Rubriky

Při své práci obchoduje s obtížně uchopitelným, přímo nehmotným zbožím, s elektřinou. Ta se sice nedá skladovat, dá se ale nakupovat i prodávat – v závislosti na tom, kolik se jí vyrobí. Je to tak trochu adrenalinový sport. Přestože objekt obchodování je nehmotný, sebemenší chyba může mít velmi hmotné následky.

Posádky kabelových měřicích vozů nasedají a vyrážejí do terénu. S nimi i dva „mlaďasové“ – osmnáctiletý Karel Tošenovjan a o rok mladší Martin Pavel. Jejich úkolem je být „k ruce“ a spíš se dívat, jak se co dělá. Zatím ještě studují a tady absolvují odbornou praxi. O generaci i dvě starší kolegové k nim přistupují shovívavě. „Kluci nás vzali dobře, i když jsme pro ně starost navíc – všechno nám ochotně vysvětlí,“ říká Karel Tošenovjan.

Na konci loňského roku oslavil 55 let od svého spuštění náš první jaderný reaktor. Československo se v roce 1957 stalo devátou zemí světa, která úspěšně spustila řetězovou štěpnou reakci. Šlo o experimentální reaktor VVR-S v Řeži u Prahy.

Emise přírodního vodíku začalo studovat francouzské výzkumné centrum IFP Energies Nouvelles (IFPEN) v Rueil-Malmaison. Objev přírodního vodíku (H₂) vyvěrajícího ze dna moří pochází již ze sedmdesátých let. Ukázalo se, že vývěry H₂ jsou překvapivě časté, a to nejen v moři. Úkolem výzkumného projektu je zjistit, zda by se daly energeticky využít.

Odhaduje se, že pětina populace Země nemá přístup k pitné vodě. Nejhůře postižené oblasti jsou v Asii a severní Africe. Studie IAEA z roku 2006 odhaduje, že v těchto oblastech žije 2,3 miliardy lidí, dalších 1.7 miliardy musí vystačit s méně než 1000 m³ pitné vody na rok. Nedostatek pitné vody v těchto oblastech ohrožuje jejich další rozvoj.

Inženýrská výzva, jaká nemá v dějinách techniky obdoby. Taková slova charakterizují výstavbu bezpečnostního ochranného krytu New Safe Confinement nad havarovaným černobylským reaktorem.