Mnohostranný ruský učenec zahrnující celou škálu přírodovědných oborů, ale také básník a literát – Michail Vasiljevič Lomonosov – zemřel před 240 lety, 4. dubna 1765 v Petrohradě.
Dne 8. května 1775, tedy před 230 lety, se ve francouzském Polémieux u Lyonu narodil budoucí matematik a fyzik André-Marie Ampère, průkopník elektrotechniky, jehož jménem dnes označujeme jednotku elektrického proudu.
V lednovém čísle našeho časopisu jsme k článku Molekulární metody, zabývajícímu se genetikou, připojili kratičký sloupek o Johannu Mendelovi, zakladateli této vědecké discipliny.
Dne 8. května 1775, tedy před 230 lety, se ve francouzském Polémieux u Lyonu narodil budoucí matematik a fyzik André M. Ampčre, průkopník elektrotechniky, jehož jménem dnes označujeme jednotku elektrického proudu.
Jako mladý student jsem měl to štěstí, že jsem mohl navštěvovat přednášky pana profesora Heyrovského. Býval vždy vzorně připraven a bylo znát, že polarografie je jeho oblíbené téma. O látce měl obrovský přehled, který jsme obdivovali, já obzvlášť při státnici z fyzikální chemie, kdy spatra citoval různé práce o polarografickém stanovení arsenu, antimonu a cínu, které nejsou běžné.
Akademik Jaroslav Heyrovský se narodil 20. prosince 1890 v Praze v rodině univerzitního profesora. Po skončení gymnázia pokračoval ve studiu na Karlově univerzitě, obor fyzika a chemie, který se tenkrát učil na Filozofické fakultě.
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...
Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
