Rubriky

Matka příroda nám co chvíli připomene, že sice podnikáme úctyhodné pokusy ji zkrotit a podmanit si tak její rozsáhlé bohatství, ale tváří v tvář zuřícímu tornádu, prudkému zemětřesení či smrtelnému oblaku žhavých plynů letícímu po úbočí sopky jsme bezbranní. Právě sopky patří k nejděsivějším projevům vnitřních sil naší planety. Důsledky jejich činnosti mají přitom nikoliv jen lokální, ale i globální význam.

Permanentní problém fyzikálního vzdělávání – zaostávání obsahu a forem výuky tradičních vědomostí za aktuálním vývojem – se již po několik desetiletí snaží řešit různé modernizační a inovační projekty. K nim  lze také zařadit třináctidílný seriál České televize nazvaný „Rande s Fyzikou“, vysílaný v letech 2011 až 2012. Napsal a režíroval jej dramaturg a scénárista Mgr. Radomír Šafr společně s odborníky z Matematicko-fyzikální fakulty UK doc. RNDr. Zdeňkem Drozdem, Ph.D. a RNDr. Martinem Vlachem, Ph.D. Úlohy zvídavé moderátorky Kláry se ujala herečka a profesionální akrobatka Klára Hajdinová. Protože se seriál divákům líbil, vydala Česká televize pod stejným názvem jeho knižní podobu (Šofr, R., Vlach, M., Drozd, Z.: Rande s Fyzikou. V Edici ČT vydala Česká televize, Praha 2015, 1. vyd., 196 s., ISBN 978-80-7404-150-1). Na rozdíl od většiny jiných tvůrců podobných populárně naučných pořadů, vybírajících si obvykle převratné objevy a vynálezy v bouřlivě se rozvíjejících fyzikálních oborech, vybrali si autoři zdánlivě nezajímavý nejstarší obor fyziky – klasickou mechaniku. Její jednotlivé jevy se však dotýkají našeho každodenního života a je tedy užitečná jejich znalost.

V 19. století objevil německý fyzik Georg Simon Ohm (1780-1854), že elektrický odpor je charakteristickou vlastností každého vodiče a závisí na jeho délce, průřezu a materiálu, z něhož je zhotoven (Ohmův zákon). Elektrotechnici se snaží v elektrických obvodech ztráty způsobené odporem minimalizovat. K převratnému objevu došlo v této oblasti v roce 1911, kdy nizozemský fyzik, „gentleman absolutní nuly“, Heike Kamerlingh Onnes, objevil jev zvaný supravodivost. V okamžiku, kdy teplota určitých vodičů klesne pod přechodovou (kritickou) teplotu, klesne jejich elektrický odpor náhle k nule. Mezi 26 prvků, které se takto chovají, patří rtuť, cín, olovo aj. Použití supravodičů však není nijak snadnou záležitostí. Pro dosažení zamýšleného účinku se musí teplota materiálu blížit hodnotě absolutní nuly (0 K = -273,15 °C). A aby se požadované hodnoty podařilo docílit, musí být vodič chlazen kapalným heliem nebo vodíkem. Jen u nově vyvinutých keramických materiálů stačí zkapalněný dusík (pro teploty kolem -200 °C). Na chlazení je ovšem potřeba energie. Dalším problémem je, že silnější magnetické pole dokáže supravodivost zrušit.

Nebo to s ní není zrovna nejlepší? Pokud chcete zdokonalovat a dále rozvíjet své paměťové schopnosti, víme jak na to! Přesněji řečeno, ví to osminásobný mistr světa v paměťových dovednostech a autor několika úspěšných publikací o paměti Dominic O'Brien. Zásluhou pražského nakladatelství Grada Publishing se dostává do rukou zájemců o možnosti zlepšení paměti překlad anglického originálu jeho nejnovější (2014) příručky „Mistrovská paměť / 52 cvičení pro zdokonalení vaší paměti“. V souvislosti s jazykově-kulturním překladem bylo třeba původní text upravit či přepracovat; to se dokonale zdařilo překladateli PhDr. Radku Blahetovi.

Posouvat hranice lidského poznání, odhalovat nové přírodní zákony a hledat způsoby jejich využití je tvrdou, náročnou a vyčerpávající činností. Mezi ostatními přírodními vědami se dnes ve vydávání životopisných prací často opomíjí chemie. Vedle Jaroslava Heyrovského (1890-1967), Emila Votočka (1872-1950), Otto Wichterleho (1913-1998) a Antonína Holého (1936-2012) je největší postavou tohoto oboru Bohuslav Brauner, u nás však bohužel téměř zapomenutý. Svědčí o tom i skutečnost, že letošní 160. výročí jeho narození a 80 let od úmrtí proběhly téměř bez zájmu veřejnosti, včetně odborné.

Stejně jako mnoho jiného má svou historii i čokoláda. A to velmi dlouhou, bohatou, zajímavou i poučnou. Bez nadsázky je starší než leckterá světová náboženství. Proto již na téma „čokoláda“ vznikla spousta publikací, článků, citátů, aforismů, sentencí, bonmotů a dalších slovních moudrostí. I zde se však najdou méně známé nebo zcela nové skutečnosti. V souvislosti s loňským výročím 100 let zahájení první světové války a letošním 70 letům od skončení druhé světové války byly zpracovány nejrůznější analýzy vojenských, ekonomických a společensko-politických dějů, které oba válečné konflikty provázely. Vedle ocele, barevných kovů, ropy, obilí, cukru, výbušin, léků apod. se strategickou surovinou v průběhu obou válečných konfliktů stala také čokoláda.