Světový energetický výhled

Vlajková loď Mezinárodní energetické agentury (International Energy Agency, IEA ), sborník Světový energetický výhled publikovaný každoročně od roku 1998, je nejspolehlivějším a nejuznávanějším globálním zdrojem energetických analýz a projekcí. Identifikuje a zkoumá největší trendy v poptávce a nabídce energií, zkoumá energetickou bezpečnost, emise a hospodářský rozvoj. Pokrývá celý energetický systém a používá přístup založený na scénářích, aby dobře zobrazil hlavní volby, jejich důsledky i možné či nepředvídané události, které jsou před námi. Ilustruje také, jak může být vývoj energetického systému ovlivněn změnou klíčových proměnných, včetně energetické politiky přijímané vládami po celém světě. Dokument je nabitý statistikami a názornými grafy jak z oblasti energetických komodit, tak situace jednotlivých regionů.

Světový energetický výhled World Energy Outlook (WEO) za rok 2023 byl publikován letos v říjnu. Poskytuje hloubkovou analýzu a strategické poznatky o každém aspektu globálního energetického systému. Na pozadí geopolitického napětí a křehkých trhů s energiemi letošní zpráva zkoumá, jak strukturální změny v ekonomikách a ve využívání energie mění způsob, jakým svět uspokojuje rostoucí poptávku po energii. Hodnotí vyvíjející se povahu energetické bezpečnosti padesát let po založení IEA. A jako každý rok, zkoumá důsledky dnešních energetických trendů v klíčových oblastech, včetně investic, obchodních toků, elektrifikace a přístupu k energii. Zkoumá také, co bude třeba učinit na konferenci o klimatu COP28 v Dubaji, aby zůstala pravděpodobnost dosažení cíle - udržet průměrné zvýšení globálního oteplení do 1,5 °C.

Hlavní body WEO 2023

Energetická bezpečnost a geopolitika: Zpráva zdůrazňuje pokračující křehkost globálních energetických trhů, kterou zhoršuje geopolitické napětí, zejména v regionech jako Ukrajina a Blízký východ.

Růst čisté energie: Investice do čisté energie výrazně rostou, přičemž na prvním místě jsou  fotovoltaika a elektrická vozidla. Investice do čisté energie se od roku 2020 zvýšily o 40 %.

Emise a cíle v oblasti klimatu: Navzdory pokroku emise skleníkových plynů ještě nedosáhly vrcholu a celosvětová průměrná povrchová teplota je již o 1,2 °C vyšší než byla předindustriální úroveň.

Energetická poptávka: Zpráva předpokládá, že poptávka po energii bude nadále růst, ale pomaleji než v minulém desetiletí. Elektrifikace a zlepšení účinnosti jsou klíčovými faktory tohoto trendu.

Výzvy a příležitosti: Přechod na čistou energii čelí výzvám, jako je inflace nákladů a překážky dodavatelského řetězce, ale existují také významné příležitosti pro růst a inovace.

Důležité závěry týkajících se jaderné energetiky

Růst kapacity: Vysoké scénáře předpovídají, že kapacita jaderné energie se může do roku 2050 více než zdvojnásobit, až na 890 GW_e, oproti dnešním 369 GW_e .

Zvýšení investic: Výrazně se zvyšují investice do jaderné energetiky, zejména kvůli potřebě zajištění

 energetické bezpečnosti zemí a snižování emisí.

Podpora pro klimatické cíle: Jaderná energie je považována za klíčový prvek pro dosažení klimatických cílů, zejména cíle udržet průměrný růst teploty na Zemi do 1,5 °C.

Geopolitické vlivy: Geopolitické napětí a nestabilita vedou ke zvýšenému zájmu o jadernou energii, neboť je to stabilní a spolehlivá alternativa k jiným palivům a technologiím, které je potřeba dovážet z politicky problematických oblastí.

