Rubriky

Určitě nikoli. Jaderná elektrárna Temelín totiž stojí v jedné ze seismicky nejklidnějších oblastí Evropy. Český masiv se utvářel před 300 milióny let a podle průzkumů Ústavu fyziky Země v něm nedošlo k pohybu už 20 000 let. Katastrofální zemětřesení o velikosti 9.0 se v České republice vyskytnout nemůže, protože je naše země od subdukčních zón a deskových rozhraní dostatečně vzdálena.

Každoročně zveřejňují média výsledky průzkumu „Most desired company“ – tedy průzkumu zjišťujícího, který zaměstnavatel je mezi studenty nejžádanější. Po období, kdy každý chtěl být „ajťák“ u nejzvučnějších počítačových firem, vyhrála u studentů v posledních dvou letech energetická Skupina ČEZ. Podívejme se ale na otázku i z druhé strany – koho chtějí firmy? Jaké absolventy, s jakým profilem a strukturou znalostí a dovedností? Studii Průzkum požadavků zaměstnavatelů na absolventy technických a přírodovědeckých oborů zpracoval v roce 2009 Národní vzdělávací fond v rámci projektu „Podpora technických a přírodovědných oborů“, jehož zadavatelem je ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Proč mluvit a psát o vědě a technice? Nestačí jen si užívat jejich vymožeností? Vždyť nepotřebujeme vědět, jak to funguje. Nebo snad ano? Jak na to jdou v různých zemích?

Tento pojem není u nás příliš známý. Pojmenovává jednu celou lidskou skupinu narozenou mezi sedmdesátými a devadesátými léty. Název se někdy také čte Generation Why, podlefonetického znění písmena „Y“ a anglického slova „proč“. Jedním ze znaků charakteristických pro Generaci Y je totiž to, že na rozdíl od předchozích generací vyrostla v asertivním stylu komunikace a nebojí se ptát „proč?“.

Stěny chladicích věží musejí zvnějšku odolávat větru, dešti, sněhu, kroupám nebo slunečnímu záření a zevnitř trvalé stoprocentní vlhkosti a teplu. Obvykle je chrání speciální nátěr, přesto však potřebují alespoň jednou za dobu své životnosti očistit, odstranit nánosy špíny, řas a koroze. Jak se to dělá?

Měření času je vědecká disciplína, kterou se zabývaly už první civilizace na Zemi. Svým způsobem je měření času „vrozené“ všem živým organismům – všechny totiž pravděpodobně mají své „vnitřní hodiny“. Zkoumáním tohoto vnitřního času živých organismů se zabývá věda o biorytmech – chronobiologie. O té někdy jindy. Tento článek pojednává o nejmodernějším fyzikálním měření času.