Příběh naší rotundy

Dnes, 31. 10. 2016, končí projekt záchrany vzácné románské rotundy Sv. Václava v budově Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze na Malostranském náměstí. Od více než 700 dárců se na něj podařilo vybrat 2 402 020 Kč a navíc zajistit i prostředky z tzv. Norských fondů. Celkové náklady dosáhly více než 10 milionů korun. Poprvé se nově zrekonstruovaná svatováclavská rotunda veřejnosti otevřela na Den české státnosti 28. 9. 2016. Prvními návštěvníky, kteří si památku prohlédli, byli její zachránci. Za organizaci záchrany vzácné architektonické památky patří velký dík právě jim – Matfyzu. Že matematici a fyzici nejsou žádní podivíni, ale lidé se širokým srdcem a citem pro krásu a historické dědictví, svědčí příběh nově objevené archeologické a architektonické památky.

Jak ji objevili

Historikové i archeologové po 376 let věděli, že na dnešním Malostranském náměstí stála rotunda sv. Václava. Několikrát ji v průběhu staletí bezvýsledně hledali. V prosinci roku 2003 v rámci rekonstrukce bývalého jezuitského profesního domu, dnes budovy Matematicko-fyzikální fakulty UK, měla pod podlahou místnosti v prvním patře vzniknout ještě jedna pracovna. Práce s vybíráním zásypu začaly komplikovat bloky zdiva, které památkáři nejprve označili za barokní sklepy, pak za krypty. Největší záhadou byl masivní opukový blok mezi oběma kryptami, jehož umístění nedávalo žádný smysl. Po vybourání se vylouply tři části kruhového románského zdiva. V tu chvíli bylo jasné, že se podařilo objevit pozůstatky hledané rotundy sv. Václava, která měla být podle zprávy z roku 1683 „stržena do základů“.

Románská dlažba

Nejvýznamnějším objevem je část původní románské podlahy z 11. století, kterou rotundu sv. Václava uvedl mezi čelní památky románského umění v Čechách. Fragment tvoří 74 dlaždic tří tvarů složených do pěti řad, což představuje necelých 5 % celkové plochy podlahy. Dlaždice náležejí k nejstaršímu typu českých středověkých terakotových podlah. Tento typ se nazývá „vyšehradský“ podle podobného nálezu v bazilice sv. Vavřince na Vyšehradě. Jde o zcela unikátní nález v celosvětovém měřítku. Také další nález, kamenný kruh z 10. století, svědčí o jedinečném významu tohoto místa pro českou historii.

Lvi a gryfi

Pro tuto dlažbu jsou typické šestihranné reliéfní dlaždice, dále menší dlaždice tvaru rovnostranného trojúhelníka a čtvercové reliéfní dlaždice s pletencem. Šestihranné dlaždice v rotundě sv. Václava jsou režné, bez glazury, zatímco trojúhelníkové jsou polévané hnědofialovou až černou glazurou. Čtvercové dlaždice tvoří borduru podél rovného kamenného stupně do apsidy. Na šestihranech jsou dva typy reliéfů: lev a gryf. Pro vyšehradský typ dlažby je též charakteristické uložení dlaždic na tvrdý hladký podklad. Na Malé Straně je to ztvrdlá vrstva malty, v níž nezůstaly žádné otisky po spárách mezi dlaždicemi. Nález fragmentu podlahy povýšil zajímavý objev starobylé rotundy na objev zcela mimořádného významu. Máme nyní dva vzorky dlažby vyšehradského typu, což umožňuje další bádání o jejich společném původu a fungování „keramických“ hutí, srovnávání technologických postupů a hledání souvislostí s jinými nálezy.

Kamenný kruh

Ve starší vrstvě pod podlahou byl nalezen další zajímavý objekt: část kruhu složeného z plochých opukových kamenů, lícovaných a opracovaných po vnitřní straně. Kruh, jehož účel neznáme, pochází z 10. století. Nemá obdobu v žádných jiných nálezech. Možná právě proto se jednalo o místo něčím výjimečné (např. místo, kde se stal zázrak), a jehož zvláštnost potvrdila stavba pozdějšího kostela nad zrušenou rotundou.

O zázraku se píše

Zmínka o rotundě na Menším Městě Pražském se poprvé objevuje ve svatováclavské legendě „Oriente iam sole“ z poloviny 13. století. Podle ní se její vznik pojí se zázrakem při převozu těla sv. Václava ze Staré Boleslavi na Pražský hrad. Ve chvíli, kdy procházel průvod se světcovým tělem okolo vězení, byli božskou mocí vězni zbaveni svých okovů a vyvedeni ze žaláře. O svatováclavském zázraku mluví již Vavřinecká legenda z poloviny 11. století. Při převozu těla sv. Václava se prý na tomto místě koně zastavili a odmítli jít dál. Svatým nákladem nepohnul ani pár tažných volů. Až kající modlitba shromážděného zástupu v čele s bratrovrahem Boleslavem uvolnila cestu. Aniž bychom upírali zásluhy svatému Václavu, je třeba přiznat, že terén tu byl v té době poměrně strmý (a pravděpodobně i kluzký). Budoucí rotunda sv. Václava tedy skutečně byla postavena na vyvýšeném místě, o kterém mluví Vavřincova legenda.