Zpráva zdůrazňuje, že jaderná energie hraje klíčovou roli v přechodu na čistou energii a v zajištění energetické bezpečnosti.

Jaderná energie je jednou ze sedmi čistých technologií, které jsou klíčem k cenově dostupné a bezpečné energetice, a celosvětovou prioritou by mělo být překonání překážek při jejím zavádění, včetně síťové infrastruktury.

Těchto sedm technologií – jaderná energie, fotovoltaika, vítr, elektrická vozidla, tepelná čerpadla, vodík a zachycování uhlíku – by mohlo do roku 2050 zajistit tři čtvrtiny snížení emisí CO₂, doplněné o další obnovitelné zdroje, jako je bioenergie a geotermální energie a o zvýšení energetické účinnosti.

Podle tří hlavních dlouhodobých scénářů nejnovějšího Světového energetického výhledu Mezinárodní energetické agentury, zůstane podíl jaderné energie pravděpodobně blízko 10 %.

Budoucnost

World Energy Outlook (WEO) popisuje energetický systém v roce 2030, ve kterém hrají čisté technologie výrazně větší roli než dnes. To zahrnuje téměř 10krát více elektromobilů na silnicích po celém světě; solární FV generuje více elektřiny než celý energetický systém USA v současnosti; podíl obnovitelných zdrojů na celosvětovém mixu elektřiny se blíží 50 %, oproti dnešním přibližně 30 %; tepelná čerpadla a jiné elektrické topné systémy překonají kotle na fosilní paliva a třikrát více investic poteče do nových pobřežních větrných projektů než do nových uhelných a plynových elektráren. Všechna tato zvýšení jsou založena pouze na aktuálním politickém nastavení vlád po celém světě. Pokud země splní své národní energetické a klimatické závazky včas a v plném rozsahu, pokrok v oblasti čisté energie bude ještě rychlejší. K udržení cíle omezit globální oteplování na 1,5 °C by však bylo zapotřebí ještě důraznějších opatření.

Fosilní paliva stále na scéně

Kombinace rostoucí dynamiky technologií čisté energie a strukturálních ekonomických posunů po celém světě má zásadní důsledky pro fosilní paliva, přičemž vrcholy celosvětové poptávky po uhlí, ropě a zemním plynu jsou v tomto desetiletí viditelné – poprvé se tak stalo ve scénáři WEO. V tomto scénáři se podíl fosilních paliv na globálních dodávkách energie, který se po desetiletí drží kolem 80 %, do roku 2030 sníží na 73 %, přičemž globální emise oxidu uhličitého související s energetikou vyvrcholí v roce 2025. Přechod k čisté energii se děje po celém světě a je nezastavitelný. Není to otázka ‚jestli‘, je to jen otázka ‚jak brzy‘.Nabízejí se nesmírné výhody, včetně nových průmyslových příležitostí a pracovních míst, větší energetické bezpečnosti, čistšího ovzduší, všeobecného přístupu k energii a bezpečnějšího klimatu pro každého. Vezmeme-li v úvahu přetrvávající napětí a volatilitu na tradičních energetických trzích dnes, tvrzení, že ropa a plyn představují bezpečnou volbu pro světovou energetickou a klimatickou budoucnost, vypadají slabší než kdy předtím.

V současné době zůstává poptávka po fosilních palivech příliš vysoká na to, aby se dosáhlo cíle Pařížské dohody omezit nárůst průměrné globální teploty na 1,5 °C. To riskuje nejen zhoršení klimatických dopadů po roce rekordních veder, ale také podkopání bezpečnosti energetického systému, který byl postaven pro chladnější svět s méně extrémními jevy počasí. Ohnutí emisní křivky na dráhu odpovídající 1,5 °C zůstává možné, ale velmi obtížné. Náklady na nečinnost by mohly být obrovské: navzdory působivému růstu čisté energie založenému na dnešním politickém nastavení by globální emise zůstaly dostatečně vysoké na to, aby v tomto století zvýšily průměrné globální teploty o přibližně 2,4 °C, což je výrazně nad klíčovou hranici stanovenou v Paříži.

