Rubriky

V Číně žije 19 % světového obyvatelstva, ale z celé rozlohy Číny je jen 7–10 % orné půdy. Je problém, jak nakrmit rostoucí počet obyvatelstva a současně chránit životní prostředí a přírodní zdroje. V posledních desetiletích využívají čínští vědci při výrobě potravin stále více jadernou a izotopovou techniku. Ve spolupráci s IAEA a FAO pomáhají zemědělcům ve vývoji nových druhů plodin pomocí ozařování – radiačního šlechtění. Na rozdíl od některých jiných zemí je používání jaderné techniky začleněno do Čínské akademie zemědělských věd (CASA) i do provinčních akademií zemědělských věd. Díky tomuto uspořádání se výsledky výzkumu rychle uplatňují v praxi. Například druhá nejrozšířenější odrůda pšenice v Číně, Luyuan 502, byla vyšlechtěna v Institute of Crop Sciences a v Shangdong Academy of Agricultural Sciences s využitím mutací indukovaných ve vesmíru. Odrůda má o 11 % vyšší výnosy než tradiční odrůdy a je tolerantnější k suchu a hlavním nemocem. Pěstuje se na ploše větší než 3,6 milionů ha, což je téměř plocha Švýcarska. Je to jedna z 11 druhů pšenice vyšlechtěná pro lepší toleranci k zasolení půdy a obdobím sucha, pro lepší kvalitu zrna a výnosnost.

V roce 2019 byl v Oak Ridge National Laboratory (ORNL) amerického ministerstva energetiky zahájen program Transformation Challenge Reactor (TRC), jehož cílem má být vyprojektování, výroba a provoz demonstračního mikroreaktoru do roku 2023. Tento program posunuje kupředu pokrok, kterého bylo dosaženo v ORNL v oblasti výroby materiálů, jaderné vědy, jaderného inženýrství, výpočetní techniky, analýzy dat a v dalších oblastech. TRC uvede do života nové pokročilé materiály a používání integrovaných sensorů a kontrolních přístrojů, které umožní vznik vysoce optimalizovaného efektivního systému, díky němuž bude možno snižovat náklady, spoléhat se na vědecký pokrok a kde vznikne možnost uskutečňovat nové cesty v oblasti projektování, výroby, licencování a provozu jaderných zařízení. Ministerstvo spustilo tento program v rámci hledání nových přístupů, jak co nejrychleji a nejekonomičtěji rozvíjet energetická řešení při přechodu na zajišťování spolehlivé a čisté energie.

Agentura pro jadernou energii při OECD (OECD-NEA) vypracovala zprávu, která zkoumá úlohu jaderné energie v souvislosti s obnovou ekonomiky po COVID-19. Obsahuje čtyři hlavní témata: budování odolnosti elektrických sítí, tvorba pracovních příležitostí, ekonomicky efektivní dekarbonizace, odemknutí financování. COVID-19 má významné účinky na globální ekonomiku a v důsledku i na energetiku. OECD-NEA zdůrazňuje zejména důležitost spolehlivosti a odolnosti elektroenergetiky v době velkých přírodních, zdravotních a společenských zvratů. Vlády musejí zvažovat široký okruh opatření pro obnovu ekonomiky a tvorbu pracovních příležitostí. Je zcela zřejmé, že bude třeba připravovat stimulační balíčky, které budou muset plnit dlouhodobé ekologické a také energeticko-bezpečnostní cíle. NEA zkoumá regulační a provozní vlivy krize a spolupracuje s členskými zeměmi na výměně politických přístupů a nejlepších zkušeností z celého světa. V souvislosti s tímto úsilím zveřejnila NEA stručné shrnutí situace a organizuje řadu diskusních jednání, na nichž se jedná o úloze jaderné energie v období po pandemii COVID-19. Zvlášť důležitá bude úloha jaderné energie na cestě ke skutečně udržitelné a ekologicky odpovědné energetické budoucnosti.

Pokud chceme zachránit Arktidu, musíme jednat okamžitě. Existují tři ambiciózní projekty na obnovení ledu v Arktidě. Arktida se otepluje rychleji, než kterákoliv jiná část světa. Jsme svědky nových a nových rekordů v rychlosti tání i ve velikosti plochy tání ledu. Navíc mizí i grónský led, který podle výpočtů obsahuje tolik vody, že by mohla zvýšit hladinu celosvětového moře o 6 metrů. Arktický permafrost rovněž taje a uvolňuje do atmosféry stále více oxidu uhličitého a metanu. Ekonomické škody v souvislosti s oteplováním se na konci století odhadují na 67 trilionů dolarů. Oteplování oslabuje polární tryskový proud (jet stream), což je rychle proudící vzduch ve vysokých výškách na severní polokouli. Ten způsobuje změny klimatu s následnými obdobími sucha, povodněmi a vlnami horka.

Fyzika nás učí, že existují 4 základní interakce, tedy přírodní síly, které vše ovládají a vysvětlují konstrukci světa dle současného stavu poznání - gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná interakce. Zdá se, že vědci jsou na stopě páté fundamentální přírodní síly. Atilla Krasznahorkay a jeho kolektiv z maďarského Ústavu jaderného výzkumu maďarské akademie věd Atomki v Debrecínu již celou řadu let studují rozpad radioizotopu beryllia-8. V roce 2016 uveřejnili podrobnosti o náhodném objevu, o němž se domnívají, že v něm hraje roli neznámá částice. Později byla tato částice označena jako možný náznak existence páté síly. Nyní tito výzkumníci objevili další anomálii, tentokrát z oblasti přenosu energie, která souvisí s excitovaným stavem jádra hélia. Mohlo by se jednat o projev stejné částice. Vypočítali, že tato částice má hmotnost kolem 17 megaelektronvoltů a je tedy asi 33× těžší než elektron. Proto ji nazvali X 17.

World Nuclear Association ve své informační knihovně shromáždila fakta a argumenty, které bychom měli mít na zřeteli, diskutujeme-li o energetické budoucnosti. Změna klimatu není zdaleka jediným hlediskem.