Hledání

V roce 1949 vyjely z garáže Greye Walterse Elmer a Elsie – robotické myši. Byly o něco větší než bota a každá měla dva elektronkové neurony, které řídily jejich rychlost a směr pohybu. Myši byly navíc vybaveny fotočidlem, takže s trochou nadsázky bylo možné říci, že vnímají podněty z okolí a reagují na ně.

Ponoříme‑li se trochu do historie, dříve či později narazíme na dnes již méně známá slova: celuloid, bakelit, buna, ebonit, galalit, trofinul, vulkánfibr… Za každým tajuplným výrazem se skrývá dobový konstrukční materiál.

Když něčemu přijdeme na kloub, znamená to, že jsme buď rozluštili záhadu, nebo jsme alespoň pokročili v jejím odkrývání. Kloub je důležité místo obratu, pohybu, posunu. Klouby dokáží pořádně trápit, zhusta i otravovat život až k nesnesení; jejich vrzání, loupání, bodání nebo nepohyblivost jsou příčinou značných ekonomických ztrát, ale i výnosného byznysu.

Svazek uměle vytvořených neutrin zasáhl svůj cíl. Urazil cestu dlouhou 295 kilometrů napříč skalami Japonska, aby se nakonec střetl s padesáti tisíci tunami ultračisté vody detektoru Super-Kamiokande.

Ve Francii začala výstavba ITER – největšího fúzního experimentálního reaktoru na světě. Na dně obrovského vápencového dolu v jižní Francii se objevily stovky betonových bloků o výšce dospělého člověka, které se paprskovitě šíří všemi směry od centrálního bodu.

Země má magnetické pole, které je pravděpodobně vytvářeno rotací kovového zemského jádra. O tomhle už asi slyšel každý školák, ale pozornějšího čtenáře zaujme slovíčko „pravděpodobně“. Ve skutečnosti nevíme, jak zemské magnetické pole vzniká ani co ho udržuje.

Od konce letošního srpna mohou diváci filmového sci-fi hitu „Elysium” obdivovat ocelového člověka nadaného nadlidskou silou. „Chodí“ mezi námi ale mnohem déle. Již o půl století dříve, než si zahrál ve filmu, ho veřejnosti v rámci programu „Rozšiřování lidských schopností” představila společnost GE.

Pochopit tajuplný svět alchymie a její jazyk není v moderní době vůbec snadné. Umění alchymie je jedním z nejstarších a nejzáhadnějších oborů lidského usilování, které se praktikovalo už od vlády čínského „žlutého“ císaře Chuang-ti (kolem 27.

Rekultivacemi společnost prokazuje svou schopnost využít přírodní zdroje a přitom dalším generacím zachovat pestrou a obyvatelnou krajinu. Do obnovy krajiny po těžbě uhlí se od počátku 90. let investovalo z veřejných i soukromých zdrojů více než 51 miliard korun.

„Vítejte v Monte Carlu, v centru hazardních her, v městě obrovských výher, štěstí, náhody, zábavy, záhad, městě neomezených možností. Každý může vyhrát.“ Podobně by mohla vyzývat reklama k návštěvě evropského města.