Teorie původu náboženství
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
Zchladit se v bazénu bylo letos v létě asi to nejlepší, co šlo udělat. Jeden velký bazén s křišťálově průzračnou vodou leží i nedaleko města Baxley v USA. Veřejnosti však přístupný není – jedná se totiž o šachtu, ve které se „koupe“ jaderný reaktor elektrárny Edwin Irby Hatch. I když to není žádný plavecký bazén, je potřeba nádrž pečlivě monitorovat. V minulosti se během plánovaných odstávek na údržbu a doplnění paliva museli technici a inspektoři z plošiny zavěšené nad reaktorovou šachtou spouštět kamery připevněné na tyčích nebo na lanech, aby mohli zblízka prohlédnout svařené spoje a povrch nádoby reaktoru. Proces kontroly fungoval, jenže byl pomalý a technici museli dbát na ochranu před radiací.
Stinger může i tam, kde by člověk nepřežil
Nyní má tým techniků nového pomocníka, který je při těchto kontrolách ochotně zastupuje. Jmenuje se Stinger a je to plovoucí robot, díky kterému se pracovníci elektrárny dostanou na místa, která byla pro člověka dříve naprosto nedostupná. Stinger, který je o něco málo vyšší než průměrný člověk, je řiditelné podvodní plavidlo bez lidské posádky. Je vybaven malými počítačově ovládanými turbínami nastavenými do různých směrů a barevnou videokamerou s vysokým rozlišením. „Stinger musí se svými kamerami a dalšími nástroji pracovat v místech, ve kterých by člověk nepřežil,“ říká Brandon Smith, strojní inženýr ze společnosti GE Hitachi Nuclear Energy, který vývoj tohoto stroje vedl. „Právě proto potřebujeme, aby tento typ práce dělali roboti. Tyto činnosti totiž nelze provádět jiným způsobem a Stinger byl vytvořen specificky pro práci v takovémto prostředí.“
Zadání pro Stingera
Dálkově ovládaný robot Stinger se v současné době se začíná využívat v jaderných elektrárnách po celých Spojených státech během pravidelných odstávek na doplnění paliva a inspekci technického stavu. Robot se dokáže ponořit do vody obklopující reaktor na dobu až tří týdnů a pomocí kamery zblízka pečlivě posoudit opotřebení materiálu. Kromě kamery je vybaven také vysokotlakou vodní tryskou, jejíž pomocí čistí kovové povrchy a umožňuje tak přesnou vizuální kontrolu svařených spojů.
Smithův tým robota opatřil ochranou povrchovou vrstvou z wolframu a elektronikou s nižší citlivostí vůči radiaci. Na ovládání stroje stačí jediný technik, který jej může řídit ze vzdálenosti mnoha desítek metrů od nádrže. Robot je napojen pomocí napájecích a ovládacích kabelů, které zajišťují spojení jak s řídicím technikem, tak s certifikovanými inspektory mimo elektrárnu. Stinger se velice snadno dostane i do omezených prostor a špatně přístupných rohů, kde hledá náznaky možných závad jednotlivých součástí.
Robot již v současné době úspěšně provádí prohlídky jaderných zařízení po celých Spojených státech. Svou práci může navíc vykonávat současně s ostatními činnostmi, které se během odstávky provádějí, protože není nutné, aby se kvůli němu nad vodní nádrží pohybovali technici na závěsných plošinách. Stinger umožňuje zkracovat nezbytné odstávky a zmenšovat dávky radiace, kterým jsou vystavováni pracovníci jaderných elektráren.
Jaderná elektrárna Edwin Irby Hatch
Jaderná elektrárna Edwin Irby Hatch leží ve státě Georgia poblíž města Baxley na břehu řeky Altamaha. Pracují v ní dva varné reaktory s celkovou kapacitou 1 759 MW vyrobené firmou General Electric. První byl uveden do provozu v roce 1974, druhý v roce 1978. Jméno nese elektrárna po Edwinu I. Hatchovi, presidentu firmy Georgia Power. V roce 2002 jaderný dozor USA (Nuclear Regulatory Commission) povolil prodloužení provozu elektrárny na dalších 20 let do roku 2022.
Krátká videa s plovoucím robotem najdete na stránce http://www.gereports.com/post/126361508385/sink-and-swim-stinger-the-swimming-robot-keepsi.
O podobném zařízení, které kontroluje stav tlakové nádoby u temelínských jaderných reaktorů, jsme psali v článku http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/447-skin-monitoruje-veverky. Jmenuje se SKIN a vyrobila ho Škoda Jaderné strojírenství, a. s.
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...
Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.