Mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC vydal počátkem května tisícistránkovou zprávu o budoucnosti obnovitelných zdrojů energie. Podle ní solární, vodní, větrné, přílivové, geotermální zdroje a biomasa mohou v polovině století představovat téměř 80% podíl na světové energetice a nahradit tak fosilní paliva.
Na deseti stanovištích v Jiráskových sadech na soutoku Orlice a Labe v Hradci Králové zorganizovalo 26. 4. 2011 Gymnázium Bohuslava Balbína okresní kolo tradiční soutěže. Zelená stezka a zlatý list je soutěž vyhlašovaná Českým svazem ochránců přírody pro mladší žáky ZŠ do 6. třídy (kategorie M) a studenty do 15 let (kategorie S), kteří v šestičlenných družstvech soutěží (nejen) ve znalosti přírody. Soutěže se zúčastnila více než stovka studentů, kteří projevili svůj opravdový zájem o přírodu. Potěšující zprávou je, že jejich znalosti byly výborné.
Jednou z nejslibnějších a nejatraktivnějších oblastí dnešní fyziky je nesporně supravodivost. Přestože tato výjimečná a podivná vlastnost pevných látek byla objevena již na počátku minulého století, trvalo mnoho desítek let, než ji bylo možné využít v praxi. Dnes se již každoročně vyrábějí desítky tisíc tun supravodivého materiálu. Skutečný den D pro supravodivost je však teprve před námi. Materiály, které se v praxi používají, jsou vesměs tzv. nízkoteplotní supravodiče, jejichž provoz – vzhledem k potřebě chladicího média – je značně nákladný. V mnoha ohledech jsou výhodnější tzv. vysokoteplotní supravodiče, jejichž systematický výzkum začal teprve nedávno.
"Roger Boškovič psal v 18. století zásadní práce o přírodním poznání bez superlaboratoří. Poznání není záležitostí jenom finanční." Univ. prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc.
V šedesátých letech osmnáctého století vychází několik traktátů, které se snaží uvést do souladu aristotelské filozofické představy se základními newtonovskými principy a myšlenkami atomismu. Pozitivní, i když poněkud rozporuplnou úlohu v tomto období sehrál chorvatský jezuita, matematik, fyzik a filozof Roger (Rudjer, Rugier, Ruder) Josip Boškovič (Boskovich), jedna z nejpozoruhodnějších a nejvíce opomíjených postav v dějinách moderní evropské vědy.
Správná odpověď: 1 mol libovolného plynu zaujímá za stejných podmínek stejný objem. Jeho hmotnost tedy závisí na hmotnosti molekul, z nichž je složen. Suchý vzduch obsahuje molekuly O2 (32) a N2 (28), kdežto vlhký molekuly O2 (32), N2 (28) a H2O (18). Vlhký vzduch je tedy lehčí. (V závorce je relativní molekulová hmotnost.)
Vypadat jako ovadlý kousek listu a nikoliv jako chutná můra bylo odedávna snem každé chutně vypadající můry. Evoluce jim nakonec jejich přání vyplnila a mnoho druhů hmyzu začalo stále více připomínat kusy rostlin tak, aby uniklo pozornosti hladových predátorů. V dnešní době se můžeme setkat s tvory napodobujícími listy s takřka neuvěřitelnou dokonalostí.
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...
Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
