Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 222

Energetické využití mikrotornád

Tornáda jsou spojována s destrukcí. Jak se ale zdá, jejich energie by se za určitých okolností mohla využít k výrobě elektřiny. Umožnit to má sluneční vířivý systém (Solar Vortex System), jehož autory jsou Mark Simpson a Ari Glezer z George Institute of Technology v Atlantě. Tento systém spoléhá na teplotní rozdíly mezi horkým vzduchem při zemi a chladnějším vzduchem jen několik metrů nad ní.

 

Princip

Když horký vzduch stoupá vzhůru a studený vzduch klesá, vznikají mezi nimi konvekční proudy způsobující víření vzduchu. To uvádí lopatky systému Solar Vortex do otáčivého pohybu, který pohání turbínu umístěnou uprostřed zařízení. K uvedení systému do provozu není třeba žádné energie – samovolný start umožňuje umístění lopatek. Když horký vzduch stoupá vzhůru, stále více ho přibývá a tak se „umělé tornádo“ zesiluje. Náklady na výstavbu a údržbu zařízení jsou ve srovnání s konvenční větrnou jednotkou nižší, protože Solar Vortex System nepotřebuje turbínu ani vysoký stožár. Protože se teploty při zemi mění během dne pomalu, je výroba elektřiny stálejší a zůstává několik hodin stabilní i po západu slunce, kdy je poptávka vysoká. 

Historie vynálezu

Glezer přišel na tuto myšlenku po svém pobytu v Arizoně. Získal zkušenosti s přirozenými vířivými proudy vzduchu, tzv. prachovými čertíky (dust devils), a s jejich kinetickou energií. Simpson nejprve zkoušel malou jednometrovou verzi zařízení s turbínou, které vyrábělo několik wattů elektřiny s využitím sluncem ohřívané kovové desky. Zjistil, že s růstem průměru turbíny lze výkon zařízení rychle zvyšovat. Simpson vypočítal, že turbína o průměru 10 m by mohla mít výkon 50 kW. 

Autoři uvádějí, že série vortexových turbín by mohla zajistit výkon až 16 MW na čtvereční kilometr. Není to tak špatné ve srovnání s tím, že větrné turbíny poskytují na čtvereční kilometr 3 – 6 MW.

Elektřina vyrobená v zařízení Solar Vortex má být o 20 % levnější než elektřina z větrných elektráren a ve srovnání s energií sluneční až o 65 % levnější.

Podpora vlády

Americká vláda podporuje tento projekt v rámci činnosti výzkumné organizace The Advanced Research Projects Agency – Energy (ARPA-E), která bude financovat některé větší akce. Simpson a Glezer plánují postavit ve spolupráci s ARPA-E do dvou let funkční model o výkonu 50 kW. O projekt se zajímá i ministr energetiky, který by uvítal výstavbu malých zařízení a v případě úspěchu pak přesvědčoval obyvatele o výhodnosti jejich pořizování. 

Podle: Hal Hodson: Reap the whirlwind. New Scientist, 2013, č. 2907, s. 23

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Startuje další fyzikální soutěž Vím proč

Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.

Hrozba sociálních médií? 10 příkladů

Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.

Litevské lasery

Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.

Gravitační díra v Indickém oceánu

V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.

Čína ve vesmíru vyrábí kyslík pomocí „umělé fotosyntézy“, chystá měsíční základnu, obří rakety i solární pole

Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail