Demonstrační vysokoteplotní plynem chlazený reaktor HTR-PM (High Temperature Gas-Cooled Reactor-Pebble-bed Module) s tzv. oblázkovým palivem v lokalitě Shidaowan v čínské provincii Šan-tung dosáhl svého počátečního plného výkonu se „stabilním provozem v režimu dva reaktory s jedním strojem“. Elektrárna je vybavena dvěma malými reaktory (každý o výkonu 250 MW_t), které pohánějí jednu parní turbínu o výkonu 210 MW_e. Je vlastněna konsorciem vedeným společností China Huaneng (47,5 %), dceřinou společností China National Nuclear Corporation (32,5 %) a Institutem jaderných a nových energetických technologií univerzity Tsinghua (20 %), která je lídrem v oblasti výzkumu a vývoje.

Určitě jste už slyšeli pojem „digitální nomád“. Lidé cestují po světě a zároveň pracují na dálku, což jim umožňuje objevovat vzrušující místa a zároveň budovat kariéru. I v roce 2023 se určitě bude mnoho lidí snažit zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem právě tímto způsobem. 78 % těch, kteří už takto pracují na dálku, uvádí, že se jejich rovnováha mezi pracovním a soukromým životem opravdu zlepšila. Důležitá otázka však zůstává – je to bezpečné?

Dnešní veřejnost už velmi dobře chápe, že spotřeba uhlovodíkových energetických zdrojů by se měla omezit, protože jejich spalování k získání energie, včetně dopravy, je jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí – je zdrojem až 75 % emisí skleníkových plynů. V uplynulých dvaceti letech se kapacita výroby elektřiny zdvojnásobila a do roku 2050 se má ztrojnásobit. Sice se neustále diskutuje o tom, že je třeba znečištění snižovat, ale bez znatelných výsledků. Stále 85 % energie na zemi pochází ze spalování fosilních paliv.

Během pěti víkendů zimní sezóny se budou moci zájemci podívat 160 metrů pod hladinu Lipenské nádrže, do útrob unikátní vodní elektrárny. Prohlídky jsou zdarma, určené jsou ale pro maximálně osmičlenné skupiny předem registrovaných návštěvníků. Ti se dostanou nejen k turbínám a generátorům, ale i třeba k tunelu, který ústí až u Vyššího Brodu. Prvních osm prohlídek s kapacitou 64 míst začíná 21. ledna.

Polsko chystá stavbu největšího energetického úložiště v Evropě, aby zvýšilo energetickou bezpečnost země a co nejlépe využilo možnosti svých obnovitelných zdrojů. Projekt již získal předběžnou licenci od polského energetického regulátora. Bateriové úložiště s kapacitou více než 820 MWh bude napojeno na přečerpávací elektrárnu Zarnowiec o výkonu 716 MW, čímž vznikne hybridní zařízení o celkovém výkonu 921 MW s kapacitou přes 4,6 GWh. To odpovídá instalované kapacitě největších konvenčních výrobních jednotek v Polsku, které jsou schopny zásobovat statisíce domácností.

Při stavbě zařízení tak velkého a tak složitého, jako je ITER, nejsou potíže a překážky překvapením – naopak jsou nedílnou součástí výroby, montáže a instalace. Uvažme, že jde o první komponenty svého druhu na světě (přinejmenším co do velikosti). Od prvních fází výroby až po konečné vložení do jámy tokamaku jsou problémy se součástmi stálým a důvěrně známým společníkem. Někdy však uprostřed běžných, téměř každodenních problémů vyvstane problém většího rozměru, takový, který vyžaduje hlubší prozkoumání, kreativitu při navrhování nápravných opatření a co je důležité – čas a rozpočet na opravu. Již dva a půl roku montáže zařízení čelí ITER obavám tohoto druhu, někdy větších, jindy menších. A nyní byly identifikovány závady ve dvou klíčových komponentách tokamaku: tepelných štítech a sektoru vakuové nádoby.