Jak buňky „umlčí" genomové zbytky starověkých virů
Pro organismy je klíčové, aby byly schopny kontrolovat, které geny se mají projevit ve kterých buňkách a kdy. Předpokládá se, že přirozeně se vyskytující chemické ...
Blesk je nejznámějším projevem atmosférické elektřiny.
Je to vlastně elektrický zkrat, kterým příroda řeší nahromadění elektrostatického náboje. Běžný bouřkový mrak bývá obvykle vysoký 5-12 km, má průměr 5-10 km a vzniká ve výšce 2-5 km nad povrchem země. Vertikální proudění uvnitř mraku může probíhat rychlostí až 100 km/h, přičemž se vzájemně třou vodní kapky a ledové krystalky a dávají tak vznik elektrostatickému náboji. Kladně nabité částice se hromadí nahoře, záporně nabité dole, blíž zemi. Elektrické pole mezi mrakem a zemí může dosáhnout hodnot až stovek kV/m. Při výboji dojde nejprve k tvorbě tzv. kanálu mezi oblakem a zemí tzv. vyhledávacím výbojem o průměru asi 10 m. Vyhledávací výboj vlastně přitáhne výboj od země a uzavře elektrický oblouk. Samotný oblouk pak postupuje rychlostí kolem
100 000 km/s, uvnitř výboje přesahuje teplota 10 000 stupňů Celsia a tlak asi stonásobku běžného atmosférického tlaku. Blesk se může "přetrhnout", to znamená, že po snížení náboje může dojít k jeho přelití uvnitř oblaku a ve vytvořeném kanálu dochází k slabším následným výbojům, kterých může být až několik desítek, takže celkový vývoj blesku může trvat i několik desítek milisekund. Kanálem blesku můžou rychle za sebou probíhat další výboje. Elektrický proud v běžném hlavním blesku dosahuje 20 000 až 50 000 Ampérů, v následném výboji stovek Ampér. Parametry blesku se samozřejmě velmi liší a tím se liší i případný účinek na domy nebo jiné objekty. Plasmové jádro vyhledávacího výboje má průměr asi 1 cm a svou vysokou teplotou může způsobit zážeh. Zážeh může způsobit i vysoká frekvence proudu uvnitř výboje, která může dosahovat desítek MHz. Kdybychom uměli "spoutat" blesk, nepotřebovali bychom elektrárny. Jeden blesk totiž může představovat v tisícině sekundy 1000 kilowatthodin, stačil by tedy zásobovat elektřinou větší domácnost celý rok.
podstatou hromu, který blesk provází, je rázová vlna v bleskovém kanálu a následný vzdušný pohyb při uzavírání kanálu? Na střeše tedy určitě nemáme hromosvod, ale bleskosvod!
Komu nestačí normální blesk a chtěl by se dozvědět něco zajímavého o kulovém blesku, ať si opatří knížku Podivuhodné přírodní úkazy autora Ivana Štolla z nakladatelství Fragment. Je to moc zajímavé čtení.
Pro organismy je klíčové, aby byly schopny kontrolovat, které geny se mají projevit ve kterých buňkách a kdy. Předpokládá se, že přirozeně se vyskytující chemické ...
Dá se měřit tempo evoluce? Některé druhy se mohou vyvíjet velmi rychle - jen několik generací. Některé se nevyvíjejí, jsou statisíce let stejné. Když Charles Darwin v polovině 19.
Představte si, že byste do mozku instalovali „dopravní sledovací kameru“, která by dokázala detekovat buňky způsobující potíže a řítící se po mozkové dálnici ...
Tento sodíkem chlazený rychlý reaktor, 4. blok Bělojarské jaderné elektrárny, zaznamenal rok trvající spolehlivý a bezpečný provoz s téměř plnou vsázkou směsného ...
Co kdyby vysokoaktivní jaderný odpad produkovaný jadernými elektrárnami mohl podnítit oběhové hospodářství v energetickém sektoru?