Evropský projekt Shift2DC - přepneme na stejnosměrné napájení?
V rámci iniciativy Horizon Europe vznikl výzkumný a vývojový projekt Shift2DC, který bude zkoumat výhody stejnosměrného napájení. Tento ambiciózní program EU je aktuálně v 10.
Polsko chystá stavbu největšího energetického úložiště v Evropě, aby zvýšilo energetickou bezpečnost země a co nejlépe využilo možnosti svých obnovitelných zdrojů. Projekt již získal předběžnou licenci od polského energetického regulátora. Bateriové úložiště s kapacitou více než 820 MWh bude napojeno na přečerpávací elektrárnu Zarnowiec o výkonu 716 MW, čímž vznikne hybridní zařízení o celkovém výkonu 921 MW s kapacitou přes 4,6 GWh. To odpovídá instalované kapacitě největších konvenčních výrobních jednotek v Polsku, které jsou schopny zásobovat statisíce domácností.
Zařízení, které buduje polský státní výrobce elektřiny PGE, bude sloužit pro pokrývání nestabilit a hladké napojení obnovitelných zdrojů energie závislých na počasí. PGE již provozuje 30 kilometrů od Zarnowiece větrnou farmu o výkonu 100 MW a má licence na výstavbu pobřežních větrných farem v Baltském moři s kombinovaným výkonem 3,5 GW. Hledá nyní partnery na financování celého projektu.
Jde o energetickou bezpečnost
Plánovaná hybridní instalace by měla zvýšit energetickou bezpečnost nejen Polska, ale i pobaltských států a synchronizovat litevské, lotyšské a estonské energetické soustavy se systémem kontinentální Evropy prostřednictvím projektu Harmony Link, elektrického propojení mezi Litvou a Polskem. Z 330 kilometrů vedení bude asi 290 kilometrů pod mořem. Klíčovou součástí je 700MW vysokonapěťový stejnosměrný kabel. Investory jsou polští a litevští provozovatelé přenosových soustav elektřiny, PSE a Litgrid, přípravné práce probíhají již od začátku roku 2019.
Oddělit pobaltské státy od ruské sítě
Výstavba propojovacího vedení měla být podle původních plánů dokončena v roce 2025, projekt však nabral zpoždění. Litevský provozovatel Litgrid nedávno oznámil, že stavba podmořského propojení Litvy a Polska bude zpožděna minimálně do roku 2027 nebo dokonce až do roku 2028. Zdržení by však podle Litgrid nemělo oddálit plán na oddělení pobaltských států od ruské energetické sítě.
Bateriová úložiště se budují všude
V budování nových bateriových úložišť vede v současné době v Evropě Německo, které v letošním roce zprovozní celkem 3,9 GW, přičemž velkou část z toho tvoří přibližně 200 000 nových instalací v rezidenčním sektoru. Na druhém místě je Velká Británie s 3,6 GW, následuje Irsko s 1,4 GW, Itálie s 900 MW a Francie s 670 MW. Poradenská společnost Wood Mackenzie na přední příčky v Evropě řadí rovněž Belgii, Portugalsko, Holandsko a Španělsko. V první skupině evropských zemí s nejrozvinutějším trhem skladování energie není ani jedna východoevropská země. Řecko a Polsko jsou ve druhé skupině, Rakousko, Maďarsko a Bulharsko patří do třetí skupiny. Ostatní země východní Evropy jsou v poslední kategorii.
V regionu jihovýchodní Evropy ale nyní dostal zelenou například chorvatský startup IE-Energy, který na pobřeží Jadranu hodlá vybudovat bateriový systém o výkonu 50 MW, největší v regionu. Brusel již na projekt poskytl grant ve výši 19,8 milionu EUR, který pokryje asi 30 % výdajů. Úložiště bude společnost IE-Energy, která sídlí v Rijece, stavět v turisticky oblíbené destinaci poblíž Šibeniku v Dalmácii. Stavba by měla začít letos v prosinci, v první fázi půjde o 10 MW provozního výkonu a kapacitu 22 MWh. Dokončení je plánováno na první čtvrtletí příštího roku. IE-Energy, která se v loňském roce zapojila do denního trhu na chorvatské energetické burze (CROPEX), hodlá do roku 2024 celý systém posílit na 50 MW a 110 MWh. V jihovýchodní Evropě zatím žádné úložiště s takovou kapacitou neexistuje, Turecko ale připravuje projekt o výkonu 250 MW s předpokládanou kapacitou 1 GWh.
Zrychlit!
Podle analýzy Evropské asociace pro ukládání energie (EASE) je tempo budování úložišť v Evropě pomalé a je nutní ho zrychlit alespoň na 14 GW každým rokem, aby bylo dosaženo klimatických cílů stanovených Bruselem. To představuje kolem 200 GW kapacity do roku 2030 a minimálně 600 GW do roku 2050. Rok 2022 ale podle EASE přinese jen něco přes 5 GW nových instalací, 10 GW takzvané kumulativní kapacity. Při tomto tempu by to do roku 2030 znamenalo pouze 57 GW úložné kapacity.
Zdroje:
https://ceenergynews.com/renewables/polands-pge-to-build-europes-largest-energy-storage/
https://dignitynews.eu/en/large-scale-electricity-storage-facility-to-be-built-in-zarnowiec/
https://pgeeo.pl/en/Nasze-obiekty/Elektrownie-wodne/Zarnowiec
https://harmonylink.eu/about-project/#about-harmony-link
https://ease-storage.eu/publication/emmes-6-0-june-2022/
https://harmonylink.eu/2022/05/06/maintenance-experts-will-be-used-in-the-harmony-link-project/https://www.reuters.com/article/baltic-power-idUKC7N2SL010
https://harmonylink.eu/2022/05/06/maintenance-experts-will-be-used-in-the-harmony-link-project/
https://ease-storage.eu/publication/energy-storage-targets-2030-and-2050/
https://renews.biz/80423/renewables-offer-energy-security-for-south-east-europe/
V rámci iniciativy Horizon Europe vznikl výzkumný a vývojový projekt Shift2DC, který bude zkoumat výhody stejnosměrného napájení. Tento ambiciózní program EU je aktuálně v 10.
Srdce naší planety se posledních 14 let otáčí nezvykle pomalu, potvrzuje nový výzkum. A pokud bude tento záhadný trend pokračovat, mohlo by to potenciálně prodloužit pozemské ...
O osudu Golfského proudu rozhodne "přetahovaná" mezi dvěma typy tání grónského ledového příkrovu, naznačuje nová studie. Odtok z grónského ledového příkrovu by ...
Nově nalezená antičástice, zvaná antihyperhydrogen-4, by mohla být potenciálně v nerovnováze se svým částicovým protějškem, což by mohlo poodhalit tajemství původu našeho ...
Vědci a spolupracovníci Evropské laboratoře pro mikrobiální výzkum v Hamburku odhalili, jak nestrukturovaný protein zachycuje molekuly podporující rakovinu.