Teorie původu náboženství
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
To, že některé květiny na noc zavírají květy nebo sklápějí listy, není žádná novinka. Můžeme ale u rostlin vůbec mluvit o spánku? A co teprve u mohutných vzrostlých stromů? Proč by po dlouhém dni plném fotosyntetizování nemohly i stromy usnout? Jistě, záleží na tom, jak spánek definujeme. Jisté však je, že stromy v noci uvolňují své větve, což může být příznakem "dřímání", tvrdí vědci.
V zatím jediné studii, která se spánku stromů věnuje, měřili vědci v noci pomocí laseru polohu a pohyby větví a větviček dvou stříbrných bříz (Betula pendula). Jeden strom byl ve Finsku, druhý v Rakousku. Sledovali břízy v suché bezvětrné zářijové noci od soumraku až do rána. Měření proběhlo poblíž sluneční rovnodennosti, kdy den a noc jsou přibližně stejně dlouhé. Laserové skenery používaly infračervené světlo, kterým osvětlovaly různé části stromu – každý po zlomek sekundy, aby bylo možné během několika minut dostatečně detailně zmapovat každý strom.
Výsledek pozorování
Větve i listy břízy v noci prokazatelně klesaly, nejnižší polohy dosáhly několik hodin před východem Slunce. Pak znovu během časných ranních hodin ožily a vztyčily se. „Naše výsledky ukazují, že celý strom během noci sklesl, což můžeme vnímat jako změnu pozic listů a větví,“ píše vedoucí autor studie Eetu Puttonen, výzkumný pracovník finského Geospatial Research Institute. „Změny nejsou příliš velké, pouze do 10 centimetrů u stromů s výškou cca 5 m.“ „Zkoumali jsme také, jestli stromy probudilo Slunce, nebo zda se probudily samy díky svým vlastním vnitřním cirkadiánním rytmům,“ uvádějí vědci. (Cirkadiánní znamená „téměř denní“, čili cyklus, který se opakuje zhruba jednou za 24 hodin.) „Skutečnost, že některé větve se začaly vracet do své denní polohy již před východem Slunce, ukazuje, že správná je hypotéza interních cirkadiánních hodin,“ píší vědci ve studii, která byla zveřejněna on-line 29. února 2016 v časopis Frontiers v Plant Science.
Nic nového pod sluncem
Nález není příliš překvapivý, nikdo však tento fenomén dříve nestudoval. Až nyní. Většina živých organismů má denní a noční cirkadiánní rytmy. Kterýkoliv zahradník si určitě všimnul, že některé rostliny otevírají své květy v dopoledních hodinách, některé večer, a že některé stromy shazují listy jen v noci, uvádějí vědci. Již slavný botanik Carl Linné (1707-1778) zjistil, že květiny přenesené do tmavého sklepa stále udržují rytmus otevírání a uzavírání květů a listů. A přírodovědec Charles Darwin (1809-1882) si do zápisků poznamenal, že noční pohyb listů a stonků na rostlinách vypadá jako spánek. Jejich pozorování se ale týkalo jen malých rostlin v květináči. Tentokrát byla poprvé použita velmi přesná fyzikální měření na vzrostlých stromech.
Studie neodpovídá na otázku, co způsobuje poklesnutí listů a větví. Pravděpodobně jsou to změny turgoru, vnitřního tlaku pletiv, který je výsledkem součtu napětí a tlaků jednotlivých buněk, ze kterých se pletivo skládá, nebo tlaku vody uvnitř těl stromů. „Pohyby rostlin jsou vždy těsně svázány s vodní rovnováhou uvnitř jednotlivých buněk, která je zase navázaná na dostupnost světla při fotosyntéze,“ říká spoluautor studie András Zlinszky, výzkumník Centra ekologického výzkumu Maďarské akademie věd. V budoucnu se plánuje výzkum pohybů vody ve stromech, který by se porovnal s laserovými měřeními. „To by nám mělo lépe objasnit denní koloběh vody ve stromech a vzájemné vlivy s lokálním nebo regionálním klimatem,“ řekl Puttonen.
Zdroj
Podle http://www.livescience.com/54864-do-trees-sleep.html?cmpid=NL_LLM_weekly_2016-5-25
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...
Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.