Rubriky

ÚJV Řež letos v červnu úspěšně dokončila šestiletý projekt pro podporu hodnocení bezpečnosti hlubinného úložiště použitého jaderného paliva v ČR. Prostřednictvím své divize Radioaktivní odpady a vyřazování vedla projekt jako hlavní dodavatel pro Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která je v ČR na základě zákona zodpovědná za hospodaření s radioaktivními odpady. Řešení zahrnovalo celkem 44 dílčích podprojektů a publikování téměř 240 odborných zpráv. Mezi nejdůležitější výsledky komplexních prací patří pilotní výpočet hodnotící dlouhodobou bezpečnost hlubinného úložiště (HÚ) použitého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, s reálnými daty z předpokládané hloubky HÚ a příprava podkladů pro proces hodnocení všech potenciálních lokalit z hlediska dlouhodobé bezpečnosti úložiště. Celý proces byl uzavřen doporučením 4 lokalit pro další detailní průzkumné práce.

Transparentní baterie by mohly nahrazovat sklo v oknech. Zatím mají jen velmi malý výkon, ale ten se bude jistě zvyšovat. Většina výzkumů baterií se zaměřuje na zvyšování elektrického výkonu nebo zvyšování energetické hustoty, avšak Hironobu Minowa a jeho tým z japonského komunikačního obra NTT místo toho hledají baterii, která by byla co nejméně nápadná. Tým musel vytvořit nové verze komponent baterie, aby se snížila celková absorbce a reflexe světla. Výsledkem je baterie o velikosti A4, která má kapacitu pouze 1 mAh (miliamperhodin), čili tisíckrát menší, než jiné baterie. Její výkon však stačí napájet LEDku nebo digitální hodiny. Protože se v domácnostech neustále rozšiřuje použití drobných chytrých zařízení, mohou transparentní baterie pomoci omezit počet rozličných kabelů a bateriových zařízení.

Před sto miliony let, dlouho předtím, než se po planetě potuloval Tyrannosaurus rex, pohřbilo oceánské dno společenství mikrobů. Čas plynul, kontinenty se posouvaly, oceány rostly a zase se zmenšovaly, na Zemi se objevili lidoopi a nakonec i lidské bytosti. Lidé, nadaní zvědavostí a dovedností, pohřbené starověké buňky vykopali. A pak je dokonce v laboratoři přivedli zpět k životu.

Den s experimentální fyzikou patří mezi populární akce pořádané Fyzikálním korespondenčním seminářem - FYKOS. Každoročně nabízí účastníkům pohled do světa fyzikálních pracovišť na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze (MFF UK). Zároveň představuje jedinečnou příležitost blíže se seznámit s tímto odvětvím fyziky.

Na trh práce přichází generace Z – mladší, průbojnější a „modernější“ než jejich předchůdci, mileniálové. Co nového lidé narození po roce 1995 firmám nabízejí? Především přirozené chápání on-line světa i motivaci v profesním rozvoji. Firmy potřebují jejich myšlení a celospolečenské vize ke své inovaci.

Americká jaderná společnost (ANS, The American Nuclear Society), přední americká organizace na podporu jaderné vědy, propůjčila čestný titul „Historický mezník ve výzkumu jádra“ (Nuclear Historic Landmark) průkopnickému Tokamak Fusion Test Reactor, který fungoval v letech 1982 až 1997 v laboratoři Princeton Plasma Physics Laboratory (PPPL) Amerického ministerstva energetiky (DOE). (Dnes už je TFTR rozmontován, tj. odvezen do sběrných surovin.) Průkopnické zařízení položilo základ budoucím fúzním reaktorům a v roce 1994 vytvořilo světový rekord v generaci fúzního výkonu (10,7 milionů wattů). V letech 1993 až 1997 to byl ještě další rekord - v celkové uvolněné energii z fúze (1 500 milionů joulů). Úspěchy znamenaly významný krok k uskutečnění fúze na Zemi – uvolnění energie, která pohání slunce a hvězdy - jako bezpečného, čistého a bohatého zdroje energie pro výrobu elektřiny. (O tři roky později rekordy TFTR překonal evropský tokamak JET výkonem 16,5 MW a uvolněnou energií 22 MJ.)