Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 584

Varný reaktor

V jaderné elektrárně Fukušima, stejně jako v deseti dalších ze sedmnácti japonských jaderných elektráren (celkem s 54 reaktory), pracují varné reaktory (typ BWR, Boiling Water Reactor). Je to druhý nejčastěji používaný typ reaktoru. Na světě je jich v provozu 94, kromě Japonska také v USA, Německu, Rusku, Číně, Indii a Mexiku. Nejčastěji používané reaktory jsou reaktory tlakovodní (PWR, VVER) – těch je 264, mezi nimi i naše v Dukovanech a Temelíně.

Fotogalerie (4)
Schéma jaderné elektrárny s varným reaktorem

Výhody i nevýhody
Hlavní výhodou varného reaktoru je jednoduchost projektu. Nepotřebuje totiž parogenerátory, protože pára pro pohon turbíny se vyvíjí přímo v reaktoru. To je však zároveň jeho nevýhodou – primární okruh je vždy mírně radioaktivní, neboť obsahuje aktivované částečky vnitřních konstrukcí a ty se s párou dostávají i do turbíny. Další výhodou jsou nízké provozní parametry: tlak 7,6 MPa, teplota 285 °C. Nevýhodou je poměrně velká nádoba reaktoru.

V porovnání s varným reaktorem má tlakovodní reaktor výhodu relativně malé kompaktní reaktorové nádoby a především má uzavřený primární okruh. Pára vzniká odděleně v sekundárním okruhu v parogenerátoru a radioaktivita se do turbíny a sekundárního okruhu nedostává. Jeho provozní parametry jsou ovšem vysoké: tlak 15,7 MPa a teplota 320 °C, a celkový projekt složitější.

Projekt varných reaktorů pochází z dílny General Electric
Řídicí tyče se do reaktoru zasouvají vysokotlakým hydraulickým systémem zespodu. Pod reaktorovou nádobou je kruhová nádrž pro potlačení tlaku, která se používá k odvádění tepla a snižování tlaku páry v případech, kdy by se v reaktoru nebo v reaktorovém recirkulačním systému vytvářela nadměrně. Za normálních okolností bývá do poloviny zaplavena vodou. Tento obrovský tank obkružuje primární kontejnment pod reaktorem, kam se vypouští pára a voda při poruše potrubí v prostoru prvního kontejnmentu. Ve Fukušimě do prostoru prvního kontejnmentu napouštějí záchranáři mořskou vodu, aby najednou ochladili celý reaktor, v němž už se z důvodu ztráty cirkulace chladicí vody začalo poškozovat palivo.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Teorie původu náboženství

„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...

Přes tisíc mladých fyziků na jednom místě

To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...

Nová tkanina, která vás udrží v teple i v ultrachladném počasí

Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...

Chytré domácnosti a „hodinoví ajťáci“

Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.

Tajemství komplexu menších spliceozomů

V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail