Rubriky

Článků v rubrice: 270

Energetické využití mikrotornád

Tornáda jsou spojována s destrukcí. Jak se ale zdá, jejich energie by se za určitých okolností mohla využít k výrobě elektřiny. Umožnit to má sluneční vířivý systém (Solar Vortex System), jehož autory jsou Mark Simpson a Ari Glezer z George Institute of Technology v Atlantě. Tento systém spoléhá na teplotní rozdíly mezi horkým vzduchem při zemi a chladnějším vzduchem jen několik metrů nad ní.

Půlnoční sluneční elektrárna

Většina inženýrů by se zhrozila, kdyby našla byť jen malý kousek rezu na elektrodách. Kenneth Hardee a Allen Bard z University of Texas v Austinu se však při svém výzkumu sluneční energie zaměřili právě na tento velmi levný materiál. V roce 1975 vystavili oxid železa viditelnému světlu a podařilo se jim vyrobit nepatrné množství elektrické energie.

Arktida – nové Eldorádo

Na severu pokračuje honba za ropou, plynem a cennými minerály. Inuité z kanadské Arktidy, kteří se dosud zabývali jen lovem, se nyní zajímají o jinou kořist – jejich společnost Nunavut Resources Corp. požádala koncem září 2012 Wall Street o půjčku ve výši 18 milionů dolarů. Chtějí ji využít k prospekci v oblasti Kitikmeot na severu Kanady. V této oblasti o rozloze 500 000 km2 hodlají objevit zlato, diamanty a lithium. Inuitští prospektoři reprezentují jen část velké honby za přírodními zdroji; ta zcela jistě přemění Arktidu brzy poté, co se zmenší její ledová čepička.

Role plutonia při výzkumu vesmíru

Po více než 18 miliardách kilometrů od domova opustila sonda Voyager-1 sluneční soustavu. Pokud její přístroje budou fungovat, vstoupí do mezihvězdného prostoru. Dlouhou životnost sondy, která putuje vesmírem již 35 let, umožnil izotop plutonia 238. Jaderný rozpad při štěpení jader uvolňuje teplo, které se přeměňuje na elektřinu potřebnou pro přístroje sondy. Odborníci se domnívají, že Voyager-1 bude zasílat údaje ještě dalších deset let.

Lidstvo ovládají změny klimatu

Historický model posledních 12 000 let upozorňuje na to, že ačkoliv jsou lidé přizpůsobiví, náš druh je zcela vydán na milost a nemilost klimatu. Homo sapiens se vyvinul v Africe asi před 200 000 lety, ale opustil tento kontinent až před 70 000 lety. Teprve potom začal náš předek kolonizovat Evropu, Asii, Australasii a nakonec obě Ameriky. Vzniká otázka, proč naši předkové zůstávali tak dlouho v Africe a co je nakonec přimělo ke stěhování.

Dřevěný nanomateriál proniká do světa

Je lehký, pevný a existuje již velmi dlouho. Jde o nanokrystalickou celulózu (NCC), která se získává zpracováním dřevné kaše. Dnes je oslavována jako doslova zázračný materiál.

... 1 « 35 36 37 38 39 40 41 » 45 ...

Nejnovější články

Úspěšný start zkušebního provozu ve finském úložišti jaderných odpadů

První fáze zkušebního provozu v úložišti použitého jaderného paliva Onkalo byla úspěšně dokončena umístěním zkušebních kontejnerů, oznámila finská ...

Jak buňky „umlčí" genomové zbytky starověkých virů

Pro organismy je klíčové, aby byly schopny kontrolovat, které geny se mají projevit  ve kterých buňkách a kdy. Předpokládá se, že přirozeně se vyskytující chemické ...

Jak rychle probíhá evoluce?

Dá se měřit tempo evoluce? Některé druhy se mohou vyvíjet velmi rychle - jen několik generací. Některé se nevyvíjejí, jsou statisíce let stejné. Když Charles Darwin v polovině 19.

Mikroskopie hlubokého mozku

Představte si, že byste do mozku instalovali „dopravní sledovací kameru“, která by dokázala detekovat buňky způsobující potíže a řítící se po mozkové dálnici ...

Rychlý reaktor BN-800 potvrzuje spolehlivý provoz paliva MOX

Tento sodíkem chlazený rychlý reaktor, 4. blok Bělojarské jaderné elektrárny, zaznamenal rok trvající spolehlivý a bezpečný provoz s téměř plnou vsázkou směsného ...

Nejnovější video

Nad staveništěm největšího tokamaku světa

Proleťte se nad budoucím fúzním reaktorm ITER

close
detail