Rubriky

Zaujalo vás „hledání pokladů“ – hra geocaching? Pokud máte alespoň několik desítek nálezů, už asi tušíte, že s kvalitními softwarovými aplikacemi si ušetříte spoustu nervů a času při přípravě i hledání. Vyznat se v mnoha rozličných programech však není jednoduché. Existuje více než stovka placených nebo bezplatných aplikací pro nejrůznější platformy s nepřeberným množstvím více či méně užitečných funkcí. V tomto článku si představíme pět zajímavých aplikací. Všechny jsou v základní verzi zdarma, mají českou lokalizaci a každá z nich má trochu jiné využití.

Vědci na univerzitě v holandském Wageningenu rozhodně nezahálejí, byť jejich podivná záliba v mokřadech a slaniscích dosud v médiích nenacházela výraznější odezvu. Výsledkem jejich snažení je objev netradičního zdroje čisté energie, atraktivního svou snadnou dostupností. Na scénu přicházejí mikrobiální palivové články (Plant‑Microbial Fuel Cell, PMFC).

Podle údajů Mezinárodní agentury po atomovou energii (MAAE) bylo od začátku éry jaderné energetiky z provozu trvale odstaveno 138 komerčních jaderných reaktorů a v následující dekádě čeká stejný osud dalších minimálně 80 reaktorů. Protože proces dlouhodobého zabezpečení jaderné elektrárny může trvat i déle, než je její provozní životnost, bylo zatím ve světě zcela demontováno jen 17 reaktorů. Je tomu tak proto, že tento proces je obtížný, časově náročný a nákladný. Problém by mohla řešit zcela nová koncepce výstavby superreaktorů s životností, která se z dnešních několika desítek let zvyšuje na sto i více let. Koncepci popisuje Mike Burke, ředitel výzkumu v Nuclear Advanced Manufacturing Research Centre (NAMRC) na univerzitě v Manchesteru.

Ve Francii začala výstavba ITER – největšího fúzního experimentálního reaktoru na světě. Na dně obrovského vápencového dolu v jižní Francii se objevily stovky betonových bloků o výšce dospělého člověka, které se paprskovitě šíří všemi směry od centrálního bodu. Půjde‑li vše dobře, pak nad nimi vyroste experimentální fúzní zařízení, které bude na Zemi napodobovat Slunce. Bude však desetkrát teplejší než to, které udržuje život na naší planetě.

Zařazení havárie jaderné elektrárny Fukušima po ničivé vlně cunami do stejné stupnice závažnosti, ve které je havárie v Černobylu, mate veřejnost a vzbuzuje dojem, že následky musejí být stejné. Každý, kdo v Japonsku v příštích čtyřiceti letech onemocní rakovinou, bude bezpochyby svalovat vinu za své neštěstí na Fukušimu Dai‑iči. A bude tomu tak zřejmě i v případě mnoha jiných nemocí, infarktem počínaje a krvácením z nosu konče, jak tomu bylo i po havárii v Černobylské jaderné elektrárně v roce 1986. Je to pochopitelné, ale není to podložené.

Třípól vypisuje pro své čtenáře velkou literární soutěž! Jejím tématem je napsat krátkou sci‑fi povídku, která by se odehrávala v roce 2085, tj. v roce, kdy nové, dnes plánované bloky Jaderné elektrárny Temelín doslouží, a elektrárna slavnostně ukončí svůj provoz.