Bez zařazení

Čísla si hrají s naším podvědomím, ovlivňují náš úsudek a podílejí se na vytváření našeho názoru. „Pozor na jejich správnou interpretaci,“ říká RNDr. Simona Poláková. A dodává: „Naprosto nejlépe manipulovatelné číslo, které si dokážete představit, je průměr. Je to snad nejpoužívanější číslo, o kterém vůbec nepřemýšlíme. Obrazně řečeno, často zapomínáme, že i když je průměrná hloubka rybníka jen 60 centimetrů, pořád se můžeme utopit v dvoumetrové jámě.“

Čísla si hrají s naším podvědomím, ovlivňují náš úsudek a podílejí se na vytváření našeho názoru, a to v mnohem větší míře, než jsme ochotni si často připustit. Fenomén přílišné důvěry, kterou chováme k výsledkům nejrůznějších statistik, grafů a průzkumů veřejného mínění, už delší dobu samotné odborníky – statistiky – dráždí. Často proto kritizují manipulativní kroky žurnalistů, politiků, manažerů a obchodníků. Ne každý statistik však disponuje takovou schopností věci zajímavě vysvětlit, tak jako RNDr. Simona Poláková letos v únoru ve svém vystoupení v rámci cyklu přírodovědných přednášek ScienceZoom v Českých Budějovicích. Simona Poláková je zooložka a biostatistička pracující na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v neziskové organizaci Beleco věnující se praktické ochraně přírody. Zkrácený text její přednášky nabízíme ve dvou pokračováních.

Velkým problémem Číny je šíření pouští. Spásání narušilo horní kryptobiotickou vrstvu, skládající se z lišejníků, řas a mechů, které vázaly písek a půdu k povrchu. Pokud by se proti tomuto trendu nic nepodniklo, neustále postupující písek by postupně zasypával důležitou infrastrukturu, jako jsou silnice a železnice. Zemědělská půda a dokonce celá velká města se mohou stát obětí zasypávání při písečných bouřích, vznikajících i ve velkých vzdálenostech. Vysazování tvrdých trav sice pomáhá udržovat písek na místě, ale vítr přesto může písek mezi travami odvát.

Začátkem 90. let výzkumníci zjistili, že po přidáním nanočástic do kapaliny se zvyšuje její tepelná vodivost. To byl velmi významný poznatek – chlazení strojních zařízení je totiž velmi nákladné například v energetice, u motorových vozidel nebo v elektronice. Zdálo se, že používání nanočástic přinese miliardové úspory energie. V důsledku protichůdných výsledků se však od dalšího vývoje upustilo. Po dvaceti letech se vědci začali tímto jevem opět zabývat. Otázkou je, proč zde nastalo tak dlouhé zpoždění ve výzkumu a zda mohou chladiva po přidání nanočástic splnit naše očekávání.

Ať se nám to líbí nebo ne, uhlí ještě dlouho zůstane pro energetiku hlavním primárním zdrojem energie. Jeho dolování má úctyhodnou historii a jak se ukazuje – i přítomnost. Divize GE Mining společnosti GE totiž vymyslela technicky unikání metodu umožňující dostat uhlí z těžce přístupných míst na povrch. Nezapomíná přitom ani na bezpečnost horníků.

Jak kontrolovat stav potrubí uloženého kilometry hluboko pod hladinou moře? V principu stejně, jako když lékaři používají rentgen ke zjištění zlomeniny kosti. Technici sledující mikroskopické praskliny a korozi na podvodním potrubí využívají podobnou technologii.