Recenze

"Kokain není návykový, drahoušku, musím to vědět, beru ho už roky." Tento lehkovážný výrok z úst americké divadelní a filmové herečky, která byla postrachem holywoodských manažerů a londýnských režisérů svými finančními nároky, pitím, braním drog, hádkami a nestoudným chováním, Tallulah „Dahling“ Bankheadové, byl pro zástupy milovníků kokainu dlouhou dobu nezpochybnitelnou zárukou bezpečí. Od velkolepé premiéry kokainu během krásné Belle Epoque počátkem 19. století se toho v jeho užívání změnilo jen málo. Kontroverznímu tématu historie užívání kokainu se věnuje i publikace „Kokain – Životopis“ (Praha 2014, 8. svazek edice „Muchomůrky bílé“, 1. vyd., 208 str.), kterou z anglického originálu (2013) přeložil Michal Smolka a vydalo nakladatelství VOLVOX GLOBATOR.

„Lež prostředkem a lež cílem; i to jsou dějiny,“ napsal Karel Čapek. A G. K. Chesterton napsal: „Víra je to, co nelze dokázat, a věda to, co bude zítra vyvráceno.“ Oba citáty se váží k nově vydané netradičně pojaté publikaci „Bylo nebylo“, jejíž překlad z německého originálu „Ist das wirklich wahr?“ vydala s podtitulem „Čemu v dějinách doopravdy věřit“ společnost Tarsago Česká republika (Praha 2014, 1. vydání, 320 stran, 313. publikace řady Reader´s Digest, ISBN 978-80-7406-280-3).

„Quod erat demonstrandum“ (Q. E. D.) neboli „což mělo být dokázáno“ (C. B. D.) představuje hlavní směr úsilí matematiků a završení jejich úsilí o poskytnutí důkazů ve prospěch určité matematické teorii. Současně jde o téma nového atraktivně graficky zpracovaného knižního titulu, který čtenáře provede oblastí na hranici výtvarného umění a abstraktního myšlení. Jeho autor Burkard Polster je profesorem matematiky na australské MONASU University Clayton poblíže Melbourne. Sám o sobě uvádí, že kromě odborných publikací píše také knihy o matematice, žonglování, filmu i zavazování tkaniček.

Vyšla další kniha profesora Stewarta, díky které snad již nemůže být matematika jednodušší. Tato kniha se neobjevila najednou, ale má dlouhou a slavnou historii. Její vliv na vývoj lidské kultury byl vždy zásadní. V průběhu své evoluce až do počátku 21. století prostoupila všemi oblastmi vědecké aktivity a sehrála neocenitelnou roli v biologii, fyzice, chemii, ekonomii nebo inženýrských oborech. Na této disciplíně jsou závislé i všechny technické a technologické triumfy moderní doby. Prakticky všechno, co nyní považujeme za samozřejmost – od televize po mobilní telefony, od obřích letadel po satelitní navigační systémy v automobilech, od jaderné energetiky po lékařské vyšetřovací přístroje – spoléhá na matematické myšlenky a metody.

„Matematika jsou dveře a klíč k vědě. Věci na tomto světě nelze poznat bez znalosti matematiky“, řekl už ve 13. století slavný anglický filosof a vědec Roger Bacon. A měl pravdu – bez významného přispění moderní matematiky není v 21. století možný ani rozvoj biologických věd. Potřeby prudce se rozvíjejících věd o živých organismech tak daly vznik nové mezioborové disciplíně nazývané matematická biologie.

Objevy, které změnily ve dvacátém století fyzikální obraz světa a ovlivnily náš každodenní život: právě o nich pojednává kniha znamenitého popularizátora vědy, Ivo Krause. Seznamuje nás nejen s objevy, ale hlavně s lidmi – vědci. Všichni měli jedno společné: přirozenou lidskou touhu objevovat, klást si těžké otázky a hledat na ně netradiční odpovědi. Nepracovali pro slávu a většinou ani pro osobní prospěch; důležitější než cíl byla cesta, kterou k němu museli ujít. Vědecký objev, průkopnický čin, vynález, technické řešení… Mnoho práce, léta dřiny, noci strávené v laboratořích či pracovnách, někdy již zmíněná náhoda, štěstí. Ale to přece přeje jen připraveným. Galerie těch, o nichž kniha pojednává, se to týká především.