Bez zařazení

Vědci v současné době zkoumají netradiční způsob, jak omezit zvyšování hladiny moří a tím odvrátit možné zaplavování velkých měst a migraci milionů lidí. Je jím dodatečné přečerpávání oceánské vody na antarktický ledový pokryv, kde by se tak vytvářela slaná hora sněhu a ledu. Jde o extrémní myšlenku, ale kolektivní znalosti v boji proti globálnímu oteplování selhávají; lidstvo se tak nachází v období, kdy je třeba zabývat se i podobnými „exotickými“ náměty.

Psal se rok 1815 a Evropou znovu obcházel přízrak francouzského císaře Napoleona. Ten opustil vyhnanství na ostrově Elba a v krátké době kolem sebe shromáždil velkou armádu čítající na 200 tisíc vojáků. Ve stejné době – ve dnech 5. až 15. dubna – vybuchla na druhém konci světa na ostrově Sumbawa v daleké Indonésiii, východně od Bali, sopka Tambora. Největší historicky doložené sopečné erupce si však v Evropě nikdo nevšiml. O několik týdnů později, 18. června, utrpěl Napoleon porážku u Waterloo a na „valčíkovém“ Vídeňském kongresu zástupců téměř všech zemí Evropy se tančilo na každodenních plesech.

Není sporu o tom, že spalování fosilních paliv představuje pro zemské klima problém. Jaké jsou ale alternativy? Jaderná energie je drahá, obnovitelné zdroje nespolehlivé, vývoj vhodných baterií vzdálený. Proto se svět bude muset ještě nějakou dobu spoléhat na fosilní paliva. Je však možné využívat fosilní paliva takovým způsobem, aby nevypouštěla CO₂ a neoteplovala planetu? Alberto Abánades z Technical University of Madrid a jeho výzkumný tým věří, že znají kladnou odpověď.

Na nedávné konferenci COP 22 v marockém Marakéši (7. až 18. 11. 2016) zveřejnila německá nevládní organizace GermanWatch stupnici států podle toho, jak se jim daří v boji s klimatickými změnami. Hodnotilo se celkem 61 zemí, které dohromady produkují přibližně 90 % světových emisí oxidu uhličitého. Nejlépe si podle GermanWatch vede Francie, na opačném konci žebříčku je Saudská Arábie. Česko se umístilo na 24. místě, daleko za námi je ale například i „zelené“ Rakousko, které je až 41.

Dnes, 31. 10. 2016, končí projekt záchrany vzácné románské rotundy Sv. Václava v budově Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze na Malostranském náměstí. Od více než 700 dárců se na něj podařilo vybrat 2 402 020 Kč a navíc zajistit i prostředky z tzv. Norských fondů. Celkové náklady dosáhly více než 10 milionů korun. Poprvé se nově zrekonstruovaná svatováclavská rotunda veřejnosti otevřela na Den české státnosti 28. 9. 2016. Prvními návštěvníky, kteří si památku prohlédli, byli její zachránci. Za organizaci záchrany vzácné architektonické památky patří velký dík právě jim – Matfyzu. Že matematici a fyzici nejsou žádní podivíni, ale lidé se širokým srdcem a citem pro krásu a historické dědictví, svědčí příběh nově objevené archeologické a architektonické památky.

Jaké známe druhy energie a jak se dostává do našich žárovek? Co je jaderná fúze a kolik energie spotřebuje mikrovlnná trouba? Nejen na tyto otázky naleznete odpověď v Galerii Věda a umění v Akademii věd ČR. Vzdělávací výstavu Dnešní energetický svět připravila Akademie věd ve spolupráci s energetickou společností E.ON a obecně prospěšnou společností TERRA-KLUB o. p. s. Výstava je volně přístupná v galerii Věda a umění, Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 v pracovní dny 10–18 hodin od 15. 8. do 27. 9. 2016.