Záchrana Rotundy

Mimořádná autenticita, až určitá magičnost prostoru, přímo nabádala k tomu, aby byla rotunda zpřístupněna široké veřejnosti. Projekt EHP-CZ06-OV-1-026-2014 Záchrana Rotundy Sv. Václava na Malostranském náměstí v Praze se stal oficiálním projektem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v rámci programu CZ06 – Kulturní dědictví a současné umění programové oblasti č. 16 – Zachování a revitalizace kulturního a přírodního dědictví realizovaného za podpory Fondu EHP. Nejprve proběhl archeologický průzkum, základní zpevnění, akutní ošetření nalezených historických konstrukcí a stavební úpravy nezbytné pro uchování historických terénů. Matematicko-fyzikální fakulta také zorganizovala veřejnou sbírku a na speciálních webstránkách http://www.nase-rotunda.cz/ se podařilo vybrat 2,4 milionu Kč. Na podporu sbírky fungovaly nejen webstránky Matematicko-fyzikální fakulty UK, ale i speciální facebooková stránka, kam se věšela selfíčka dárců se sloganem „Taky jsem přispěl/a“ a úsměvem od ucha k uchu. Restaurátorské i stavební práce se v rotundě za účasti zástupců zhotovitele stavby, archeologů, restaurátorů a investora (Matematicko-fyzikální fakulty UK) rozeběhly v pondělí 11. ledna 2016.

Docent fyziky vyhrál soutěž designérů

Matematicko-fyzikální fakulta UK také připravila soutěž „Designer11th pro rotundu sv. Václava“ s cílem vytvořit návrh pokládky celé dlažby, který respektuje rozložení 21 dochovaných cenných dlaždic. Z více než 30 došlých soutěžních příspěvků od dvanácti autorů vybrala porota vítězný návrh symetrického srdcového dláždění, který vypracoval doc. RNDr. Oldřich Semerák, DrSc., ředitel Ústavu teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK. Porotu zaujal jak matematickým zdůvodněním geometrického rozložení jednotlivých druhů dlaždic, tak souladem s historickými aspekty stavby a s uměleckým slohem.

Fyzika pomáhá archeologům

V průběhu prací se uskutečnily:

• analýzy 30 odebraných vzorků malt ze zdiva a lože podlah;
• geochemické analýzy vzorků strusky, rudy, kovů, zvláštní mazanice s nátěrem, pigmentů, přeslenů, tyglíků a neurčitelných a sporných nálezů;
• radiokarbonová analýza stáří artefaktů pomocí ¹⁴C;
• palynologické analýzy (zkoumání pylu) z uskladněných vzorků hlín s mikrobotanickými příměsemi;
• geochemická analýza vzorků historických terénů, mezi nimiž jsou hlíny a popely;
• geologický posudek.

Znovuotevření po čtyřech staletích

Během průzkumu archeologové zdokumentovali kolekci šperků z 9. a 10. století, šest koster rodiny rytíře z doby Jana Lucemburského a více než 3 000 úlomků nádob. Nálezy tak činí z prostoru, o němž odborníci ještě donedávna nevěděli, jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v Praze. Díky Matematicko-fyzikální fakultě bude zpřístupněno veřejnosti. Návštěvník si bude moci unikátní památku prohlédnout ze speciální kovové lávky. Díky položeným replikám dlažby navíc získá představu o původní celkové velikosti prostoru. V místě dále uvidí fragment románského okénka z ještě staršího kostelíka, kamenný kruh, jenž je pozůstatkem z ještě starší kůlové stavby a maketu znázorňující jednotlivé vrstvy historického terénu daného místa. A nebyli by to fyzici, aby si nepohráli s holografickou projekcí rotundy, interaktivní prezentací a 3D virtuální prohlídkou. Vybrané archeologické exponáty jsou umístěny ve vitrínách vně prostoru rotundy.

První ji v celé kráse uviděli dárci

Jako první návštěvníci se 28. září do prostor rotundy dostali dárci. Matematicko-fyzikální fakulta pro ně připravila komentované prohlídky doprovodný program v podobě prezentací a premiéry dokumentu, který přibližuje historii památky, okolnosti jejího nalezení i postup rekonstrukčních prací. Nejštědřejší přispěvovatelé navíc večer po slavnostním přípitku obdrželi keramickou repliku románské dlaždice s motivem lva nebo gryfa. Pro širší veřejnost bude památka zpřístupněna od příštího roku, a to při zvláštních příležitostech a slavnostních událostech, například během vybraných státních svátků. Zájemci si však již nyní mohou rotundu prohlédnout prostřednictvím virtuální prohlídky, která je dostupná na webové adrese rotunda.pano3d.cz.

Podle materiálů Matematicko-fyzikální fakulty UK, fotografie převzaty s laskavým svolením Matematicko-fyzikální fakulty UK.