Hledání

V Barmě (Myanmaru) vládne od roku 1962 vojenská junta systematicky potlačující jakékoliv pokusy o demokracii. Nucené práce, potlačování menšin a věznění či rovnou zabíjení politických odpůrců je stále častým jevem.

Nízká spotřeba energie je jednou z hlavních předností vzducholodí, která je v opakujících se vlnách vynáší do zorného pole zájmu odborníků i laiků. A výhod je víc. Pentagon a NASA nyní oznámily, že se částkou 35 milionů dolarů připojují k podpoře vývoje nové vzducholodě, na níž pracuje společnost Worldwide Aeros Systems.

Při hledání řešení energetických problémů lidstva se v poslední době ve světě objevila řada netradičních projektů. Izraelský kibuc Yahel nedaleko Rudého moře používá k levnému ukládání sluneční energie vzduchové baterie.

Každá iluze se vytváří s pomocí nástrojů, které ji dokáží co nejvíc vzdálit realitě. Pryč jsou proto Meliésovy eskamotérské cine-kousky se soustavami zrcadel. Dnes posloucháme nejen peníze jak zpívají AC/DC, ale především počítače.

Slunce, moře – to láká většinu lidí v létě. Modravé hlubiny a divukrásné barvy – to láká amatérské potápěče. Zévy, krabi, žraločí zuby – to už je adrenalín. O tom a také překvapivě o něčem úplně jiném jsme si povídali s Pavlem Šimákem, personalistou z temelínské elektrárny, potápěčem a fotografem.

Evropská věda, filozofie a kultura má svůj prvopočátek v antickém Řecku. Do klasického (4. stol. př. n. l.) a helénistického (3.-2. stol. př. n. l.) období starého Řecka spadá také vznik prvních vzdělávacích a vědeckých institucí - akademií, akademických společenství a škol.

Výhodou biomasy jako obnovitelného zdroje energie je na rozdíl od fosilních paliv nulová bilance CO2. Proto se zkouší využít ji jako paliva nejen v malých výtopnách, ale i pod elektrárenskými kotli. Ale ouha!

Pandemie koronaviru změnila téměř všechno. Obrátila lidem životy naruby, změnila jejich vnímání světa. Změnila také postoj lidí k vědě, a to pozitivně.

Milovníci Star Treku zaplesají: technologie předpovězená scifi se opět stává realitou. Intenzivní výzkum jaderné fúze povede v budoucnu nejen k téměř nekonečné produkci ekologické energie, ale díky získanému technickému know-how bude možné chránit kosmonauty a kosmické stanice před nepříznivým kosmickým zářením.

Absolutní vítězkou 15. ročníku soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže, jehož finále podběhlo letos 6. a 7. května, se stala Denisa Kalužová, studentka Mendelova gymnázia v Opavě (nyní studentka Univerzity Palackého v Olomouci), se svou o dva roky mladší sestrou Marií.