Proč měly globální klimatické změny pauzu?

Americký film z roku 2004 Den po zítřku ("The Day after Tomorrow") vylíčil katastrofickou vizi paradoxního účinku skleníkových plynů v atmosféře - náhlou globální dobu ledovou. Film byl kritizován pro mnoho nesmyslných a nevědeckých údajů. Ale v Čechách máme jedno pěkné přísloví: "Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu". Země má opravdu skrytý masivní klimatizační systém, který se s klimatem mění a naopak paradoxně a neočekávaně zpětně na klima působí. Vědci začali studovat tuto obří klimatizační jednotku ve snaze najít odpověď na jednu z nejdůležitějších záhad klimatických změn: Proč se globální oteplování od poloviny 90. let do počátku dvacátých let na téměř 15 let zastavilo?

AMOC

"Klimatizační" systém Země se nazývá termohalinní výměník (oceánský výměník, resp. hlubinný slaný proud) a je to systém hlubokomořských proudů kolem celé zeměkoule. Termín pochází z řeckých kmenů thermo (= teplo) a halinní (= solný). Teplota a slanost (salinita) určují hustotu vody a právě hustota vody určuje, v jaké hloubce bude proudění probíhat. Atlantská část systému anglicky zvaná AMOC (Atlantic Meridional Overriding Circulation) je jeho součástí. Je to obrovský podmořský proud, který přenáší teplou vodu z jihu směrem k severnímu Atlantiku a naopak studenou (hustší) vodu na jih podél hlubší podmořské trasy. Zmírňuje teploty v severoatlantickém regionu a je důvodem, proč je velká část Evropy dostatečně teplá, aby mohla být pohodlně obývaná. Vědci již dlouho předpokládali, že AMOC je důležitý pro celkové klimatické změny na planetě.

Všechno může být jinak

Běžné verze tohoto scénáře vypadají následovně: čerstvá voda z tání arktických ledovců vtéká do Atlantiku a vytěsňuje slanou, teplou vodu tekoucí na sever v systému AMOC. Cyklus se zpomaluje nebo zhroutí a jeho oteplovací účinek na severní šířky slábne nebo zmizí. Evropa a Severní Amerika se zchladí a nastanou zde drsnější, extrémnější zimy - snad až do nové doby ledové. Tento scénář odpovídá poznatkům z paleoklimatologie: během období ve vzdálené minulosti, kdy byl AMOC slabší, byly tyto oblasti světa mnohem chladnější. Podle nového článku z 18. července v časopise Nature, to v našem světě nemusí fungovat tak, že se kvůli nárůstu skleníkových plynů rychle otepluje. Nová studie navazuje na dřívější výzkum publikovaný v roce 2014 stejnými autory (Xianyao Chen a Ka-Kit Tung).

Rekordní oteplování

Výzkumníci analyzovali chování AMOC v průběhu posledních několika desetiletí a porovnali  jej se změnami klimatických změn ve stejném období. Zjistili, že AMOC byl mezi lety 1975 až 1998 pomalejší a slabší než v následujících 15 letech. Svět se mezi sledovanými roky neochladil; spíše se objevily první známky významného globálního oteplování. Do roku 2004 však AMOC výrazně posílil, což se shodovalo s předpokládanou "pauzou" v oblasti změny klimatu, která začala v roce 1998, kdy se nárůst povrchové teploty naší planety zpomalil. Síla AMOC se od té doby opět snížila a v posledním desetiletí zaznamenal svět rekordy - devět z deseti nejžhavějších let.

Možná...

Autoři naznačují, že když se svět rychle zahřívá, AMOC plní jinou roli než obvykle. Namísto, aby primárně sloužil k zahřátí severních zeměpisných šířek, mohl by celkově chladit povrch planety tím, že ustálí teplo odvedené ze středních zeměpisných šířek do hlubokých vod severu. Když je AMOC silný (jak tomu bylo při nedávné přestávce v globálním oteplování), vytáhne více tepla na sever. To by mohlo způsobit dočasné zamezení účinků změny klimatu. Když však AMOC oslabuje, rovnováha se může rozpadnout, což způsobí růst globálních teplot. Autoři studie poukazují na předpovědi odborníků na mořské proudění, že AMOC bude v příštích desetiletích nadále oslabovat.

Tento výzkum by se neměl považovat za definitivní předpověď budoucnosti planety nebo chování AMOC. Celá myšlenka pauzy v klimatických změnách je sama o sobě kontroverzní. Nový dokument se snaží vysvětlit některá z podivných chování klimatu v posledních několika desetiletích.

Zdroje:

https://www.livescience.com/63137-climate-amoc-earth-heat.html?utm_source=ls-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20180724-ls

https://www.nature.com/articles/s41586-018-0320-y.epdf?