Bez zařazení

Elektrovozidla mají řadu předností před benzínovými, ale každodenní dobíjení mezi ně nepatří. Dobrou zprávou je to, že takovýto způsob dobíjení už nebude nutný, protože všechna auta budou moci přejít na bezdrátové dobíjení (wireless charging). Tento druh dobíjení poskytne nejenom pohodlí, ale řadu dalších výhod. Protože bezdrátové dobíjení bude instalováno pod každým parkovacím stáním, budou mít dočasně problém jen řidiči na dálkových trasách. Jednoho dne se i tento problém vyřeší: řidiči budou moci dobíjet bezdrátově i během jízdy na silnicích. Domácí bezdrátové dobíjení bude stejně rychlé jako dobíjení ze zásuvky.

Věda je zajímavou oblastí lidského konání - na tom se shodnou čtyři z pěti lidí. Zároveň skoro desetinu populace děsí, co všechno se dá za pomoci vědy dokázat. Obecně lidé přiznávají, že toho o vědě vědí málo a nedovedou si ji představit v běžném životě. To vše vyplynulo z průzkumu technologické společnosti 3M, která už více než sto let přenáší vědecké poznatky do praxe.

Globální světové emise CO₂ z energetického sektoru neustále rostou, navzdory podpoře obnovitelným zdrojům, a v roce 2017 dosáhly 32,6 gigatun. Proti roku 2000 byly větší o 40 %. Jaderné elektrárny při svém provozu neprodukují žádné emise skleníkových plynů a spočítáme-li emise za celou jejich provozní životnost a palivový cyklus, produkují stejné množství CO₂ jako větrné elektrárny na pevnině, jak ukazuje graf. č. 1.  Protože jaderná energie je na rozdíl od větrné spolehlivým energetickým zdrojem produkujícím elektřinu ve velkém měřítku, může přímo nahrazovat elektrárny spalující fosilní paliva. Například Francie vyrábí až 70 % celkové elektřiny v jaderných elektrárnách a má pouze asi šestinové emise CO₂ ve srovnání s průměrem EU!

Před 2 400 lety popsal filozof Plato mocný stát disponující nevídanou technologií, neslýchaným množstvím vozů, slonů a býků a nepředstavitelným bohatstvím. Nazval ji Atlantida a nechal ji v přírodní katastrofě zmizet v moři. Od té doby ji lidé hledají, aniž mají jistotu, zda skutečně existovala, či zda si ji Plato vymyslel. Poslední vítězný křik hledačů zazněl z pobřeží Španělska.

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady. Někdy se zpočátku naprostý propadák stane šlágrem bez jakéhokoliv viditelného důvodu. Jestliže se někomu podaří vynalézt věc, kterou lidé okamžitě potřebují, stane se slavným a bohatým člověkem. Mnozí po létech dřiny v dílnách a laboratořích zůstanou neznámí a chudí. Příkladů ze života průkopníků vědy a techniky a podnikatelů je bezpočet.

Recyklace, upcyklace, cirkulární ekonomika, druhotné suroviny – tato slova dnes po celém světě rezonují čím dál intenzivněji. Lidé, organizace i státy si čím dál víc uvědomují svou odpovědnost vůči životnímu prostředí, které trpí nárůstem odpadů. I Světová banka ostatně ve své loňské zprávě o odpadech varovala, že nepřikročí-li lidstvo k rázným opatřením, bude do roku 2050 na světě o 70 procent více odpadu než nyní. Nechce-li lidstvo zahltit svět odpady, musí se je naučit čím dál efektivněji recyklovat a využívat je jako druhotnou surovinu. Češi jsou v žebříčku třídění mezi státy Evropské unie na špici – například loni vytřídil každý Čech v průměru 63 kilogramů papíru, plastu, skla a nápojových kartonů. Podle statistik třídí okolo 75 procent obyvatel. Zlepšujeme se přitom i ve sběru elektroodpadu, což je odpad, jehož recyklací můžeme významně pomoci životnímu prostředí.