Reaktory chlazené roztavenými solemi
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
V případě průmyslové či energetické havárie s výskytem většího množství radiojódu (tj. izotopu jódu 131I ) v životním prostředí je nezbytné zabezpečit monitorování radioaktivního jodu ve štítné žláze u velkého počtu obyvatel. V České republice zajišťuje toto monitorování SÚRO (Státní ústav radiační ochrany) v Praze a jeho Centrální laboratoř radiační monitorovací sítě. Do monitorování lze zapojit také další odborná pracoviště vybavená nezbytnými přístroji, např. pracoviště nukleární medicíny provádějící terapii onemocnění štítné žlázy jodem 131 (v ČR je šest takových pracovišť). Systém pro rozsáhlá měření 131I u velkého počtu osob najednou však dosud neexistoval. To bylo motivací vývoje takového systému v SÚRO v.v.i. Vývoj, návrh, konstrukci a otestování systému umožnila finanční podpora poskytnutá ústavu a společnosti Envinet, a. s., (nyní NUVIA a. s.) ze strany Ministerstva vnitra ČR v rámci Programu výzkumu, vývoje a inovací a Programu bezpečnostního výzkumu pro potřeby státu.
Systém JodDet pro hromadné měření radiojódu ve štítné žláze
Vyvinutý velkokapacitní systém měření kontaminace štítné žlázy radioaktivním jodem JodDet zpřesňuje zjištěnou úroveň osobního ozáření lidí v případě havárie. Až dosud laboratoř SÚRO ani Radiační monitorovací systém neměly k dispozici zařízení pro rychlé a rozsáhlé měření výskytu radioaktivního jodu ve štítné žláze. Nový systém JodDet nyní umožňuje otestovat asi sto lidí za hodinu a okamžitě tak zjistit, zda a případně nakolik byli zasaženi radiací. Systém je mobilní a jeho nasazení se předpokládá právě v místech, kde je požadováno systematické či screeningové měření, či v místech soustředění osob, např. v evakuačních střediscích. Sloužil by také k měření zasahujících osob. "Kromě toho lze očekávat neopominutelný zájem o měření i ze strany obyvatel v zasažených i nezasažených oblastech", říká Ing. Pavel Fojtík, vedoucí oddělení vnitřní kontaminace, SÚRO.
Zařízení je udržováno v neustálé pohotovosti v Centrální laboratoři Radiační monitorovací sítě v SÚRO Praha a místem jeho nasazení v případě radiační havárie mají být evakuační střediska, sídla v zasažených oblastech i mimo ně.
Popis vybavení
Systém provozovaný SÚRO pro hromadné monitorování radiojódu ve štítné žláze se skládá ze sady šesti přenosných kolimovaných scintilačních spektrometrů záření gama, propojených s řídicím a vyhodnocovacím softwarem. Hardware a software zajišťuje registraci osob pro měření, řízení procesu měření, vyhodnocení naměřeného spektra záření gama radioaktivního jodu a uložení a další zpracování výsledků. Při předpokládané době měření dvě minuty je nejmenší detekovatelná aktivita radioaktivního jodu ve štítné žláze asi 100 Bq. (Poznámka redakce: 1 Bq znamená 1 rozpad za sekundu. 1 kg běžných banánů má přírodní aktivitu cca 200 Bq, přibližná normální hodnota aktivity lidského těla je cca 8 000 Bq - z toho můžete vidět, jak je měření citlivé.)
Cvičení Hasičského záchranného sboru
Cvičení s námětem měření aktivity radioaktivního jodu ve štítné žláze u velkého počtu osob se uskutečnilo 4. května 2016 v prostorách HZS JčK (stanice České Budějovice). Zúčastnili se figuranti z řad vysokoškolských studentů, dětí a skupina specialistů radiační ochrany vybavená novým spektrometrickým systémem JodDet pro hromadné měření radiojódu ve štítné žláze. Cvičení s laickými figuranty otestovalo obsluhu a velikost měřicí kapacity systému JodDet, zejména zjištění dosažitelného počtu měřených osob za určitý čas.
Cílem cvičení bylo prověřit:
Průběh cvičení
Na stanovišti na stolech, byly umístěny čtyři měřicí sondy a dvě měřicí sondy určené výhradně pro měření dětí do šesti let. Figurant si sedl na židli k bezprostřední blízkosti sondy, přiložil krk v oblasti štítné žlázy ke kolimátoru měřicího přístroje a vytrval po dvouminutovou dobu měření. Pro měření dospělých i dětí se využívají stejná zařízení s tím rozdílem, že pro děti jsou opatřena upraveným kolimátorem pro nastavení výšky přístroje. Měření dětí je obtížnější, protože musejí udržet pozornost a setrvat v jedné nehybné poloze.
Přibližně po hodině přerušil měření simulovaný výpadek elektrického proudu. SÚRO pro obnovení dodávky využilo svého náhradního zdroje elektrické energie. Registrační stanoviště a měřicí sondy tak byly bez obtíží opět uvedeny do provozu, čímž se podařilo s úspěchem procvičit reakci na možné problémy. Přítomnost a chování laických figurantů navodila situace, na které je nutné pamatovat v metodice pro organizaci měření. Výsledky je nutné měřeným osobám sdělovat, komentovat je a předat následné instrukce.
Praktická zkouška prokázala, že šest měřicích stanovišť má kapacitu 130 osob za hodinu, včetně zapojení dětí v předškolním věku (8 %).
Poznámka: Štítná žláza
Štítná žláza vyžaduje pro svou správnou funkci zásobení jodem. Při zamoření životního prostředí a potravin se proto radioaktivní izotop jodu 131I ve štítné žláze koncentruje a je hlavní příčinou jejího ozáření. Pozorovaným důsledkem radioaktivního zamoření po havárii v Černobylu bylo zvýšení výskytu rakoviny štítné žlázy u dětí ozářených v útlém věku ve významně kontaminovaných oblastech Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny. Při havárii ve Fukušimě se včasnou evakuací a dalšími opatřeními podařilo vyšší dávce od radioaktivního jodu vyhnout (Wagner, V., Fukušima I poté, 2015). Naštěstí je poločas rozpadu izotopu 131I jen 8 dní, takže po dvou měsících sám v podstatě vymizí.
Poznámka: Jódová profylaxe
Klasickým plánovaným opatřením ochrany obyvatelstva k zamezení kontaminace štítné žlázy radioaktivním jodem např. při havárii jaderné elektrárny, je jodová profylaxe - podání tablet stabilního jódu. Tím se zablokuje příjem radioaktivního jodu do štítné žlázy. Účinné je užití tablet jodidu draselného nejdříve několik hodin před ohlášeným příchodem kontaminovaného mraku. Účinnost profylaxe v řádu hodin po příjmu radioaktivního jodu významně klesá, ovšem podání jódových tablet bez důvodu může vést ke zdravotním potížím.
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...
Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.