Fiktivní radioaktivita

Tma. Ticho jen občas přerušované sípáním v dýchacích přístrojích. Neviditelné záření všude kolem. Tři postavy v temelínských hasičských uniformách vstupují do prostor pod reaktorem. Sledovat dozimetr není jednoduché. Úsečné tlumené pokyny. Je tady člověk v bezvědomí. Rychle, ať nepřekročíme povolenou dávku. Zvládli to za tři minuty. Je zachráněn a maximální fiktivní dávka byla 60 milisievertů, tedy přibližně jako při šesti CT vyšetření břicha.

Již dva tisíce lidí prošly vloni výcvikem v prostředí s fiktivní radioaktivitou. Přestože Temelín patří v radiační ochraně ke světové špičce, nikdy se zde nic nepodceňuje. Speciálním tréninkem, který se stal součástí pravidelné přípravy zaměstnanců i dodavatelů, se sleduje zautomatizování správných reakcí, pokud by dozimetr někdy v reálné situaci hlásil zvýšenou úroveň radiace.

Jak se to dělá

Simulaci radioaktivního záření umožňuje zařízení Q-track. Při jeho pořízení se Temelín inspiroval praxí v americké jaderné elektrárně LaSalle v Illinois. Zařízení má dva systémy. Jeden sleduje polohu osoby v místnosti. Druhý pak posílá údaje o fiktivní radioaktivitě na maketu dozimetru umístěnou na tělo zasahující osoby. Instruktoři prostřednictvím softwaru pouze nastavují radiační pole nebo bodové zdroje záření. O zbytek, včetně výpočtu dávky, se postará počítačový program. Data se předávají přes WI-FI.

Zařízení stálo dva miliony korun, ale určitě se vyplatí. S radioaktivitou si nelze zahrávat a možnost natrénovat zásah v simulovaném radioaktivním prostředí ocení záchranáři, hasiči i personál elektrárny. „Kdo vstupuje do kontrolovaného pásma, například do blízkosti reaktoru, musí tímto tréninkem projít. Chceme co nejvěrohodněji simulovat situace, které by v prostředí s ionizujícím zářením mohly nastat. Pravidla a ochranné pomůcky lidi chrání a proto je důležité, aby je také uměli prakticky používat,“ popsal význam tréninků temelínský ředitel Bohdan Zronek. „V pracovišti praktické přípravy máme řadu stanovišť, která využíváme během tréninku našich zaměstnanců i dodavatelů. Praktické nácviky jsou velmi významnou součástí celého systému přípravy personálu,“ uvedl Tomáš Polák, ředitel centra přípravy personálu ČEZ.

Není to složité, jde o správné návyky

Všechno je o pravidelné kontrole dozimetru a umění vyhodnotit, co ukazuje. A samozřejmě vědět, jak se dál zachovat. Při dosažení nastavené dávky pracovník ukončí činnost a prostory opouští. Vše si přitom kontroluje na displeji svého dozimetru.

"V radiační ochraně patří Temelín dlouhodobě ke světové špičce. Šedesát procent zaměstnanců má nulové dávky. U třiceti procent je roční dávka srovnatelná s tím, co obdrží pasažéři během jednodenního dálkového letu letadlem. U několika desítek lidí jsou roční dávky srovnatelné s rentgenovým vyšetřením, v jednotkách případů pak s vyšetřením na CT. Každopádně dávky jsou hluboko pod ročním limitem, který určuje legislativa,“ uvedl Radim Figalla, radiační expert temelínské elektrárny. Pohyb v kontrolovaném pásmu elektrárny, tedy v blízkosti reaktoru, je velmi specifický a je spojen s celou řadou pravidel. Temelín své zaměstnance i dodavatele na práci v nejsledovanější části elektrárny pečlivě připravuje.

Temelínští hasiči v první linii

„Od tréninku si slibujeme, že zasahující hasiči dokážou vyhodnotit obdrženou dávku a na situaci správně reagovat už v průběhu zásahu. Vždy je prioritou zachránit člověka nebo zamezit rozvoji nepříznivé situace. Přitom ale nesmějí ohrozit sami sebe. A Q-track nám tyto návyky pomůže zautomatizovat,“ ocenil přínos nového zařízení Radek Vymazal, velitel temelínských hasičů.

S tréninkem jsou spokojeni i zasahující hasiči. „Vše probíhalo docela v pohodě. Na zásah ve tmě jsme trénováni, k orientaci používáme termovizi. Novinkou bylo hlídat si hlavně dozimetry, což ve tmě je docela složité. Dozimetry ale mají tři různé signalizace, dvě zvukové a jednu vibrační,“ říká Pavel Vítovec, velitel zasahujícího družstva.

Temelínská jednotka má 76 hasičů. Čtyři směny se střídají po dvanácti hodinách. K dispozici mají techniku na likvidaci požárů, technických událostí a speciální techniku pro zásah při přírodních katastrofách. Součástí vybavení je i špičková dýchací technika, speciální protichemické obleky nebo obleky proti sálavému teplu. Dojezdová doba v areálu elektrárny je čtyři minuty. Na základě vyzvání operačního a informačního střediska Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje pomáhají i mimo areál elektrárny. V těchto případech však musí být vždy splněn požadavek na minimální počet osob a techniky, která musí zůstat „doma“, aby nebyla ohrožena požární bezpečnost elektrárny.

Marek Sviták

mluvčí Jaderné elektrárny Temelín