Hledání

V sobotu 30. 11. 2013 pořádá Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská v Praze již druhý Den s technickým lyceem. Akce je určena zejména pro žáky druhého stupně základních škol.

Dvaadvacátého dubna si připomínáme svátek naší modré planety, Den Země. Nad tím, jak tento svátek oslavit přátelským chování ke svému životnímu prostředí, bychom se měli zamýšlet nejen v tento den, ale každé ráno.

Spotřeba elektřiny roste. Zdroje na fosilní paliva se odstavují, Evropa nás nutí k „uhlíkové neutralitě“. Potřebujeme stabilní zdroje elektřiny, chceme energetickou bezpečnost a ani nebudeme mít odkud elektřinu dovážet.

Přesně deset tisíc dní uplynulo 22. ledna od předepnutí ochranné obálky budovy reaktoru prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín. Stalo se tak 6.

Více než dvě desítky solárních elektráren po celé České republice se v týdnu od 20. září zpřístupní veřejnosti. Dny otevřených dveří slunečních elektráren pořádá Solární asociace již pátým rokem u příležitosti Evropského týdne udržitelného rozvoje.

Antarktida nebyla vždy zemí ledu. Před miliony let, kdy byla stále součástí obrovského kontinentu na jižní polokouli zvaného Gondwana, vzkvétaly poblíž jižního pólu stromy. Nově objevené fosílie stromů a dalších organizmů odhalují, jak se pralesu dařilo.

Radiace (ionizující záření) není vidět, není cítit ani slyšet. Proto vzbuzuje obavy. Poplašné zprávy o tom, že se nad Evropou vznáší radioaktivní mrak tu jódu, tu rubidia, klidu nepřidají, zvlášť když běžný laik neví "jak moc" a tudíž "je-li to nebezpečné, či ne".

První fúzní elektrárny budou spalovat směs izotopů vodíku – deuterium D (těžký) a tritium T (supertěžký). Směs DT má totiž ze všech známých fúzních paliv nejnižší zápalnou teplotu. Dnes se často mluví i o reakci vodíku s borem 11, protože při ní nevzniká nepříjemný neutron, který při DT reakci způsobuje sekundární radioaktivitu konstrukčních materiálů a zhoršuje jejich vlastnosti.

Lidstvo může prospívat na této planetě jen tehdy, dokud k nám planeta bude vlídná. Jaké jsou však limity „vlídnosti“? Tuto otázku si v roce 2009 položil Johan Rockström, profesor na universitě ve Stockholmu, v rámci prvního vědeckého rozboru bezpečných životních podmínek.

Až dodnes k nám byla Země laskavá. Rozvoj lidstva – zemědělství, kultura, urbanizace, industrializace a zvyšování počtu obyvatelstva z přibližně jednoho milionu na dnešních sedm miliard – se uskutečňoval v posledních deseti tisíci letech v podmínkách, kdy přírodní regulační systémy udržovaly vše z hlediska přežití lidského pokolení poměrně uspokojivě.