Rubriky

Podle nejnovějších statistik Global CCS Institute existuje v současnosti na světě 194 komerčních zařízení CCS (Technologie zachycování, využití a ukládání uhlíku, Carbon Capture and Storage), z nichž 30 je již plně funkčních. Využívají se v různých odvětvích při těžbě a distribuci zemního plynu, výrobě elektřiny, oceli, cementu a vodíku, nebo jde o přímé zachycování uhlíku ze vzduchu. Technologie CCS nabírají tempo a zdá se, že budou jedním z klíčových prvků energetické budoucnosti lidstva. Podle poradenské společnosti Wood Mackenzie by se kapacita těchto zařízení měla během příštích deseti let zvýšit více než sedminásobně a globální investice do jejich rozvoje dosáhnou do roku 2030 až 150 miliard USD. (Obšírně jsme se CCS věnovali již před lety v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/medicina-a-prirodoveda/835-ccs-aneb-cam-ten-carbon-slozime)

Přemýšleli jste někdy o tom, kam mizí všechny vysloužilé tužkové baterie? Pokud bychom seřadili za sebe všechny jednorázové baterie, které za rok vyhodí jen Američané, obkroužily by Zemi šestkrát. A za celý ostatní svět se to snad nedá ani spočítat, možná by jejich šňůra dosáhla až na Měsíc. A to nemluvíme o akumulátorech v mobilních telefonech, tabletech, noteboocích a dalších přístrojích. Jediným správným řešením je tak šetrná a ekologická recyklace všech použitých baterií a akumulátorů. Proto si 9. září připomínáme Evropský den recyklace baterií.

Ve Střední škole logistické v Dalovicích na Karlovarsku proběhla první osvětová beseda „Energie – budoucnost lidstva“ v novém školním roce. Její celkové pořadové číslo ve stejnojmenném vzdělávacím projektu je ale daleko vyšší. Od 1. března roku 2000, kdy se na Gymnáziu Pod Svatou horou v Příbrami konala první, to byla už 8 273. beseda projektu, kterého se dosud zúčastnilo skoro 290 tisíc mladých lidí ve věku 13 až 19 let. S výjimkou prvního týdne covidové uzávěry škol v březnu roku 2020, se besedy konají každý den školního vyučování v celé České republice.

Borovice wolemie vznešená (Wollemia nobilis) byla považována za vyhynulou. Podle fosilních nálezů měla vyhynout před dvěma miliony let. V roce 1994 objevili turisté v pískovcových skalách kaňonu v Národním parku Wollemi, asi 150 kilometrů západně od Sydney v Austrálii, skupinu podivných stromů. Jeden z turistů  to oznámil členu parkové služby, který pak ukázal vzorky listů botanikovi. K velikému překvapení se zjistilo, že jde o starověký druh, který byl v podstatě zmrazen v čase od doby, kdy se po Zemi potulovali dinosauři. Vědci následně dekódovali jeho genom, aby pochopili, jak přežil tak dlouho téměř beze změny.

Vědci konečně přišli na to, proč jsou němečtí divočáci radioaktivní. Není to kvůli Černobylu. Od havárie čtvrtého jaderného reaktoru v Černobylu uplynulo již 37 let. Ve střední Evropě jsou již stopy tehdejšího spadu téměř neměřitelné. Přesto se čas od času objeví zpráva, že v mase bavorských divočáků se našly stopy radionuklidů. Bavorští divočáci zůstávají radioaktivní i přes pokles hladiny kontaminantů u jiných druhů zvěře. (Netřeba se bát jejich maso konzumovat, z normální porce guláše z divočáka žádné nebezpečí nehrozí. Víme to jen proto, že detekční metody jsou extrémně citlivé a přesné.) Vědci nyní objevili příčinu: není to spad z Černobylu, ale lanýže kontaminované spadem z testů jaderných zbraní za studené války.

"...spíše bych spoléhal na přirozenou blbost..." praví nedávný kreslený vtip. Mnoha lidem to ale jako vtip nepřipadá. Údaje prezentované společností Atlas VPN ukazují, že více než třetina důvěryhodných odborníků na umělou inteligenci věří, že umělá inteligence způsobí v tomto století katastrofu srovnatelnou např. s jadernou válkou. Tato zjištění jsou součástí zprávy Stanford's Artificial Intelligence Index Report 2023, vydané v dubnu 2023.