Pracovní skupina Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která přezkoumává japonskou politiku vypouštění upravené vody z jaderné elektrárny Fukušima Dai-iči v souladu s příslušnými mezinárodními bezpečnostními normami, zveřejnila první zprávu v dubnu loňského roku. Zpráva shrnuje celkový pokrok v technických přípravách na vypouštění vody a zjištění z první kontrolní mise pracovní skupiny do japonské společnosti Tokyo Electric Power Company (TEPCO), provozovatele jaderné elektrárny Fukušima Dai-iči, a ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu (METI). Další kroky pro vypouštění vody jsou plánované na letošní rok 2023. Vypouštěná voda bude upravena na parametry standardu pro pitnou vodu.

Firma Fusion Processing Ltd. oznámila pokračování vývoje svého CAVStar® Automated Driving System jako součásti druhé fáze úspěšného projektu autonomního (tj. bez řidiče) autobusu CAVForth ve Skotsku. Ke stávající testovací flotile pěti dieselových autobusů Enviro200AV, které jsou schopny přepravit více než 10 000 cestujících týdně, se připojí elektrobus Enviro100AEV. Zkoušky autonomních autobusů na veřejných komunikacích ve Skotsku jsou podporované britskou vládou a financované britským průmyslem. Druhá fáze projektu za 10,4 milionů liber – CAVForth2 – povede k prodloužení trasy mezi uzly veřejné dopravy v Edinburghu a Fife do centra města Dunfermline přes most Forth Road. Celková obsloužená vzdálenost bude téměř 32 km.

Octan sodný neboli horký led je úžasná chemikálie, kterou si můžete připravit doma a dělat s ní pokusy. Potřebujete jen jedlou sodu a ocet (resp. kyselinu octovou). Vzniklý roztok ochladíte pod jeho bod tání a pak ho necháte krystalizovat. Krystalizace je exotermický proces, takže vzniklý „led“ je horký. Přechod do pevného skupenství je tak rychlý, že můžete i vytvářet sochy pouhým litím roztoku.

Rozvoj tzv. komunitní energetiky u nás pořád brzdí chybějící legislativa. Chystaná novela energetického zákona by měla dovolit sdílet vyrobenou elektřinu mezi jednotlivými odběrnými místy a umožnit tak efektivně nakládat s vyprodukovanými přebytky energie, které někdy poskytnou např. fotovoltaiky. V budoucnu by to mělo pomoci využít potenciál i dalších komunitních zdrojů, jako jsou větrné elektrárny či biometanové stanice.

Když kosmické lodě vstupují do atmosféry, pohltí je plazmový plášť, který může přerušit komunikační signály se zemí. Vzpomeňte na Apollo 13, kdy se tři astronauti vraceli z neúspěšné lunární mise v r. 1970. Jak se řítí do zemské atmosféry, je modul obklopen horkým ionizovaným vzduchem, který přerušuje komunikaci s řízením NASA v Houstonu. Každá vteřina, kdy volání letových dispečerů zůstává bez odezvy, se mučivě protahuje. Komunikační výpadek Apolla 13 byl ještě o více než minutu delší, než se očekávalo, což zvýšilo úzkost, protože v tom okamžiku neexistoval způsob, jak zjistit nebo ovládat polohu a stav kosmické lodi ze země.

Zkoumání kamenů zasažených úderem blesku by mohlo odhalit podrobnosti o parametrech tohoto úžasného meteorologického jevu. Když blesk udeří do skály, obrovský ráz elektrického výboje zahřeje materiál, odpaří látky uvnitř a vytvoří sklovitou horninu zvanou fulgurit. Mikrosekundu trvající jev a jeho následky studoval se spolupracovníky Jiangzhi Chen, aplikovaný fyzik na Universitě v Pensylvánii. Analýzou bublin, které se tvoří uvnitř fulguritu, může Chen a jeho kolegové vypočítat původní materiál, jeho zahřátí, a to zase může přesněji odhalit, jak funguje blesk.