Recenze

Ačkoliv lidi po celá tisíciletí fascinovala a okouzlovala nejen noční, ale i denní obloha, v dnešní uspěchané době se málokdo zastaví, aby se pokochal krásami, které se nám při pohledu vzhůru nabízejí. I když většina dnešních lidí o principech, kterými se pohyb Slunce, Měsíce a Země řídí, neví téměř nic, jsme na jeho rytmu naprosto existenčně závislí. Naši neznalost chce trochu napravit útlá (64 stran) a bohatě ilustrovaná (136 obrázků) knížka „Slunce, Měsíc a Země“, kterou napsal britský spisovatel a vědec na volné noze Robin Heath. Tento autor řady knih o archeoastronomii a architektuře prehistorických sídlišť sice vystudoval elektroinženýrství, ale záhy se přeorientoval na astronomii a astrologii, které také vyučuje na Oxfordské letní škole. Překlad Jana Švábenického vydalo nakladatelství Dokořán (Praha 2005, 1. vyd.) v ediční řadě Pergamen, ve které již téměř deset let systematicky mapuje pro českého čtenáře lidské poznání na pomezí vědy a tajemna, graficky atraktivně zpracované ochutnávky velkých témat, které se nebrání ani spekulaci či mystice.

Ing. Karel Pacner, fundovaný autor téměř 50 knižních titulů z oblasti literatury faktu, odborný publicista a neúnavný popularizátor vědy a zvláště pak kosmonautiky, historie čs. špionáže, osudových okamžiků v soudobých dějinách Československa či portrétů významných žijících osobností české vědy, se rozhodl přiblížit širokému okruhu čtenářů skutečné hybatele dějin vědy a techniky 20. století. Současně seznamuje odbornou i laickou veřejnost se samotnými objevy a jejich mnohdy spletitými, dramatickými i poučnými osudy. Do prvního dílu zamýšlené trilogie s názvem „Géniové XX. století“, vydaného v nakladatelství Motto ve společnosti Albatros Media s podtitulem „Osobnosti a objevy, které změnily náš svět“ (Praha 2015, 1 vyd., 432str.), zařadil autor životopisy 20 význačných vědců a techniků z oblasti teoretické fyziky, elektrotechniky, kosmologie, geologie, chemie, letectví a medicíny. Předmluvu napsal Jiří Grygar.

Permanentní problém fyzikálního vzdělávání – zaostávání obsahu a forem výuky tradičních vědomostí za aktuálním vývojem – se již po několik desetiletí snaží řešit různé modernizační a inovační projekty. K nim  lze také zařadit třináctidílný seriál České televize nazvaný „Rande s Fyzikou“, vysílaný v letech 2011 až 2012. Napsal a režíroval jej dramaturg a scénárista Mgr. Radomír Šafr společně s odborníky z Matematicko-fyzikální fakulty UK doc. RNDr. Zdeňkem Drozdem, Ph.D. a RNDr. Martinem Vlachem, Ph.D. Úlohy zvídavé moderátorky Kláry se ujala herečka a profesionální akrobatka Klára Hajdinová. Protože se seriál divákům líbil, vydala Česká televize pod stejným názvem jeho knižní podobu (Šofr, R., Vlach, M., Drozd, Z.: Rande s Fyzikou. V Edici ČT vydala Česká televize, Praha 2015, 1. vyd., 196 s., ISBN 978-80-7404-150-1). Na rozdíl od většiny jiných tvůrců podobných populárně naučných pořadů, vybírajících si obvykle převratné objevy a vynálezy v bouřlivě se rozvíjejících fyzikálních oborech, vybrali si autoři zdánlivě nezajímavý nejstarší obor fyziky – klasickou mechaniku. Její jednotlivé jevy se však dotýkají našeho každodenního života a je tedy užitečná jejich znalost.

Nebo to s ní není zrovna nejlepší? Pokud chcete zdokonalovat a dále rozvíjet své paměťové schopnosti, víme jak na to! Přesněji řečeno, ví to osminásobný mistr světa v paměťových dovednostech a autor několika úspěšných publikací o paměti Dominic O'Brien. Zásluhou pražského nakladatelství Grada Publishing se dostává do rukou zájemců o možnosti zlepšení paměti překlad anglického originálu jeho nejnovější (2014) příručky „Mistrovská paměť / 52 cvičení pro zdokonalení vaší paměti“. V souvislosti s jazykově-kulturním překladem bylo třeba původní text upravit či přepracovat; to se dokonale zdařilo překladateli PhDr. Radku Blahetovi.

Co mají vědci společné, je nadšení pro objevitelskou a výzkumnou práci. Jak a čím tito „dobyvatelé neznáma“ žijí? Co o vědě říkají ti, kteří v ní vynikli? Proč je svět vědy a výzkumu pro badatele tak podmanivý? Proč jsou někdy vědecké názory na totéž tak zásadně odlišné? Čeho si vědci váží, co je těší, co jim překáží, co jim vadí - dokonce natolik, aby jim to stálo za komentování? Proč přes svoji nespornou potenciální užitečnost věda nikdy nemůže být všemocným spasitelem lidské společnosti? Na to a na mnoho dalšího se snaží odpovědět nová publikace "MOUDROST VĚDY v citátech", vydaná v letošním roce pražským nakladatelstvím TRITON. Nejde o vědeckou studii, ale o jedinečný kompilát, který vznikl spontánně jako „pouze“ vedlejší výsledek dlouholeté práce známého popularizátora vědy, odborného publicisty a spisovatele Ing. Františka Houdka (1950). Tento absolvent studia radiochemie a jaderné technologie na VŠCHT v Praze, působící zprvu v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, Encyklopedickém institutu ČSAV a v Mladé frontě DNES, je autorem stovek článků zpřístupňujících vědu a vědce včetně několika knižních titulů jako jejich autor či spoluautor (např. Bohové nepřicházejí z hvězd, Objevy a vynálezy tisíciletí, Česká věda v exilu, O duši lékaře, Vivisectio mundi – aneb povídání o věcech obyčejných i nevšedních).

„Co není jedem? Všechny látky jsou jedy, je to jen dávkou, když nějaká látka přestává být jedem.“ (Paracelsus)

Většina z asi sedmi desítek knih vydaných v  edici Galileo nakladatelství Academia je pozoruhodná nejen svým obsahem, ale také čtivým, často netradičním podáním zásadních problémů vědy, techniky a společnosti. Patří k nim i nový svazek „Jedová stopa“ (Praha 2015, 1. vyd., 264 str.), který čtenářům nabízí výlet do historie jedů, drog, léčiv i soudní medicíny. Autor publikace doc. Dr. Ing. Petr Klusoň (1965) dlouhodobě působil na University of Wales v britském Bangoru a na Imperal College v Londýně. V současné době se zabývá výzkumem v Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR, ale věnuje se také popularizaci vědy, do jejíhož rámce spadá tato knížka.