Teorie původu náboženství
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
Pouštní jaderná elektrárna cca 55 km od Phoenixu, hlavního města Arizony, se jmenuje podle symbolu státu Arizona – stromu Parkinsonia florida lidově zvaného „zelený kolík“, španělsky „palo verde“. Od roku 1985, resp. 1987, jsou zde v provozu tři bloky PWR, dnes o výkonu 3 x 1310 MW. Reaktory od firmy Combuscion Engineering jsou se dvěma parogenerátory a jedním turbogenerátorem umístěné v plnotlakých kontejmentech. Zvláštostí této pouštní elektrárny je systém chlazení a vodní hospodářství vůbec.
Palo Verde je největší elektrárnou Spojených států z hlediska čisté produkce. Průměrná výroba 3,3 GW stačí pro zásobování 4 milionů lidí elektřinou. Je také jedinou velkou jadernou elektrárnou na světě, která neleží u moře nebo velké řeky. Pro chlazení kondenzátorů nakupuje odpadní vodu z města Phoenix se 3 miliony obyvatel a od několika dalších měst. Pro ochlazení elektrárny o celkovém výkonu 3 940 MW je třeba více než 76 000 000 m³ vody ročně, za sekundu elektrárna spotřebuje 2,4 m3 vody. Pro chlazení s totálním odpařením se používají ventilátorové chladicí věže. Elektrárna neprodukuje žádnou odpadní vodu, vše se odpaří do vzduchu – pouštní teplota 20-45 oC zde dělá své. Zásobní bazény o rozloze cca 40 akrů stačí na týden provozu. Pro technologickou a pitnou vodu elektrárna využívá několik vrtů.
Elektrárna nedávno získala od Národní regulační komise (NRC, obdoba našeho SÚJB) licenci na prodloužení provozu o 20 let, tj. celkem na 60 let. Podle pravidel NRC je to maximum. S tím je spojena výměna parogenerátorů za novější a zvýšení výkonu. Na jednom bloku jsou již parogenerátory vyměněné a na dalších výměna začala. Oba parogenerátory bloku se vyměnují najdenou během jedné 75denní odstávky. Výměnu realizuje 900 pracovníků italské firmy Ansaldo.
O stavbě jaderných elektráren uvažují i země trpící nedostatkem vody. Často je pro ně jaderná energetika vítanou cestou jak nejen získat levně elektřinu, ale i pitnou vodu – odsolování mořské vody je energeticky velmi náročné. Spojené Arabské Emiráty už jaderku staví, uvažuje o ní i Jordánsko, které ale má k moři jen velmi omezený přístup. Inspiruje se právě Arizonou a konzultuje systémy budoucího chlazení s odborníky z Palo Verde. Uvažovaná jordánská elektrárna 40 km severovýchodně od Ammánu by tak mohla zužitkovat odpadní vodu z hlavního města stejně, jako Palo Verde.
Licence jaderných reaktorů na další roky provozu posuzuje a žádosti obnovuje NRC od roku 2 000. Původně se doba provozu plánovala podle ekonomických měřítek jen na amortizaci vložených prostředků. Ukazuje se však, že jaderné reaktory jsou ve výborné kondici a mohou být provozované mnohem déle. K roku 2014 už má prodlouženou licenci o dalších 20 let 72 amerických reaktorů, všechny tři „pouštní“ reaktory Palo Verde jsou mezi nimi.
Elektrárna Palo Verde za 5,9 miliard dolarů se stavěla 12 let. Zaměstnává více než 2 000 stálých zaměstnanců a cca 1 000 příležitostných dodavatelů. Provozní náklady elektrárny představují 1,33 centů na kWh, což je méně než náklady na provoz uhelné (2,26 centů za kWh) nebo plynové elektrárny (4,54 centů za kWh) v daném regionu. Ekonomický přínos elektrárny pro ekonomiku Arizony činí 1,8 miliardy dolarů ročně.
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...
Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.