delikatesou jsou pak údajně královny termitů, jenže prokopat se k nim vyžaduje krumpáč a velkou dávku odhodlání.

Zdroj: http://lsff.cz/jan-hosek-svet-podle-termitu/

Termiti (všekazi, lat. Isoptera)

Řadí se mezi šváby, je jich až 3 000 druhů. Jsou rozšířeni v tropech a subtropech. Jde o sociální hmyz žijící ve velkých koloniích. Jednotlivci se dělí do tří kast odlišných stavbou těla. Velikost vojáků a dělníků se pohybuje od dvou do čtrnácti milimetrů, velikost královny může dosáhnout až jedenácti centimetrů. Dožívají se od několika týdnů u některých druhů dělníků až po dvanáct let u některých druhů královen. Byli nalezeni pravěcí termiti zalití v jantaru již na počátku pozdní křídy, asi před 99 miliony lety. Typickým znakem pro všechny je světlé zabarvení. Všichni termiti jsou světloplaší. Jedinci s křídly mají dva páry dlouhých úzkých blanitých křídel opatřených švem, který umožňuje jejich odlomení po jediném letu v životě termita.

Dělníci, vojáci a královský pár

Dělníci mají měkké tělo, zakrnělé oči, které mohou i zcela chybět, nikdy nemají křídla. Ačkoli mají pohlavní orgány, jsou vždy sterilní. Jsou nejpočetnější skupinou v kolonii a obstarávají potravu a stavbu a opravu hnízda. Vojáci jsou bezkřídlí. Oči jsou rovněž buď zakrnělé, anebo chybí. Na rozdíl od dělníků mají tvrdou a zvětšenou hlavu s velkými kusadly, někdy mají roh, z něhož vystřikují jed. Vojáci mají zakrnělé pohlavní orgány. Zajišťují pouze obranu. Královský pár je schopný rozmnožování, má tvrdé tělo. V době rojení mají oba jedinci dva páry křídel, která jim po svatebním letu upadnou. Pár si po odpadnutí křídel vybuduje komůrku, která se stane základem nového hnízda. Samičce se při kladení vajíček zvětší zadeček, v některých případech až tak, že není schopna pohybu. U většiny druhů je tento pár uzavřen v komůrce, kterou nemůže opustit, protože vstupní chodbičky jsou pro ně příliš malé. Při správné výživě a péči je královna schopna naklást několik tisíc vajíček denně. V dobře prosperujících hnízdech je takových samic několik. V prvním stádiu vývoje se všechny nymfy mohou stát jakoukoli kastou. Rozhodne o tom složení potravy, feromony a impulzy vznikající při kontaktu s ostatními jedinci.

Termitiště

Kolonie vytvářejí hnízda, která obsahují až několik miliónů jedinců, z nichž velká část za celý svůj život hnízdo neopustí. V hnízdech se udržuje konstantní teplota a vlhkost vzduchu, jsou zde větrací chodby a chodby na přísun vody a potravy. Nadzemní hnízda běžně dosahují čtyř až pěti metrů výšky a až dvaceti metrů v průměru. Termiti je staví především z trusu, hlíny a mrtvých jedinců. Některé druhy si budují hnízda v odumřelých stromech – v takovém případě je podstatnou částí potravy právě strom, v němž je hnízdo vybudováno.

Zemědělci i škůdci

Hnízda termitů mají ohromnou spotřebu potravy. Většina druhů pěstuje některé druhy hub, rod termitomyces (jedna plodnice může vážit až 2,5 kg). Houby obsahují enzymy potřebné k trávení celulózy a ligninu a termit je požírá společně s potravou, kterou je díky tomu schopen strávit. Další potravou je prakticky cokoli rostlinného původu, od trávy přes dřevo až po trus býložravců. Termiti pro svou schopnost strávit prakticky cokoli ze dřeva mohou působit lidem značné škody i v krátké době narušit rovnováhu ekosystému ve svém okolí.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Termiti