Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 297

16. listopadu 2016

Hloupne se po marihuaně?

Kuřák marihuany se obvykle popisuje jako pomalý, nemotivovaný, otupený a trochu přihlouplý. Přesto se věda snaží ověřit, zda marihuana snižuje IQ či ne. Závěry různých studií nejsou zdaleka jednotné. Skenováním lidských mozků se prokázalo, že důvody k obavám jsou oprávněné: marihuana je psychoaktivní a může způsobit strukturální změny mozku. Negativní účinky trvají přinejmenším několik týdnů po použití, tj. dlouho poté, co se dotyčná osoba přestane cítit pod vlivem. A prokázala se ještě jedna skutečnost: hloupý je ten, kdo si vůbec s marihuanou začne.

Fotogalerie (2)

Ilustrační foto Shutterstock

Rekreační užívání marihuany je v USA legální ve čtyřech státech (Aljaška, Colorado, Oregon a Washington), některé další státy umožňují její použití pro medicínské účely. Podle průzkumu Gallupova ústavu z roku 2003 podporuje legalizaci marihuany 58 % Američanů, na rozdíl od pouhých 12 % v roce 1969. Jinými slovy, droga nebyla nikdy tak populární. Výzkum jejích účinků však zaostává – v případě kokainu se dělalo výzkumů 3krát více.

Změny v mozku a zhoršená paměť

Studie na zvířatech naznačují, že marihuana opravdu není dobrá pro mozek. Krysy vystavené hlavní aktivní složce marihuany, tetrahydrokanabinolu (THC) vykazují změny v mozku a kognitivní poruchy. Krátkodobé studie na lidech jasně prokázaly vlivy na paměť, učení a pozornost i poté, co jedinec marihuanu přestal užívat. Studie z roku 1996 uveřejněná v časopise Journal of the American Medical Association prokázala, že denní užívání marihuany vede k špatným výsledkům testů pozornosti a výkonných funkcí, jako je sebekontrola a plánování, v porovnání s těmi, kdo kouří jen jednou za měsíc. Efekt drogy zůstává ještě 20 dní po ukončení jejího příjmu.

Jak je to při dlouhodobém působení?

Způsobí příležitostný joint u teenagera změny v poznávacích schopnostech na celý život? Co když s kouřením začne až dospělý, jehož mozek je plně vyvinut? Je rozdíl v dávkování? Odpovědět je složité. Studie potvrzují anatomické změny v mozku, např. zmenšování amygdaly, oblasti, která zpracovává emoce. U některých jedinců to může vést ke schizofrenii (která je u kuřáků marihuany častější). Aby se daly ze studií vyvodit závěry, bylo by třeba sledovat jedince nejlépe ještě před tím, než s užíváním marihuany začal.

IQ nižší o šest bodů

První test, publikovaný v roce 2005 v časopisu Neurotoxicology and Teratology, ukazuje, že pravidelné užívání marihuany vede ke zhoršení paměti a snížení IQ. Neprokázal se dlouhodobý efekt – po třech měsících abstinence příznaky mizí. Studie sledovala 113 teenagerů užívajících marihuanu průměrně po dva roky. Druhou, větší studii publikoval časopis Proceedings of the National Academy of Sciences v roce 2012. Její výsledky se milovníkům drogy nebudou líbit. Studie sledovala 1 037 Novozélanďanů od narození do věku 38 let a hodnotila jejich znalostní funkce před tím, než začali užívat kanabis, a na konci studie. Účastníci začínali s marihuanou v různém věku (v 18, 21, 26, 32 a 38 letech), což dalo výzkumníkům příležitost zjistit, zda se účinek na kognitivní funkce mění s věkem, kdy se začne s užíváním drogy. Tato studie nalezla u uživatelů marihuany všeobecný pokles kognitivních funkcí a průměrný pokles IQ o 6 bodů. Největší účinek byl zaznamenán u lidí, kteří konzumovali drogu ve věku mezi 18 a 38 lety. Nejmenší nebo žádné změny byly u lidí, kteří začali s drogou v dospělém věku, naopak nejhorší u těch, kteří začali jako teenageři. Součástí výzkumu bylo i dotazování rodinných příslušníků a přátel, kteří měli hodnotit běžné fungování účastníků studie. Ukázalo se, že ti, kteří užívali marihuanu, si vedli v očích svých blízkých podstatně hůře, než ostatní. „Marihuana není neškodná, zejména pro adolescenty,“ říká Madeline Meier, profesorka psychologie na Arizona State University. Mimochodem, stejná studie nalezla i souvislost s výskytem parodontózy (55,6 % těch, kteří užívali marihuanu, trpělo touto nepříjemnou nemocí, v běžné populaci je to jen okolo 30 %).

