Rubriky

Pavel Motal je skromný, nenápadný mladý muž. Skoro byste řekli, „šedý průměr“. Jak ale začne mluvit o tom, co dělá, zjistíte, že jeho zájmy by vystačily vyplnit život třem jiným klukům v jeho věku, že energie má na rozdávání a že se zabývá takovým tématem, nad kterým většině z nás zůstává rozum stát.

Cunami – v japonštině toto téměř básnické pojmenování patří jednomu z nejničivějších přírodních úkazů. Označuje obrovskou masu vody, která se vzedme ve formě gigantické vlny. Když dosáhne pobřeží, zůstává po ní jen zmar a zkáza. Vlna vzniká většinou rozkmitem masy mořské vody v důsledku pohybu mořského dna.

Japonské souostroví je geologickým příkladem tzv. vulkanických ostrovních řetězců, které vznikly subdukcí, zde podsouváním pacifické litosférické desky pod eurasijskou. Obvyklá rychlost posuvu desek je od milimetrů k několika centimetrům za rok. Může se ale stát, že desky se někde „zadrhnou“ a po třeba i relativně velmi dlouhé době vyrovnají narůstající pnutí skokem. Vznikne zemětřesení.

Mixed oxide (MOX) fuel je relativně nový typ jaderného paliva, které vzniká přepracováním paliva použitého. Představuje dnes asi 2 % nového paliva vsazovaného do reaktorů provozovaných ve světě. Skládá se ze směsi UO₂ a PuO₂, tedy kromě dioxidu uranu také z dioxidu plutonia, které vzniká jako produkt jaderných reakcí v energetickém reaktoru. MOX palivo se vyrábí také z likvidovaných náplní nepoužitých jaderných zbraní.

Obrázky z posledního Japonského zemětřesení – a hlavně z následných událostí, s nimiž se potýkala jaderná elektrárna Fukušima – vyvolaly otázky: jsou naše jaderné elektrárny zabezpečené pro případ podobné kombinované události? Cunami u nás asi nebude, i největší povodeň v roce 2002 přestál Temelín bez problémů. Může však nastat zemětřesení a výpadek proudu.

Nebudeme psát podrobně o časovém sledu událostí, o tom bylo napsáno mnoho. Zmiňme se podrobněji o tom, co se odehrálo v jaderné elektrárně Fukušima. Na tu se teď upírá pozornost nejvíc.