Litevské lasery
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
Každý den probíhá na světě okolo 18 tisíc bouřek a do zemského povrchu udeří více než tři miliony blesků. Pokud zrovna teď zuří bouře nad vámi, dost možná nějakých 15 kilometrů nad vaší hlavou vzniklo více antihmoty, než kolik dokáže vyrobit urychlovač v CERNu.
„Skřítci“ nad oblaky
Je známo, že při bouřce vzniká napětí mezi mrakem a zemí, které se vybíjí ve formě blesků. Až donedávna se ale nevědělo, co se při tom děje nad bouřkovým mrakem. Vše začalo informacemi pilotů létajících ve velkých výškách o divných modrých a červených a blescích směřujících vzhůru. Nikdo jim dlouho nevěřil, ale pak se výzkum jevů nad bouřkou rozeběhl. V roce 2003 uveřejnila skupina tchajwanských a japonských fyziků svá pozorování nadoblačných výbojů nad Jihočínským mořem. Další poznatky přišly z kosmu – od družic, které mají za úkol sledovat gama záření ze vzdáleného vesmíru.Kromě vzdáleného vesmíru se jim občas připletla do zorného pole i Země. Jaké bylo překvapení vědců, když zjistili, že i naše planeta je zdrojem nesmírně krátkých, ale intenzivních gama záblesků.
Místo kvasaru měří Zemi
První gama záblesky zemského původu zaznamenalo čirou náhodou zařízení na palubě Comptonovy gama observatoře. Důkladnou prohlídkou družicových snímků se zjistilo, že v místě, kde se objevil záblesk, zuřila prudká bouře. Za osm let provozu zaznamenala sonda 70 záblesků. Ne proto, že by jich bylo tak málo, ale protože tato událost trvá jen necelé dvě milisekundy a sonda byla nastavena na měření podstatně delších kosmických událostí. Ještě větší množství záblesků zaznamenala další citlivější družice RHESSI. Nyní jejich pozorování potvrdila družice Fermi vypuštěná roku 2008. Zaznamenala i záblesky o energii 0,51 MeV, která odpovídá anihilaci elektronu s pozitronem. Za necelé tři roky spatřila 130 záblesků, ale předpokládá se, že pozemské bouře vysílají až 500 gama záblesků denně.
Odkud se bere antihmota?
Kde se ovšem v mraku vezme gama záření a dokonce antihmota? Předpokládaný mechanismus vzniku je následující: silná elektrická pole panující na vrcholku bouřkového mraku dokáží za určitých podmínek urychlit spršku elektronů až na rychlost blízkou rychlosti světla. Tyto elektrony směřují vzhůru z atmosféry, ale cestou se mohou s nějakým atmosférickým atomem srazit. Při srážce vygenerují záření gama, které pak spatří družice. Ovšem i to se může potkat s nějakou molekulou atmosféry a zrodit dvojici elektron – pozitron. A máme tu antihmotu!
Magnetické zrcadlo
Další osud částic záleží mimo jiné na zemském magnetickém poli. Všechny nabité částice, tedy i pozitrony, jsou ovlivňovány magnetickým polem. To je může zanést třeba k družici na oběžné dráze ve výšce 550 km. Pro pozitron takové setkání sice znamená anihilaci a konec, ale opět se vygeneruje záření gama, které může družice změřit. Když se družice Fermi 14. prosince 2009 vznášela nad Egyptem, zpozorovala dokonce ispršku pozitronů z 4 400 kilometrů vzdálené bouře v Zambii. Viděla ji dokonce dvakrát – pozitrony putující po magnetické silokřivce dorazily do místa, kde na ně magnetické pole Země zapůsobilo jako zrcadlo, odrazily se a dostaly druhou šanci střetnout se s detektorem družice Fermi.
Princip magnetického zrcadla se využívá ve výzkumu fúze na udržení plazmatu. Zemské magnetické pole funguje také jako dvě velká magnetická zrcadla, nabité částice slunečního větru se pohybují sem a tam mezi magnetickými póly. Této oblasti se říká Van Allenovy pásy.
Družice Fermi:
http://www.nasa.gov/mission_pages/GLAST/main/index.html
Nadoblačné blesky:
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/klasicka-energetika-a-fyzika/765-nadoblacne-blesky
Video:
Ke stažení zde: http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2010/11jan_antimatter
O tématu jsme již psali v článku Nadoblačné blesky
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/klasicka-energetika-a-fyzika/765-nadoblacne-blesky
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.
Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.
Již od roku 1993 myslí energetická společnost ČEZ na to, jak podpořit vzdělávání veřejnosti, a hlavně mladých, v oblasti techniky. Energetika bude potřeboval stále více techniků (a nejen těch) ...
V rekordním čase se Dominikánské republice podařilo úspěšně potlačit nový vpád středomořské ovocné mušky, vysoce destruktivního škůdce ohrožujícího zemědělskou produkci po celém světě.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.