Medicína a přírodověda

Vědci ve Spojeném království vyvinuli způsob, jak odvrátit proces stárnutí v kožních buňkách a posunout biologické hodiny o 30 let zpět. Buňky si přitom stále zachovávají svůj specifický typ a funkci. Na omlazování buněk, zejména kožních (protože si to žádá kosmetický průmysl) se v posledním desetiletí intenzivně pracuje. Výzkumníkům se již povedlo přeprogramovat několik typů buněk u myší, potkanů i u lidí. Ale až dosud se nepodařilo, aby si buňky o tolik let starší stále zachovaly svůj specifický typ a funkci.

Podle výzkumu zveřejněného v The Journal of Physiology zřejmě celoživotní fyzická aktivita chrání před ztrátou svalové hmoty a jejích funkcí s přibývajícím věkem. Jedinci ve věku 68 let a starší, kteří byli po celý život fyzicky aktivní, mají zdravější stárnoucí svaly, které mají lepší funkci a jsou odolnější vůči únavě ve srovnání s neaktivními jedinci, jak mladými tak i starými. Jde o první studii zkoumající aktivitu svalů, kmenových buněk a nervů u lidí. Vědci z University of Copenhagen v Dánsku zjistili, že starší jedinci, kteří jsou fyzicky aktivní po celý svůj dospělý život, ať už jen cvičili, hráli míčové hry,  plavali, pěstovali cyklistiku, běh nebo veslování, měli větší počet svalových kmenových buněk (jinak známých jako satelitní buňky). Tyto buňky jsou důležité pro regeneraci svalů a dlouhodobý růst a chrání před rozpadem nervů.

Karcinom pankreatu nepatří k nejčastěji diagnostikovaným zhoubným nádorům, ale je jedním z nejsmrtelnějších kvůli svému časnému lokálnímu rozšíření a metastatickému chování. Jedním z důvodů vysoké úmrtnosti je pozdní diagnostika onemocnění, zejména proto, že symptomy jsou nespecifické a objevují se poměrně pozdě. Dalším důvodem jsou omezené terapeutické možnosti. Pomocí vzorků od pacientů poskytnutých řadou klinických spolupracovníků našli vědci ze Španělského národního centra pro výzkum rakoviny (CNIO), vedeného Núrií Malatsovou, a Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) v Heidelbergu, vedené Peerem Borkem, molekulární podpis 27 mikroorganismů ve vzorcích stolice. Podle nich by se mohlo předpovědět, zda jsou pacienti vystaveni vysokému riziku adenokarcinomu slinivky břišní, což je nejčastější rakovina slinivky, a dokonce diagnostikovat pacienty v časnějších stádiích onemocnění.

Podivné video ukazuje zlatou rybku, jak řídí vodou naplněné, motorizované „auto“ z jednoho konce místnosti na druhý, pohupuje se a proplétá, aby se cestou vyhýbala překážkám. Není to Apríl, je to záznam vážně míněného experimentu, v němž vědci studují, jak ryby navigují.

Pacientka měla mokvající ránu, která se ani po téměř dvou letech antibiotické léčby nezahojila. Lékaři se tedy rozhodli nasadit viry, aby zabili nezdolné superbakterie. Experimentální terapie konkrétně použila viry známé jako bakteriofágy nebo zkráceně „fágy“, které infikují a tím zabíjejí bakterie. Antibiotika samotná nedokázala vyléčit pacientčinu infekci. Podle nové zprávy o případu, zveřejněné 18. ledna 2022 v časopise Nature Communications, se zdá, že fágová terapie funguje.

Díky kyslíku je dnes na Zemi život takový, jak jej známe. Je to bezbarvý plyn a tvoří 21 procent zemské atmosféry. Protože je všude kolem, snadno bychom si mysleli, že je nudný a inertní; ve skutečnosti je jedním z nejreaktivnějších nekovových prvků (fluor ho trumfne). Na Zemi se objevil asi před 2,3 až 2,4 miliardami let a podle studie z r. 2007 financované NASA se jeho hladiny začaly šplhat k současným koncentracím nejméně před 2,5 miliardami let. Je možné, že to bylo už dříve, protože v Indii se našla hornina stará 3 miliardy let, která musela vzniknout za přítomnosti kyslíku. Nikdo přesně neví, proč se tento plyn stal významnou součástí atmosféry, ale je možné, že to způsobily geologické změny na Zemi. První organizmy kyslík nepotřebovaly, ba dokonce byl pro ně jedovatý, jakmile se ale objevily fotosyntetizující organismy, stoupal obsah kyslíku v ovzduší a život se mu musel přizpůsobit.