Výsledky nejsou jednoznačné

Ve studii publikované v Journal of Psychopharmacology v lednu 2016 sledovali vědci 2 235 britských teenagerů, z nichž alespoň čtvrtina zkusila jointa do věku 15 let alespoň jednou. Žádný vztah mezi kumulativním příjmem marihuany ve věku do 15 let a IQ nebo studijními výsledky ve věku 16 let nenašli. Studie byla krátkodobá, ale ani důkladnější nebyly průkazné. V únoru 2016 byly publikované výsledky studie sledující uživatele marihuany a kontrolní skupinu do středního věku. Studovala se slovní paměť, rychlost zpracování a výkonné funkce, jako je schopnost plánování a sebekontroly, u 3 385 účastníků. Okolo 84 % (2 852 z nich) mělo s marihuanou zkušenosti, ale jen 11 % (392) ji užívalo až do středního věku. Potvrdilo se pouze zhoršení slovní paměti, nic jiného.

Vysvětlí to dvojčata?

Problémem podobných studií je, že nelze odfiltrovat jiné faktory, které mohou mozkové funkce také ovlivnit: demografické faktory, užití jiných drog, výchovu... Výzkumníky z University of Minnesota napadlo využít dvojčat. Nasbírali data od více než 3 000 identických dvojčat se stejnou genetickou výbavou, rodinným prostředím a výchovou. Dvojčata podstoupila test inteligence ve věku 9 až 12 let (před tím, než užila marihuanu) a mezi 17 a 20 lety, kdy některá z nich začala s drogou experimentovat. Porovnáním uživatelů marihuany s jejich „čistými“ dvojčaty umožnilo odfiltrovat vlivy rodiny a prostředí. Potvrdilo se, že uživatelé marihuany dopadali v testech hůře. Jenže oni byli v testech horší už v době před tím, než začali marihuanu užívat! A když vědci porovnali „huliče“ s jejich identickými dvojčaty, která „nehulila“, zjistili, že sourozenci dopadali v testech stejně! Takže to nebylo užití drogy, které by vysvětlilo různé výsledky. Byl to nějaký faktor, který ovlivnil obě dvojčata, tedy rodinné nebo školní prostředí. Ve sledované skupině byli prostě ti „od přírody“ méně inteligentní náchylnější než ti chytřejší k tomu, aby užívali v budoucnu marihuanu...

Vliv okolí je silnější než vliv drogy

Vědci publikovali výsledky v časopise Proceedings of the National Academy of Science v únoru 2016 a vyvodili z nich, že ať je vliv zneužívání marihuany jakýkoliv, je nižší, než vlivy prostředí. Vidí také konflikt s výše zmíněnou novozélandskou studií z roku 2012, neboť v ní se sledovali lidé dlouhodobě silně závislí. Pravděpodobně tedy výsledky reflektují spíše problémy, které tito lidé mají od dětství, než problémy způsobené marihuanou samotnou. „Myslím, že správná otázka začíná už u dětí. Měl bych se víc obávat toho, jak marihuana změní jejich mozek, nebo toho, proč vlastně začali vyhledávat útočiště v jejím užívání?“ říká Nick Jackson, statistik na Univerzitě v Jižní Kalifornii a spoluautor dlouhodobé studie vlivu marihuany. „Co se vlastně odehrává v rodinném životě 14letého?“

Výzkum musí pokračovat

V každém případě výzkum, zda marihuana je bezpečná či nikoli, je teprve v počátcích. Národní institut zdraví v USA vloni spustil dlouhodobou studii 10 000 dětí, aby zmapoval zneužívání drog včetně marihuany v dlouhodobější perspektivě. Studie rozvoje znalostí ve vyvíjejícím se mozku bude zahrnovat jak metody fyzikálního skenování mozku, tak neuropsychologické testy. Již dnes se ví, že výsledky mohou být ovlivněny i množstvím účinné látky THC v užívané marihuaně - dnes se pěstují silnější kultivary, než byl materiál používaný do jointů v minulých desetiletích. „Myslím, že bude trvat ještě dlouho, než zjistíme pravdu,“ říká Jackson.