Návrh strategie

WEO-2023 navrhuje globální strategii, jak dostat svět na správnou cestu do roku 2030. Skládá se z pěti klíčových pilířů: ztrojnásobení globální obnovitelné kapacity; zdvojnásobení míry zlepšení energetické účinnosti; snížení emisí metanu z provozu fosilních paliv o 75 %; inovativní, rozsáhlé finanční mechanismy pro ztrojnásobení investic do čisté energie v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách; a opatření k zajištění řádného poklesu používání fosilních paliv, včetně ukončení nových schvalování uhelných elektráren bez omezení emisí.

V době, kdy rostoucí geopolitické napětí na Blízkém východě znovu zaměřilo pozornost na otázky energetické bezpečnosti a kdy mnoho zemí stále bojuje s dopady globální energetické krize, která vypukla po napadení Ukrajiny Ruskem, zkoumá WEO-2023 bezpečnostní výzvy. Oblast globálních energetických trhů, která byla obzvláště tvrdě zasažena globální energetickou krizí, zaznamená během několika let zmírnění tlaků. Bezprecedentní nárůst nových projektů na zkapalněný zemní plyn (LNG), uváděných online od roku 2025, má do roku 2030 přidat dalších více než 250 miliard metrů krychlových ročně nové kapacity, což odpovídá přibližně 45 % dnešních celkových globálních dodávek LNG. Silný nárůst kapacity zmírní ceny a obavy o dodávky plynu, ale také riskuje vytvoření přebytku nabídky vzhledem k tomu, že globální růst poptávky po plynu se od „zlatého věku“ expanze trhů s plynem během roku 2010 značně zpomalil. V důsledku toho bude mít Rusko velmi omezenou příležitost rozšířit svou zákaznickou základnu. Její podíl na mezinárodně obchodovaném plynu, který v roce 2021 činil 30 %, má do roku 2030 klesnout na polovinu.

Čína a její vliv

WEO-2023 podrobně zvažuje hlavní proměnnou pro trhy s energií v nadcházejících letech. Čína, která má mimořádný vliv na globální energetické trendy, prochází velkým posunem, protože její ekonomika zpomaluje a prochází strukturálními změnami. Zpráva předpokládá, že celková čínská poptávka po energii dosáhne vrcholu kolem poloviny tohoto desetiletí, přičemž pokračující dynamický růst čisté energie způsobí pokles poptávky po fosilních palivech a emisí v zemi.

Růst fotovoltaiky

Letošní WEO také zkoumá potenciál silnějšího růstu solárních PV v tomto desetiletí. Obnovitelné zdroje mají za současného nastavení přispívat 80 % nové kapacity výroby energie do roku 2030, přičemž více než polovina tohoto rozšíření připadá pouze na solární energii. Tento scénář však podle analýzy WEO zohledňuje pouze zlomek solárního potenciálu. Do konce dekády má mít svět výrobní kapacitu pro více než 1 200 gigawattů (GW) solárních panelů ročně, ale předpokládá se, že v roce 2030 bude skutečně nasazeno pouze 500 GW. 800 GW nové solární fotovoltaické kapacity do konce desetiletí by vedlo k dalšímu 20% snížení výroby elektřiny z uhlí v Číně v roce 2030 ve srovnání se scénářem založeným na dnešním nastavení politiky. Výroba elektřiny z uhlí a zemního plynu v Latinské Americe, Africe, jihovýchodní Asii a na Středním východě by byla o čtvrtinu nižší.

