Úvaha nad vysokorychlostními vlaky
Do rubriky "Od čtenářů" jsme zařadili článek od pana Vladislava Černého, tč. studenta U3V, jehož celoživotním chlebem byly železnice včetně nejmodernějších projektů.
Známe je všichni – lehká letadélka bzučící za pěkného počasí nad loukami a nad hlavami nadšených leteckých modelářů. Jejich elektrický pohon dnes už málokoho překvapí. Viděli jsme i snímky Solar One nebo Solar Impulse s dlouhatánskými křídly pokrytými solárními články. Na berlínské letecké show koncem letošního května však nad hlavami užaslých diváků kroužil stoprocentně elektrický pilotovaný letoun.
První oficiální let letadla E‑Fan, které vyvinula společnost Airbus Group, proběhl na konci dubna 2014. Pohon zajišťují výkonné elektrické baterie. Neveřejný let se uskutečnil již v březnu na letišti ve francouzském Bordeaux.
Stroj je celokompozitní, dlouhý 6,7 m, rozpětí křídel má 9,5 m. To, co vypadá jako proudové turbíny na bocích letadla, jsou nastavitelné ventilátory poháněné elektrickými motory o výkonu 60 kW. Napájení motorů zajišťují 250V Li‑ion polymerové baterie umístěné ve vnitřním prostoru křídel. Energie stačí na hodinu letu a za další hodinu se baterie dobijí. Na palubě je i záložní baterie pro nouzové přistání. Podvozek má dvě zatahovací kola na přídi a na zádi a dvě další pod křídly. Zadní kolo při pojíždění pohání elektromotor 6 kW, který také urychluje letadlo při startu a snižuje tak zátěž pohonných baterií. Nejdůležitější technologií letadla je systém hospodaření s energií E‑FADEC, který automaticky řídí celou elektrickou soustavu. Zjednodušuje ovládání, usnadňuje vyučování při tréninku létání.
První letadla s elektrickým pohonem se zkoušela od 70. Let. Zpráva o prvním bezpilotním modelu pochází dokonce už z roku 1957. Následovaly varianty větroňů a ultralightů. První pilotovaný let se uskutečnil v západním Německu v roce 1973, trval 14 minut.
První registrovaný letoun na světě s plně elektrickým pohonem na baterie byl BL1E Electra firmy Electravia. Testovací pilot Christian Vandamme v otevřeném kokpitu s ním přeletěl 23. prosince 2007 50 km ve francouzských Alpách za 48 minut. BL1E „Electra“ poháněl 18kW elektromotor napájený 47 kg lithium‑polymerovými bateriemi.
Pozadu nezůstává ani rival Airbusu, společnost Boeing, a v únoru roku 2008 poprvé posílá do vzduchu FCD (Fuel Cell Demonstrator). Jak název napovídá, letoun testuje možnost napájení z vodíkových palivových článků.
SkySpark, společný projekt firmy DigiSky a Polytechnické univerzity v Turíně, drží se svým dvousedadlovým letadlem Pioneer Alpi 300 světový rekord v rychlosti elektřinou poháněného letadla. Lithium – polymerové baterie napájející 75kW motor umožnily dne 12. července 2009 let rychlostí 250 km/h.
Samotný model E‑Fan se vyvinul z letadla Cri‑Cri, které bylo létající testovací laboratoří Airbusu pro vývoj baterií a systémů správy energie. Na trh se chystají dvě nové verze: E‑Fan 2.0 plně elektrický dvoumístný a E‑Fan 4.0, který bude čtyřmístný a s hybridním pohonem, aby se zvýšil dolet.
Další zvětšování elektrických letadel však nebude možné bez další elektrotechnické revoluce. Elektrický pohon zatím nedosahuje takových výkonů, jako benzínové motory. Antoine Guidon, ředitel odboru perspektivního letectví francouzského výzkumného centra ONERA, soudí, že budoucnost mají jen malá letadla přepravující maximálně čtyři osoby na vzdálenost maximálně 600 km, a to za méně než dvě hodiny. Solární panely pro získání dostatku elektřiny pro pohon také nestačí. Ředitel výzkumného centra Zodiac Aerospace věří, že 100 % elektrického letadla se dočkáme během několika desetiletí.
Představení elektrického letadla E‑Fan na Berlin Air Show 2014,
zdroj: http://www.youtube.com/watch?v=J6djdWBedhI
První zprávu o elektrických letadlech uveřejnil Třípól již v září 2011:
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/667-prileta-elektricke-letadlo
Do rubriky "Od čtenářů" jsme zařadili článek od pana Vladislava Černého, tč. studenta U3V, jehož celoživotním chlebem byly železnice včetně nejmodernějších projektů.
Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.