Víte, že jeden z nejpřevratnějších objevů roku 2002 pomohla uskutečnit jaderná fyzika? V červnu oběhla média zpráva o objevení velkých zásob vody na planetě Mars. Ukrývá se těsně pod povrchem ve formě ledu. Pomohl jej objevit gama spektrometr, který na své palubě přinesla loď NASA Mars Odyssey.

6. února 1802, tedy před dvěma sty lety, se v Gloucesteru narodil britský fyzik Charles Wheatstone, jeden z průkopníků elektrického věku. Zemřel 19. října v Paříži.

V čísle duben 2002 jsme vyhlásili soutěž na psaní článků a reportáží. Svůj příspěvek poslali a my děkujeme: Marii Burkhardtové za článek Internet a Intranet, Petře Malé za článek Závislost na televizi, Vlastimilovi Kůsovi za článek Projekt Vasimr a Michalu Šimíčkovi za články Za co můžou geny, Čápi a Záhadná řeč včel. Právě Michala Šimíčka a jeden z jeho příspěvků v tomto čísle představíme. Ostatní najdou své články ve Třetím pólu později nebo na webové stránce našeho časopisu.

Americké letní premiéry jsou velmi specifickou záležitostí, mnohé filmy jsou pro toto období pečlivě vybírány a připravovány. Mezi tento typ letošních filmů patří i komedie S1M0NE, autorský film scénáristy a režiséra Andrewa Niccola. Do hlavních rolí obsadil Al Pacina a počítačový software.

Už v roce 1959 slavný fyzik Richard Feynman předpovídal velké možnosti nanotechnologie a spočítal, že veškerá slova, která kdy v historii lidé napsali, by bylo možno zapsat do krychle o straně cca setiny milimetru, pokud by šlo zaznamenávat písmena pomocí jednotlivých atomů.

Světová moře dnes brázdí asi 220 jaderných reaktorů. Ano, není to překlep. Na souši stojí asi 440 energetických reaktorů a stovky výzkumných a školních reaktorů. Ty „mořské“ slouží k pohonu lodí a ponorek – a nejsou to zdaleka jen lodě válečné.