50 let - tehdy a dnes (z úvodu výkonného ředitele IEA, Dr. Fatih Birola)

Nyní, 50 let od ropného šoku, který vedl k založení International Energy Agency (IEA), svět opět čelí momentu vysokého geopolitického napětí a nejistoty pro energetický sektor. Existují paralely mezi tehdy a nyní, s centrem pozornosti na ropné dodávky uprostřed krize na Blízkém východě. Ale existují také klíčové rozdíly. Globální energetický systém se od počátku 70. let značně změnil a další změny se rychle odehrávají před našima očima. Jedna věc, která se od 70. let nezměnila, je závazek IEA plnit její hlavní poslání - zajištění energetické bezpečnosti. Jak prokázala během celosvětové energetické krize která vypukla v únoru 2022 (kdy Rusko napadlo Ukrajinu), je IEA připravena rychle a efektivně reagovat na náhlé narušení energetických trhů. Zároveň i nadále věnuje značné úsilí předvídání a řešení výzev, které se objevují a vyvíjejí v celém globálním energetickém systému. To je oblast, kde jsou data a analýzy World Energy Outlook (WEO) tak cenné. S ohledem na postřehy tohoto nového WEO je dobré zdůraznit některé důležité rozdíly mezi tím, kde byl energetický sektor před 50 lety a kde je dnes.

Rozdíly

Krize 1973-74 byla celá o ropě, ale dnešní tlaky přicházejí z více oblastí. Vedle křehkého stavu ropy svět zažil akutní krizi na trzích se zemním plynem způsobenou ruskými škrty dodávky, což mělo silný dominový efekt na elektřinu. Přitom svět chce řešit akutní klimatické krize se stále viditelnějšími důsledky klimatických změn, včetně rekordních vln veder. Krize s mnoha dimenzemi vyžaduje řešení, která jsou podobně všezahrnující. V konečném důsledku je potřeba nejen diverzifikovat energetické komodity, ale také změnit samotný energetický systém, a to při zachování dostupného a bezpečného poskytování energetických služeb. Rostoucí dopady globálního oteplování to umocňují, protože rostoucí množství energetické infrastruktury, která byla vybudována pro chladnější klima již není dostatečně spolehlivé nebo odolné. Teploty rostou a počasí se stává extrémnějším. Stručně řečeno, musíme přeměnit energetický systém.

Druhý rozdíl mezi sedmdesátými léty a dneškem je ten, že již máme technologie pro čistou energii. Ropný šok z roku 1973 byl hlavním katalyzátorem změn, hnací silou na zvýšení energetické účinnosti a tlakem na využití jaderné energie. Některé další technologie, jako je větrná a solární, se teprve objevovaly. Dnes jsou dobře zavedené a snadno dostupné, včetně technologií energetických úspor a elektrické dopravy. Máme k dispozici trvalá řešení dnešních energetických dilemat.

Třetí rozdíl je v tom, že přechody k čisté energii mají v tuto chvíli skutečnou dynamiku. V 70. letech 20. století mnoho zemí začínalo od začátku, když se snažily reagovat na ropný šok. Jak ukazuje nový  WEO, zavádění čisté energie postupuje rychleji než si lidé uvědomují. A může a mělo by jít ještě rychleji, abychom splnili naše klimatické cíle. Navíc dnes máme  mezinárodní procesy a dohody, jako např. Pařížská dohoda, která poskytuje důležitý rámec pro silnější opatření vlád.

A poslední rozdíl je, že existuje IEA. Svět je mnohem lépe připravený než byl před 50 lety. Víme, co  potřebujeme dělat a kam musíme jít. Výzvy jsou přitom mnohem širší a více komplexní – energetická bezpečnost a klima jsou propojeny a tvrzení, že se musíme zaměřit pouze na jedno nebo druhé, je chybné. Potřebujeme koordinaci a spolupráci. Každá země si musí najít svou vlastní cestu, nicméně potřebuje nějaké ukazatele. Tento WEO znovu zdůrazňuje možnosti, které mohou posunout energetický systém bezpečnějším a udržitelnějším směrem.

Zdroj: World Energy Outlook 2023 – Analysis - IEA