Startuje další fyzikální soutěž Vím proč
Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.
Historický model posledních 12 000 let upozorňuje na to, že ačkoliv jsou lidé přizpůsobiví, náš druh je zcela vydán na milost a nemilost klimatu. Homo sapiens se vyvinul v Africe asi před 200 000 lety, ale opustil tento kontinent až před 70 000 lety. Teprve potom začal náš předek kolonizovat Evropu, Asii, Australasii a nakonec obě Ameriky. Vzniká otázka, proč naši předkové zůstávali tak dlouho v Africe a co je nakonec přimělo ke stěhování.
Genetička Andrea Manica s kolektivem z University of Cambridge se spojila s pracovníky modelujícími klima a společně simulovali změny teploty a dešťových srážek na celé planetě za uplynulých 120 000 let. To jim umožnilo určit změny ve vegetaci v různých regionech a z nich odvodit množství dostupné potravy. Díky tomu bylo možné vypracovat model migrace obyvatelstva. Jak archeologické průzkumy napovídají, klíčovými faktory pro expanzi lidské rasy z Afriky do jiných kontinentů bylo právě klima a dostupnost potravy. Model rovněž poskytl poznatky o tom, že změny klimatu sehrály významnou roli i při vzniku čtyř překážek při osidlování kontinentů.
Parametry modelů migrace se několikrát měnily tak, aby se zjistila odpovídající citlivost lidí na klima. Paralelně s tím se modelovala i historie genetických variací a porovnávala se s reálnými údaji o genetické výbavě moderní populace. Je zajímavé, že se pomocí modelů podařilo reprodukovat dnes známá časová období migrace a reálné globální genetické údaje pouze tehdy, když populace v modelu prokazovaly citlivost na změny klimatu. Zdá se tedy, že jedním z hlavních faktorů určujících osudy lidské populace je právě klima.
Podle: Michael Marshall: Climate change key to world domination. New Scientist, 2012, č. 2883, s. 12
Zkrácený překlad:
Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.
Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.