Zdravotní vlivy už jsou prokázané

Užívání marihuany přispívá k tloustnutí, změnám v mozku, zhoršování sexuálních funkcí a k dalším zdravotním problémům, jako je bronchitis, akutní kardiovaskulární příhody, psychosociální a mentální zdraví.

Marihuana mění žebříček hodnot

Lidé, kteří užívají marihuanu v průměru 12 let, reagují jinak na odměny, než ti, kteří ji neužívají. Marihuana změnila v jejich mozku žebříček hodnot a posunula sama sebe na nejdůležitější místo. Vědci sledovali 59 uživatelů marihuany, kteří ji užívali denně po 60 dní a celkem aspoň 5 000krát ve svém životě. Sledovali, jak jejich mozky budou reagovat na obrázky různých příjemných věcí, např. oblíbeného ovoce, ve srovnání s mozky lidí na droze nezávislých. Když lidem závislým na marihuaně ukazovali obrázky marihuany, zvyšovala se aktivita mozku v oblastech spojených s vnímáním odměn mnohem víc než při ukazování obrázků např. oblíbeného ovoce, u lidí nezávislých tomu bylo naopak. „Tyto změny v mozku mohou být znamením hranice mezi rekreačním užitím drogy a nebezpečnou závislostí,“ říká Dr. Francesca Filbey, autorka studie, profesorka na University of Texas v Dallasu.

Marihuana interaguje s jinými léky

Marihuanu používá nezanedbatelné procento lidí pro léčebné nebo „rekreační“ účely. Měli by proto vědět, že může interagovat s jinými užívanými léky, a to nikoli způsobem, který by si přáli. Marihuana totiž může ovlivnit účinek léků, které se odbourávají v játrech cytochrom P450, což je označení pro skupinu hemoproteinových enzymů; ty hrají významnou úlohu při metabolizmu některých cizorodých látek, např. léčiv. Primárním úkolem těchto enzymů je oxidace, zvýšení rozpustnosti cizorodých látek a tím usnadnění jejich vyloučení z těla. Marihuana zpomaluje či zastavuje práci těchto enzymů. Výsledkem je, že pacient, který zároveň kouří marihuanu a užívá určitý lék, může mít v krvi po delší dobu zvýšenou hladinu onoho léku, což může vést k vážným komplikacím. Zde je několik příkladů dosud známých interakcí:

Warfarin – často předpisovaný lék na ředění krve a prevenci krevních sraženin. V roce 2009 popsali lékaři případ 56letého muže, který byl přijat do nemocnice s krvácením do žaludku poté, co kouřil marihuanu a zároveň užíval Warfarin. Po týdenní hospitalizaci byl propuštěn, ale za 15 dní byl v nemocnici zpět s krvácením z nosu a modřinami po těle. Lékaři ho poučili, že pokud užívá Warfarin, nesmí kouřit marihuanu. Přestal, a jeho potíže zmizely. Stejným způsobem interaguje Viagra – marihuana zpomalí její odbourávání a nešťastný uživatel může skončit s infarktem.
Benzodiazepin – lék proti úzkosti a na uvolnění svalů. V kombinaci s marihuanou se dostaví „deprese centrálního nervového systému“ – lidem se sníží tepová frekvence, dech, a ztrácejí vědomí. Marihuana též zvyšuje ospalost po benzodiazepinu a některých barbiturátech. Lidé užívající tyto léky a marihuanu zároveň musejí být velmi opatrní při řízení auta či jiných zařízení.
Ketoconazol – protiplísňový prostředek. Když se při jeho používání zároveň kouří marihuana, zpomaluje se odbourávání tetrahydrocannabinolu (THC) v těle, takže THC se v těle hromadí, což může být nebezpečné. Podobně se chová i antidepresivum Prozac. V roce 1991 popsali lékaři případ 21letého muže, který po současném užívání Prozacu a marihuany trpěl vážnými psychózami a mániemi.
Rifampin – antibiotikum předepisované na léčení tuberkulózy a Legionářské choroby – naopak zvyšuje aktivitu enzymu cytochrom P450. To znamená, že urychluje odbourávání THC z těla.
Léčiva na diabetes – marihuana může ovlivňovat hladinu cukru v krvi. Uživatelé marihuany jsou méně odolní k účinkům inzulínu, léčba diabetu se tak může komplikovat. Na druhou stranu se prokázalo, že uživatelé marihuany mají zvýšené riziko rozvinutí tzv. prediabetu, zvyšování hladiny cukru v krvi. Lidé, kteří se léčí na cukrovku a zároveň kouří marihuanu, by měli být pod pečlivým lékařským dohledem.