Díky nové aplikaci „Jaderné elektrárny 3D“ teď může kdokoliv vyrazit do jaderky na prohlídku nejzajímavějších částí. Detailní podhled do nitra reaktorového sálu, chladicí věže, strojovny či meziskladu paliva si zájemci mohou okořenit teorií, vysvětlením fyzikálních principů či vědomostním kvízem. Aplikace je zdarma ke stažení v prostředí Google Play i AppStore, popř. on-line na portálu www.svetenergie.cz. Doplňuje již existující 3D modely uhelné a vodní elektrárny.

V článku se dočtete o zajímavém přístupu k plánování experimentů na fúzním zařízení. Ale to není zdaleka to nejdůležitější, co vám chceme sdělit: O výzkum termojaderné fúze se zajímá společnost Google! A to je skutečně bomba. Google na rozdíl od ITER zná každý, nebo… téměř každý! ITER je mezinárodní projekt za mnoho miliard kdesi na jihu Francie, jehož výsledkem má být reaktor simulující procesy v jádru Slunce ­–termojadernou fúzi. Google představovat nemusíme. Ač nedávno v ČR vyšla knížečka o soukromých firmách zabývajících se výzkumem fúze, a ačkoliv je v ní kapitola o soukromé společnosti Tri Alpha Energy, není v ani slovo o Google. Přitom Google pracuje s Tri Alpha Energy od roku 2014…

Letos uplynulo 75 let od úmrtí univ. prof. MUDr. Ivana Horbaczewského, přednosty „Ústavu pro lučbu lékařskou“, historicky prvního českého ústavu lékařské chemie. Pojďme se podívat, jak se stalo, že mladý Ukrajinec se u nás tak proslavil a zasloužil nejen o medicínu, ale i o politiku.

Třicet mladých účastníků stráví v rámci 3. ročníku ČEZ Inovačního maratonu 24 hodin nad řešením konkrétního zadání, které se týká energetických služeb a nových technologií. Do 30. října se mohou přihlásit studenti a čerství absolventi všech vysokých škol, bez ohledu na studijní obor. Na vítěze čeká zajímavá cena, vybraní účastníci mohou získat i pracovní uplatnění.

Moderní matematika prožívá od počátku 20. století vzrušující období. Byla totiž vyřešena řada důležitých sporných otázek matematiky, na kterých jsou závislé vědecké, technické a technologické triumfy současnosti. V některých případech tomu napomohl rozvoj v oblasti počítačů, někdy byly i počítače bezradné. Bohužel, ani počítače na řešení matematických úloh někdy nestačí, protože pouze počítají. Matematika je rozsáhlý obor a není možné, aby ji kdokoliv zvládnul v celé její šíři. Každý se však může pustit do jejího objevování a najít si k ní svou vlastní cestu. Ovšem zdá se, že toto již tak úplně neplatí, protože zvláště teoretičtí matematici se zabývají čím dál více problémy, které naprosté většině lidí již dávno nejsou srozumitelné. A to ani jejich zadání, ani využití.

Možnosti větrných a fotovoltaických elektráren při nahrazování klasických energetických zdrojů jsou možná mnohem menší, než se dosud soudí. Podle studie vědeckého týmu z oddělení fyziky a technologie Bergenské univerzity v Norsku bude vrchol celkové instalované kapacity větrníků a fotovoltaik dosažen už kolem roku 2030 a nepřesáhne 1,8 TW, což bude v té době představovat sotva desetinu globální spotřeby energie. Tyto závěry jsou v ostrém kontrastu s dnešním předpokladem, že nové energetické technologie budou zažívat exponenciální růst dlouhá desetiletí a postupně nahradí velkou část dosavadních klasických zdrojů.  Respektovaná Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) např. předpovídala, že slunce a vítr pokryjí už v roce 2030 třicet procent energetické potřeby lidstva. Na základě podobných prognóz jsou postaveny i ambiciózní plány některých zemí. V Evropě je to zejména Německo, které chce do roku 2020 vyrábět v obnovitelných zdrojích 30 % hrubé spotřeby elektřiny, v 2040 už 65 % a v roce 2050 dokonce 80 %.